Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB05
Potametum perfoliati Miljan 1933
Vegetace mezotrofních vod s rdestem prorostlým

Potametum perfoliati

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech této asociace dominuje ponořený rdest prorostlý (Potamogeton perfoliatus), který se vyznačuje dlouhými, pevnými, bohatě rozvětvenými a olistěnými lodyhami. Listy jsou poloprůsvitné, s výraznou žilnatinou a ve srovnání s ostatními druhy širokolistých rdestů poměrně malé, což tomuto druhu umožňuje růst i v rychleji tekoucích vodách. Jde o druhově chudé společenstvo, které má nezřídka charakter monocenózy. V rychleji tekoucích vodách se společně s dominantním P. perfoliatus vyskytuje např. Batrachium fluitans, naopak v pomalu tekoucích a stojatých vodách se mohou objevovat druhy Lemna minor a Nuphar lutea. Dosti častým průvodním druhem ve všech typech vod je Myriophyllum spicatum. V porostech této asociace na našem území byly obvykle zaznamenány 2–4 druhy cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Vzácně bylo vyvinuto i mechové patro tvořené druhem Fontinalis antipyretica.

Tato vegetace osídluje různé typy mezotrofních až eutrofních, tekoucích, vzácněji i stojatých vod. U nás se v současnosti vyskytuje pouze v řekách a velmi vzácně i v pískovnách a hlinících, ale v minulosti byla místy zjištěna i v rybnících. Společenstvo bylo u nás zaznamenáno převážně ve vodách o hloubce 50–200 cm. V zahraničí je tato vegetace doložena i z jezer, kde díky velké průhlednosti vody zasahuje až do hloubky 5 m (Tomaszewicz 1979, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 225–238á). Stanoviště jsou zpravidla plně osluněná, substrát dna je nejčastěji minerální, s velkým podílem štěrku a kamenů. Jemnozrnnější substráty s velkým obsahem organické hmoty nejsou pro tuto vegetaci optimální a indikují přechod ke společenstvům jiných vodních makrofytů, např. k asociaci Nymphaeo albae-Nupharetum luteae, ve stojatých vodách o vyšší průhlednosti pak k Potametum lucentis. Na stanovištích s minerálním substrátem, avšak s vysokou trofií a malou průhledností vody, bývá Potametum perfoliati nahrazeno asociacemi Potamo pectinati-Myriophylletum spicati nebo Potametum crispi (Feldmann & Nõáges 2007). S výjimkou jediné hodnoty pH 6,9, naměřené ve Vltavě (Sýkora 1937), nejsou pro asociaci Potametum perfoliati z našeho území k dispozici bližší údaje o chemismu vody a substrátu. Ze zahraničí je asociace většinou uváděna z vod bohatých vápníkem, jejichž pH se pohybuje mezi 7,0 a 8,5 (Tomaszewicz 1979, Paal & Trei 2004, Kłosowski 2006). Poněkud nižší je pH substrátu, ležící v rozmezí 6,2–8,2. Pro substrát je dále charakteristický velmi malý obsah celkového dusíku (Kłosowski 2006). Uvedená měření však pocházejí z jezer, která se mohou zejména trofií vody dosti lišit od našich stanovišť této vegetace. Například v řekách, u nás zejména v Labi, se toto společenstvo vyskytuje i ve vodě s větším obsahem živin a menší průhledností. Společenstvo snáší i chladné prostředí, což dokládá jednak jeho výskyt v chladných proudících vodách a vysokohorských jezerech, jednak areál zasahující do boreální zóny (Dierßen 1996á). U nás však bylo i v minulosti doloženo hlavně z nížin a pahorkatin, což zřejmě souvisí s jeho vazbou na vápnité substráty.

Orig. (Miljan 1933): Potametum perfoliati

Syn.: Potametum perfoliato-crispi Bellot 1951 p. p., Potametum pectinato-perfoliati den Hartog et Segal 1964 p. p., Potametum perfoliati Passarge 1964, Potametum perfoliato-lucentis Blaženčić et Blaženčić 1989 p. p.

Diagnostické druhy: Potamogeton perfoliatus

Konstantní druhy: Potamogeton perfoliatus

Dominantní druhy: Potamogeton perfoliatus

Formální definice: Potamogeton perfoliatus pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB05 Potametum perfoliati Miljan 1933. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 152-155.