Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB16
Najadetum marinae Fukarek 1961
Vegetace brakických vod s řečankou přímořskou

Najadetum marinae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Společenstvo se vyznačuje dominancí řečanky přímořské (Najas.marina), která zpravidla tvoří husté porosty na dně nádrží. V těchto porostech se jiné druhy ponořených vodních makrofytů (např. Myriophyllum.spicatum, Potamogeton crispus a P. lucens) vyskytují jen s malou pokryvností nebo zcela chybějí. Natantní vrstva porostů bývá jen slabě vyvinuta a uplatňuje se v ní nejčastěji Lemna minor. Na ploše 4–25 m² se zpravidla vyskytuje 2–6 druhů cévnatých rostlin, ale výjimkou nejsou ani monocenózy.

Tato asociace u nás osídluje převážně druhotná stanoviště, jako jsou rybníky a pískovny, vzácně byla zaznamenána i v tocích a aluviálních tůních. V zahraničí je známa i z jezer (Schratt in Grabherr & Mucina 1993: 55–78, Balevičien&279; & Balevičius 2006). Stanoviště jsou plně osluněná až mírně zastíněná. Dno je nejčastěji písčité až štěrkovité, někdy hlinité nebo jílovité, a může být překryto vrstvou organického bahna. Na rozdíl od následující asociace, Najadetum minoris, se Najadetum marinae vyskytuje na stanovištích v raném sukcesním stadiu a v hlubších vodách. U nás bylo zjištěno nejčastěji v hloubkách 40–120 cm, jeho výskyt je však pravděpodobný až do hloubek 2 m. V zahraničních jezerech s čistou vodou zasahuje až do hloubek několika metrů (Hamabata 1991)á. Najadetum marinae je vázáno na mezotrofní až eutrofní vápnité, často mírně slanéá vody. Reakce vody je neutrální až bazická, reakce substrátu může být i kyselá (Hejný 1960, Dierßen 1996, Pietsch 2008)á. Společenstvo dobře snáší vyšší obsah chloridů, fosfátů a nitrátů a při jejich větší koncentraci se může dokonce šířit (Agami et al. 1984, Schratt in Grabherr & Mucina 1993: 55–78). Od nás je k dispozici jediný údaj o chemismu vody a substrátu z Bohdanečského rybníka na Pardubicku (Černohous & Husák 1986). Zde bylo pro Najadetum marinae naměřeno pH vody 7,3 a pH substrátu 4,65. V porovnání s několika dalšími asociacemi třídy Potametea byl zjištěn velký obsah celkového dusíku (v poměru asi 2:1 převažovala amoniová forma nad nitrátovou), síranů a iontů Na+ a K+ ve vodě a iontů Ca2+ v substrátu. Naproti tomu zvýšený obsah chloridů se nepotvrdil. Podle autorů existovala na tomto rybníce v minulosti kachní farma. Asociace Najadetum marinae je vázána na teplejší oblasti, avšak na teplotu vody je méně náročná než Najadetum minoris. Výskyty v jižní Skandinávii jsou omezeny na brakické vody v blízkosti mořského pobřeží, kde je příznivější mikroklima (Dierßen 1996).

Nomen conservandum propositum (proti Najadeto-Potametum acutifolii Slavnić 1956)

Orig. (Fukarek 1961): Najadetum marinae (Libbert 1932) nov. Ass.

Syn.: Najadetum marinae Libbert 1932 (fantom), Najadeto-Potametum acutifolii Slavnić 1956 (potenciální správné jméno), Potamo-Najadetum Horvatić et Micevski in Horvatić 1963 p. p., Najadetum marinae Philippi 1969

Diagnostické druhy: Batrachium circinatum. Myriophyllum spicatum, Najas marina, Potamogeton crispus. P. lucens. P. pectinatus. P. pusillus agg. (P. pusillus s. str.)

Konstantní druhy: Myriophyllum spicatum, Najas marina

Dominantní druhy: Najas marina

Formální definice: Najas marina pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB16 Najadetum marinae Fukarek 1961. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 186-190.