Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB04
Potametum lucentis Hueck 1931
Vegetace mělkých eutrofních vod s rdestem světlým

Potametum lucentis

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech této asociace dominuje ponořený širokolistý rdest světlý (Potamogeton lucens). Vytváří mohutné trsy dlouhých stonků hustě olistěných poloprůsvitnými, světle zelenými listy, které mají často zlatavý odstín. Silně zapojené porosty tohoto rdestu mají nezřídka charakter monocenóz. Existují však i druhově bohatší porosty, v nichž se vedle dominanty vyskytuje i několik dalších druhů rdestů (např. Potamogeton pectinatus a P. trichoides) a jiných ponořených vodních makrofytů (např. Batrachium circinatum a Ceratophyllum demersum). Natantní vrstva porostů, pokud je vyvinuta, bývá fragmentární a vyskytují se v ní nejčastěji Lemna minor, Persicaria amphibia a Potamogeton natans. V mělké vodě přistupují některé druhy rákosin a vysokých ostřic, jejich pokryvnost je však zanedbatelná. Počet druhů cévnatých rostlin zaznamenaných v této asociaci se nejčastěji pohybuje v rozmezí 3–6 na ploše 6–25 m².

Tato vegetace u nás osídluje nejčastěji stojaté a mírně tekoucí vody, zejména rybníky, mrtvá říční ramena, aluviální tůně, pískovny v pokročilejším stadiu sukcese a klidné úseky toků. Ze zahraničí je uváděna také z jezer, kde zasahuje do hloubek 3–7 m (Tomaszewicz 1979, Blaženčić & Blaženčić 2005, Matuszkiewicz 2007). U nás se vyskytuje zpravidla v hloubkách 50–100 cm, avšak dobře prospívá i v hloubkách kolem 20 cm. Stanoviště s výskytem tohoto společenstva jsou zpravidla plně osluněná. Dno může být jílovité až štěrkovité, často s vrstvou úživného organogenního bahna. Tato vegetace má optimum v mezotrofních až přirozeně eutrofních vodách, které jsou dobře průhledné (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 225–238, Matuszkiewicz 2007). Zahraniční literatura uvádí pH vody 7,0–8,7, pH substrátu až kolem 6, velký obsah iontů Ca2+ ve vodě a SO42- ve vodě i v substrátu a malý obsah iontů PO43- v substrátu (Spence in Burnett 1964: 306–425, Doll 1991b, Blaženčić & Blaženčić 2005, Kłosowski 2006). Ve střední Evropě je tato asociace známa hlavně z nížin a teplejších pahorkatin; naše nejvýše položené lokality leží ve výšce 570–770 m n. m. V jižní Evropě tato vegetace vystupuje až do nadmořských výšek kolem 1400–2000 m (Blaženčić & Blaženčić 2005á).

Orig. (Hueck 1931): Potametum lucentis

Syn.: Potametum lucentis Graebner et Hueck 1931 (§ 33), Potametum natanti-lucentis Kästner et Flössner 1938, Potametum perfoliato-lucentis Blaženčić et Blaženčić 1989 p. p.

Diagnostické druhy: Potamogeton lucens

Konstantní druhy: Lemna minor, Potamogeton lucens

Dominantní druhy: Lemna minor, Potamogeton lucens

Formální definice: Potamogeton lucens pokr. > 25 % NOT Alisma gramineum pokr. > 25 % NOT Glyceria fluitans pokr. > 25 % NOT Phragmites australis pokr. > 25 % NOT Potamogeton natans pokr. > 50 % NOT Schoenoplectus lacustris pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB04 Potametum lucentis Hueck 1931. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 144-147.