Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB10
Groenlandietum densae Segal ex Schipper et al. in Schaminée et al. 1995
Vegetace mezotrofních vod s rdestem hustolistým

Groenlandietum densae

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech této asociace dominuje ponořený rdest hustolistý (Groenlandia densa). Lodyhy jsou hustě porostlé vstřícnými, úzce kopinatými listy uspořádanými ve dvou řadách. Rostliny tak připomínají oboustranné hřebeny, což dodává charakteristický vzhled celému porostu. V porostech převažuje biomasa submerzní vrstvy, zatímco natantní vrstva bývá vyvinuta jen fragmentárně a tvoří ji zpravidla Lemna minor. U nás zaznamenané porosty jsou extrémně druhově chudé, pouze s 1–2 druhy na ploše 10–16 m²; to může souviset i s degradací porostů na naší jediné lokalitě. Ze zahraničí jsou známy druhově bohatší porosty, v nichž se vyskytují další ponořené vodní makrofyty, např. Potamogeton perfoliatus a Zannichellia palustris (Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179).

Tato vegetace se podle údajů ze zahraničí vyskytuje převážně v tekoucích vodách, vzácněji vstupuje i do vod stojatých, zejména tůní, menších rybníků a zaplavených příkopů (Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179, Ninot et al. 2000, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 225–238á, Lawesson 2004). U nás je známa pouze z jediné lokality v pramenném rybníčku, kde roste na místech s vodou hlubokou do 50 cm a jílovitým dnem s tenkou vrstvou organického bahna (Černohous & Husák 1986). Z velmi mělkých vod, maximálně do hloubky 70 cm, jsou porosty druhu Groenlandia densa uváděny i ze zahraničí (Velayos et al. 1989, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179á). Dno na zahraničních lokalitách bylo tvořeno štěrkem nebo organickým bahnem (Ninot et al. 2000, David & Halada 2003á). Tato vegetace se vyskytuje v chladnějších vodách s dobrou průhledností, které jsou oligotrofní až eutrofní a bohaté vápníkem (Husák in Hejný 2000a: 66–67, Ninot et al. 2000, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 225–238). Na lokalitách tohoto společenstva na Slovensku bylo naměřeno pH vody 7,1–8,0 (Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179á). Hodnoty z rozboru vody na jediném našem nalezišti (Klaudisová 1983) ukázaly na velký obsah vápníku, dusičnanů a chloridů a malý obsah hořčíku, zatímco pH se pohybovalo mezi 6,7 a 8,2, což je v souladu s údaji v zahraniční literatuře. V Evropě je tato vegetace známa hlavně z  nížin a pahorkatin, zpravidla z vápnitého podloží (Hilbig in Schubert et al. 2001b: 225–238á). Ve Středomoří se vyskytuje i v horách v nadmořských výškách přes 1000 m (Lopez 1978, Velayos et al. 1989).

Orig. (Schaminée et al. 1995): Groenlandietum Segal ex Schipper, Lanjouw et Schaminée ass. nov. (Groenlandia densa)

Syn.: Groenlandietum densae de Bolós 1957 (fantom), Groenlandietum densae (Oberdorfer 1957) Korneck 1962 (fantom), Potamogeton densus-Gesellschaft Korneck 1969 (§ 3c)

Diagnostické druhy: Groenlandia densa

Konstantní druhy: Groenlandia densa, Lemna minor

Dominantní druhy: Groenlandia densa

Formální definice: Groenlandia densa pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB10 Groenlandietum densae Segal ex Schipper et al. in Schaminée et al. 1995. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 168-171.