Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB22
Potametum acutifolii Segal ex Šumberová et Hrivnák in Chytrý 2011
Vegetace mělkých vod s rdestem ostrolistým

Potametum acutifolii

Foto na botanickafotogalerie.cz

Jde o porosty ponořených vodních makrofytů, v nichž dominuje žlutozeleně až hnědožlutě zbarvený rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), s větší pokryvností se však mohou vyskytovat i některé další druhy rdestů (např. P. obtusifolius a P. pectinatus) i jiné vodní makrofyty (např. Batrachium circinatum a Elodea canadensis). Z dalších druhů se častěji objevují např. Lemna minor, L. trisulca a Utricularia australis, z kontaktních litorálních porostů někdy pronikají i druhy rákosin, jako jsou Alisma plantago-aquatica, Glyceria maxima a Sparganium emersum. V rámci třídy Potametea jde o druhově bohatší společenstvo, tvořené nejčastěji 4–7 druhy cévnatých rostlin na ploše 4–25 m². Monodominantní porosty jsou vzácné.

U nás byla tato vegetace zjištěna v extenzivně obhospodařovaných rybnících a napájecích strouhách, možný je i výskyt v pískovnách a lesních tůňkách, odkud existují nálezy druhu Potamogeton acutifolius. Ze zahraničí je výskyt společenstva udáván ze stojatých i pomalu tekoucích vod, vedle již uvedených biotopů i v mrtvých říčních ramenech, menších umělých vodních nádržích a odvodňovacích kanálech (Podbielkowski 1967, Tomaszewicz 1979, Nowak et al. 2007, Hrivnák 2009a). Stanoviště jsou plně osluněná až polostinná. Společenstvo se může vyskytovat v mezotrofních i eutrofních, zpravidla vápníkem bohatších vodách o hloubce do 1 m (Podbielkowski 1967, Tomaszewicz 1979, Doll 1991b, Rydlo 2005a, 2006a, Nowak et al. 2007, Hrivnák 2009a). Zjištěné pH vody na lokalitách v zahraničí se pohybovalo v rozmezí 6,5–9,0 (Doll 1991b, Podbielkowski 1967, Nowak et al. 2007, Hrivnák 2009a). Důležitá je dobrá průhlednost vody, která nezřídka dosahuje až kolem 1 m (Podbielkowski 1967, Hrivnák 2009a). Substrát dna může být různý, od písčitého po jílovitý, někdy na povrchu s nerozloženým dřevitým opadem. Vrstva organického bahna je zpravidla tenká nebo chybí. Potamogeton acutifolius je druh s vazbou na oblasti se subatlantským klimatem (Krausch 1985, Hultén & Fries 1986á) a směrem na jih a východ jeho lokalit ubývá. Asociace Potametum acutifolii na našem území preferuje mírně teplé a vlhké oblasti; zde je vázána na minerálně bohatší substráty. V teplejších a sušších oblastech je vzácnější a její výskyt je zde vázán především na lesní mokřady, často s minerálně chudým písčitým dnem.

Syn.: Potametum acutifolii Segal 1961 (fantom), Potametum acutifolii Segal 1965 (§ 2b, nomen nudum)á, zbiorowisko Potamogeton acutifolius Podbielkowski 1967á (§ 3c)

Diagnostické druhy: Potamogeton acutifolius, P. gramineus. P. lucens. P. natans. P. obtusifolius. P. pusillus agg., Utricularia australis

Konstantní druhy: Potamogeton acutifolius, P. natans. Utricularia australis

Dominantní druhy: Chara vulgaris, Potamogeton acutifolius, P. pusillus agg.

Formální definice: Potamogeton acutifolius pokr. > 25 % NOT Batrachium circinatum pokr. > 25 % NOT Nymphaea candida pokr. > 25 % NOT Potamogeton obtusifolius pokr. > 50 %

Zdroj: Šumberová K. & Hrivnák R. (2011): VBB22 Potametum acutifolii Segal ex Šumberová et Hrivnák in Chytrý 2011. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 205-208.