Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB21
Potametum pusilli von Soó 1927
Vegetace mělkých vod s rdestem maličkým nebo rdestem Berchtoldovým

Potametum pusilli

Foto na botanickafotogalerie.cz

Vzhled společenstva určují dominantní úzkolisté rdesty, rdest Berchtoldův (Potamogeton berchtoldii) nebo rdest maličký (P. pusillus). Jejich porosty za příznivých podmínek vyplňují celý vodní sloupec a někdy mají charakter monocenóz. Častěji se v nich však s menší pokryvností uplatňují i další vodní makrofyty, většinou běžné druhy mezotrofních až eutrofních vod (např. Ceratophyllum demersum, Lemna minor, Potamogeton crispus a P. pectinatus). Dominantní je vždy submerzní vrstva porostů, pokryvnost natantní vrstvy bývá malá, případně tato vrstva chybí. V porostech této asociace bylo zaznamenáno nejčastěji 3–5 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–25 m².

Porosty asociace Potametum pusilli osídlují různé typy mělkých stojatých i tekoucích vod. Vyskytují se v mělkých částech rybníků, v rybích sádkách, mrtvých říčních ramenech, jezírkách v pískovnách a lomech, zaplavených příkopech, melioračních kanálech, mlýnských náhonech, vesnických stružkách i v řekách, především na jejich dolním toku. Zpravidla jde o plně osluněná, ale i mírně zastíněná stanoviště. Společenstvo zasahuje do hloubek okolo 1,5 m, často se však vyskytuje i v loužích na dně vypuštěných rybníků a sádek s 5–10 cm vody. Tato vegetace má optimum výskytu v mezotrofních až eutrofních, dobře průhledných vodách. Porosty s převahou Potamogeton berchtoldii projevují vazbu spíše k vodám s nižším pH, menším obsahem dusíku a fosforu a někdy se vyskytují i ve vodách mírně dystrofních (Brouwer et al. 2002, Kaplan in Štěpánková et al. 2010: 329–384). Porosty s dominantním P. pusillus jsou naproti tomu častější ve vodách s vyšším pH a větším obsahem živin, někdy i brakických (Brouwer et al. 2002, Kaplan in Štěpánková et al. 2010: 329–384). Pott (1995) však uvádí pro oba druhy přesně opačnou stanovištní vazbu. Jde zřejmě o záměnu druhů, případně jmen, neboť dříve se jménem P. pusillus často chybně označoval druh P. berchtoldii, zatímco pro P. pusillus se užívalo jméno P. panormitanus (Kaplan in Štěpánková et al. 2010: 329–384). Dno může být písčité, jílovité nebo hlinité, nanejvýš s tenkou vrstvou sapropelového bahna. U nás je tato vegetace rozšířena od nížin do podhůří, ale nejhojnější je v pahorkatinách. Porosty s P. berchtoldii jsou běžnější v chladnějších a vlhčích částech státu, porosty s P. pusillus naproti tomu častěji zasahují i do teplejších území.

Orig. (von Soó 1927): Potametum pusilli

Syn.: Potametum panormitano-graminei Koch 1926 (§ 36, nomen ambiguum), Potametum berchtoldii Krasovskaja 1959, Potamo pusilli.Ceratophylletum demersi Janković 1974 p. p., Potametum pusilli Hejný 1978 (fantom), Potametum berchtoldii Wijsmen et al. 1995

Diagnostické druhy: Potamogeton pusillus agg.

Konstantní druhy: Lemna minor, Potamogeton pusillus agg.

Dominantní druhy: Potamogeton pusillus agg.

Formální definice: Potamogeton pusillus agg. pokr. > 50 % NOT Potamogeton alpinus pokr. > 25 % NOT Sagittaria sagittifolia pokr. > 25 % NOT Zannichellia palustris pokr. > 5 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB21 Potametum pusilli von Soó 1927. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 202-205.