Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB20
Potametum pectinati Carstensen ex Hilbig 1971
Vegetace stojatých a mírně tekoucích eutrofních vod s rdestem hřebenitým

Potametum pectinati

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech této asociace dominuje morfologicky velmi proměnlivý rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus). V závislosti na hloubce, průhlednosti a síle proudění vody a také na substrátu dna se mění hustota olistění, délka listů a další znaky. Rostliny v mělkých stojatých vodách jsou nízké, bohatě větvené a vytvářejí okrouhlé trsy, podobně jako P. trichoides. Rostliny v rychleji tekoucích vodách mají velmi dlouhé stonky a listy a vzhledem připomínají Batrachium fluitans. To se projevuje ve struktuře i druhovém složení porostů. Tato vegetace je druhově velmi chudá: nejčastěji v ní byly zaznamenány 2–4 druhy cévnatých rostlin na ploše 1–25 m², běžné jsou i monocenózy. Vedle dominantního druhu se častěji vyskytují některé další ponořené makrofyty, např. Ceratophyllum demersum, některé druhy rodu Potamogeton a Zannichellia palustris. Natantní vrstva bývá vyvinuta fragmentárně a tvoří ji nejčastěji Lemna gibba, L. minor, v tocích i vzplývavé listy druhu Sparganium emersum.

Tato vegetace osídluje různé typy stojatých i tekoucích vod, nejčastěji rybníky a střední a dolní toky řek, dále rybí sádky, aluviální tůně, průtočné kanály a pískovny. Hloubka vody se pohybuje nejčastěji v rozmezí 30–100 cm. Společenstvo se může vyskytovat i ve velmi mělkých vodách kolem 5 cm, na rozdíl od Potametum pusilli a Parvo-Potamo-Zannichellietum pedicellatae však není schopno déle přežít na vodou nasyceném, ale nepřeplaveném substrátu. Ze zahraničí je uváděno z hloubky až několik metrů (Doll 1991b, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179). Substrát dna je velmi různorodý, od jílovitého přes písčitý až po kamenitý, zpravidla s vrstvou organogenního bahna. Stanoviště jsou většinou plně osluněná, společenstvo však snáší i zástin. Průhlednost vody je často velmi malá. Porosty Potamogeton pectinatus se vyskytují v eutrofních až hypertrofních, vzácněji v mezotrofních nebo dokonce oligotrofních vodách, a snášejí i dosti silné zasolení (Hejný 1960, Doll 1991b, Rodwell 1995á). Chemické analýzy vody a substrátu nejsou z našeho území k dispozici. Z Polska je uváděno pH vody 8,4–9,3 a velký obsah PO43- (až 1,3 mg.l–1) a NH4+ (až 0,5 mg.l–1) ve vodě (Pełechaty & Kałuska 2003), rozsah hodnot pro jednotlivé živiny je však pravděpodobně mnohem širší. U nás je tato vegetace nejčastější v nížinách a teplých pahorkatinách. Nejvýše položené výskyty jsou známy ze Šumavy z 575 m n. m. (Vydrová & Pavlíčko 1999). V chladnějších oblastech se objevuje zejména ve znečištěných tocích u větších měst (Rydlo 1986b, 1993a, Pivoňková & Rydlo 1992). Toto společenstvo je chladnomilnější než Parvo-Potamo-Zannichellietum pedicellatae a teplomilnější než Potametum pusilli, čemuž odpovídá i výškové rozmístění lokalit u nás a areály dominantních druhů.

Orig. (Hilbig 1971): Potamogetonetum pectinati Carstensen 1955

Syn.: Gesellschaft von Potamogeton pectinatus var. scoparius Carstensen 1955 (§ 3c), Myriophyllo verticillati-Potametum pectinati Costa et al. 1986á, Potametum pectinati Stevanović 2003 prov.

Diagnostické druhy: Potamogeton pectinatus

Konstantní druhy: Potamogeton pectinatus

Dominantní druhy: Potamogeton pectinatus

Formální definice: Potamogeton pectinatus pokr. > 50 % NOT Zannichellia palustris pokr. > 5 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB20 Potametum pectinati Carstensen ex Hilbig 1971. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 199-202.