Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB11
Potametum denso-nodosi de Bolós 1957
Vegetace mírně tekoucích a stojatých vod s rdestem uzlinatým

Potametum denso-nodosi

Foto na botanickafotogalerie.cz

V druhově chudých porostech této asociace dominuje rdest uzlinatý (Potamogeton nodosus). Jeho lesklé, kožovité, na hladině plovoucí listy s dlouhými řapíky tvoří natantní vrstvu porostů, kde je zpravidla soustředěna jejich hlavní biomasa. V této vrstvě se často a s velkou pokryvností vyskytují i některé pleustofyty, např. Lemna gibbaL. minor. Pod vodou vytváří Potamogeton nodosus poloprůsvitné submerzní listy s výraznou žilnatinou, které však v létě nezřídka odumírají. Naopak v rychleji proudící vodě často chybějí natantní listy (Kaplan in Štěpánková et al. 2010: 329–384) a biomasa porostů je soustředěna do submerzní vrstvy. Z ponořených druhů se v této vegetaci dále vyskytují zejména běžné makrofyty eutrofních vod, jako jsou Ceratophyllum demersum, Myriophyllum spicatumPotamogeton crispus. Celkový vzhled porostů závisí na podmínkách prostředí: v menších rychleji proudících tocích má společenstvo často charakter mozaiky, v níž jsou rozeznatelné jednotlivé trsy dominantního P. nodosus; tato vegetace mívá pokryvnost kolem 50–90 %á. Ve stojatých vodách nebo velkých tocích s pomalu proudící vodou porosty souvisle pokrývají hladinu a pokryvnost dosahuje až 100 %.á V porostech této asociace bylo nejčastěji zaznamenáno 3–5 druhů na ploše ploše 4–100 m², v řekách jsou běžné i monocenózy druhu P. nodosus.

Porosty této asociace se u nás vyskytují hlavně v klidnějších úsecích řek, dále v umělých kanálech a strouhách, mrtvých ramenech, pískovnách a zatopených důlních propadlinách. Zpravidla jde o stanoviště vystavená vlivu mechanických disturbancí, jako je proudění vody a občasná nebo nedávno ukončená těžba štěrkopísku. Hloubka vody na našich lokalitách se pohybuje nejčastěji kolem 30–60 cm a jen výjimečně překračuje 2 m; v zahraničí byla tato vegetace zjištěna v jezerech i v hloubce přes 5 m (Vaquer & Champeau 1991). Porosty mohou dlouhodobě přežívat i ve vodě hluboké jen několik cm a přechodně snášejí i limózní ekofázi. V substrátu dna zpravidla převažuje minerální složka o různé zrnitosti, od jílu po štěrk, výjimkou není ani kamenité dno. V povrchové vrstvě nebo ve spárách mezi kameny mohou být menší nánosy organického bahna; vysoký obsah organické hmoty v substrátu brzdí růst dominantního druhu Potamogeton nodosus (Barko & Smart 1983). Stanoviště jsou plně osluněná nebo mírně zastíněná. Vody s výskytem této vegetace jsou mezotrofní až přirozeně eutrofní, v tocích většinou o velmi malé průhlednosti. Přesnější údaje o chemismu vody a substrátu nejsou pro naše území k dispozici. Ze zahraničí se společenstvo uvádí z vod o neutrální až alkalické reakci (pH až 8), s velkým obsahem karbonátů (Vaquer & Champeau 1991á). Potamogeton nodosus patří k druhům velmi náročným na teplo ve vegetačním období.á V jižní a jihovýchodní Evropě na vápnitém podloží vystupuje i do podhorského stupně (Arnáiz & Molina 1985, Ninot et al. 2000), jinak je vázán hlavně na nížiny.

Orig. (de Bolós 1957): Potametum densi=nodosi

Syn.: Potametum nodosi (Soó 1960) Segal 1964

Diagnostické druhy: Nuphar lutea, Potamogeton nodosus, Spirodela polyrhiza

Konstantní druhy: Lemna minor, Potamogeton nodosus, Spirodela polyrhiza

Dominantní druhy: Potamogeton nodosus

Formální definice: Potamogeton nodosus pokr. > 25 % NOT Sagittaria sagittifolia pokr. > 25 % NOT Sparganium emersum pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB11 Potametum denso-nodosi de Bolós 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 171-175.