Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB13
Potametum zizii Černohous et Husák 1986
Vodní vegetace s rdestem Zizovým

Potametum zizii

Foto na botanickafotogalerie.cz

Strukturu porostů určuje dominantní rdest Zizův (Potamogeton .angustifolius), který je stabilním hybridem druhů P. gramineus P. lucens. Vytváří dosti velké ponořené listy a často i listy vzplývavé. V porostech se dále mohou vyskytovat oba rodičovské druhy a některé další vodní makrofyty s vazbou na mezotrofní až přirozeně eutrofní vody. V submerzní vrstvě se dále nacházejí např. Lemna trisulcaUtricularia australis, v natantní vrstvě dosahují větší stálosti Lemna minor Ricciocarpos natans. Počet druhů cévnatých rostlin v porostech zaznamenaných na našem území se pohyboval v rozmezí 2–10 na ploše 6–16 m². Někdy mohou mít porosty charakter monocenózy.

Asociace Potametum zizii byla na našem území zaznamenána pouze dvakrát, a to v menších rybnících, z nichž jeden byl krátce před tím odbahněn (Černohous & Husák 1986, Rydlo 2005a). Mimo rybníky byl u nás diagnostický druh této asociace Potamogeton .angustifolius zaznamenán jen velmi vzácně, např. v přehradní nádrži a v aluviálních tůních (Kaplan in Štěpánková et al. 2010: 329–384). Jeho porosty se mohou vyskytovat i v jezerech a zaplavených příkopech (Zutshi 1975, Doll 1991b). Hloubka vody na lokalitách s výskytem tohoto společenstva u nás se pohybovala v rozmezí 10–60 cm, v zahraničních jezerech dosahovala až 2,5 m (Zutshi 1975). Jde o mezotrofní až přirozeně eutrofní vody, jejichž dno tvoří minerální, např. jílovitý nebo kamenitý, až organominerální substrát (Černohous & Husák 1986, Rydlo 2005a). Podrobnější údaje o chemismu vody a substrátu nebyly pro naše území uveřejněny; ze zahraničí je společenstvo uváděno ze slabě kyselých až slabě alkalických vod středně bohatých vápníkem a uhličitany (Spence in Burnett 1964: 306–425, Doll 1991b). Jelikož se rodičovské druhy svými stanovištními nároky do jisté míry vylučují, zejména ve vztahu k obsahu vápníku ve vodě, je jejich společný výskyt vzácný. Podmínky umožňující spontánní hybridizaci a vyklíčení semenáčků P. .angustifolius se zřejmě vyskytují velmi vzácně, což vysvětluje i vzácnost této asociace v celém areálu. Ta je vázána především na teplejší oblasti; u nás byla zatím zjištěna v nížinách do nadmořské výšky 245 m.

Orig. (Černohous & Husák 1986): Potametum zizii Černohous et Husák ass. nova (Potamogeton .zizii = Potamogeton .angustifolius)

Syn.: Potametum zizii Zutshi 1975 (§ 2b, nomen nudum)

Diagnostické druhy: Lemna trisulca, Potamogeton gramineus, P. lucens, P. ×angustifolius, Ricciocarpos natans, Schoenoplectus lacustris, Utricularia australis

Konstantní druhy: Lemna minor. L. trisulca. Potamogeton gramineus. P. lucens, P. ×angustifolius, Ricciocarpos natans. Utricularia australis

Dominantní druhy: Potamogeton .angustifolius

Formální definice: Potamogeton .angustifolius pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB13 Potametum zizii Černohous et Husák 1986. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 178-180.