Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB14
Parvo-Potamo-Zannichellietum pedicellatae De Soó 1947
Vegetace eutrofních vod s úzkolistými rdesty a šejdračkou bahenní

Parvo-Potamo-Zannichellietum pedicellatae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty této asociace jsou tvořeny několika druhy ponořených vodních makrofytů s úzkými šídlovitými listy, které jsou si habituelně velmi podobné. V mělké stojaté vodě mají jednotlivé druhy výrazně zkrácené lodyhy, takže porosty připomínají nízké podvodní trávníky. S hloubkou vody se stonky prodlužují a zvětšuje se celková biomasa porostů. Velkou pokryvností se vyznačuje šejdračka bahenní (Zannichellia palustris), která ve společenstvu často dominuje a může tvořit monocenózy. V druhově bohatších porostech mohou jako další dominanty vystupovat některé úzkolisté rdesty, a to hlavně rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus) nebo rdest maličký (P. pusillus). Dále se uplatňují drobné pleustofyty, jako je Lemna minor. Porosty asociací Potametum pusilli a Potametum pectinati mohou mít podobné druhové složení, ale vždy v nich dominují příslušné druhy rodu Potamogeton, zatímco Zannichellia palustris se v nich vyskytuje jen s malou pokryvností nebo chybí. V porostech této asociace bylo nejčastěji zaznamenáno 2–5 druhů cévnatých rostlin na ploše 1–25 m².

Tato vegetace se u nás vyskytuje převážně v mělkých stojatých vodách, jako jsou okraje rybníků, rybí sádky, aluviální tůně a pískovny, vzácněji i v menších tocích s mírně tekoucí vodou. Pozoruhodný je výskyt v nádržích určených k ukládání cukrovarnických kalů (Rydlo 2006b). V zahraničí osídluje i mělké vody v komplexech přímořských slanisk (Nordhagen 1954, Anonymus 1996). Hloubka vody se pohybuje nejčastěji v rozmezí 5–40 cm, vzácně až do 1 m (Černohous & Husák 1986, Rydlo 2005a, 2006b, c), v zahraničí však bylo společenstvo zjištěno ve vodách hlubokých několik metrů (Tomaszewicz 1979). Společenstvo může v létě dlouhodobě přežívat i na vodou nasyceném nebo velmi mělce zaplaveném (do 1 cm) substrátu. Substrát dna je různý, nejčastěji písčitý nebo jílovitý, někdy s příměsí kamenů a zpravidla s tenkou vrstvou organogenního bahna. Stanoviště jsou plně osluněná. Parvo-Potamo-Zannichellietum se u nás vyskytuje v eutrofních až hypertrofních vodách a snáší i velmi malou průhlednost vody, která je charakteristická například pro chovné rybníky. Z podobného prostředí tuto asociaci uvádí například Görs (in Oberdorfer 1998: 99–108). Údaje o chemismu vody a substrátu nebyly z našeho území publikovány. Zannichellia palustris patří k druhům upřednostňujícím vody bohaté dusíkem, fosforem a vápníkem, často i zasolené (Wiegleb 1978, Doll 1991b, Dierßen 1996). V Polsku bylo zjištěno pH vody 7,0–8,5 (Tomaszewicz 1979). Stanoviště asociace Parvo-Potamo-Zannichellietum i její rozšíření v ČR dobře odrážejí tuto charakteristiku. Na rozdíl od porostů asociace Potametum pusilli je u nás pro Parvo-Potamo-Zannichellietum charakteristická výraznější vazba na znečištěné vody, v přírodních podmínkách například na shromaždiště ptákůá (Hejný et al. in Květ et al. 2002: 63–95). Podobná stanoviště často osídluje i Potametum pectinati. Parvo-Potamo-Zannichellietum je také výrazně teplomilnější než Potametum pusilli a Potametum pectinati, takže se u nás vyskytuje především v nížinách a teplých pahorkatinách. Výšková maxima byla zaznamenána ve Žďárských vrších v 545 m n. m. (Černohous & Husák 1986) a na Šumavě v 540 m n. m. (Vydrová & Pavlíčko 1999). S teplotními nároky zřejmě souvisí i vzácnější výskyt v tekoucích vodách a vazba na mělké prohřáté vody. Závěry některých zahraničních studií srovnávajících stanovištní nároky vodních makrofytů jsou odlišné (Holm & Clausen 2006, Lacoul & Freedman 2006bá). To však může souviset s rozdílnou druhovou skladbou porostů, vlivem herbivorů i vysokou vnitrodruhovou variabilitou Zannichellia palustris, která dosud nebyla taxonomicky uspokojivě vyřešena (Pokorný in Hejný 2000a: 114).

Orig. (De Soó 1947a): Parvipotameto.Zannichellietum pedicellatae Soó 1934, 1938, 1946

Syn.: Parvo-Potamo-Zannichellietum tenuis Koch 1926 (§ 37, nomen dubium), Zannichellietum palustris Nordhagen 1954, Zannichellietum palustris Lang 1967

Diagnostické druhy: Potamogeton crispus. P. pusillus agg. (P. pusillus s. str.), Zannichellia palustris

Konstantní druhy: Zannichellia palustris

Dominantní druhy: Potamogeton pectinatus, P. pusillus agg. (P. pusillus s. str.), Zannichellia palustris

Formální definice: Zannichellia palustris pokr. > 25 % OR (Zannichellia palustris pokr. > 5 % AND (Potamogeton pusillus agg. pokr. > 25 % OR Potamogeton pectinatus pokr. > 25 %)) NOT Bolboschoenus maritimus s. l. pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB14 Parvo-Potamo-Zannichellietum pedicellatae De Soó 1947. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 180-184.