Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBD01
Ranunculetum aquatilis Géhu 1961
Vegetace mělkých vod vlhkých oblastí s lakušníkem vodním a lakušníkem štítnatým

Ranunculetum aquatilis

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech převažuje lakušník vodní (Batrachium aquatile) nebo lakušník štítnatý (B. peltatum). Oba druhy vytvářejí dlouhé ponořené lodyhy se dvěma typy listů: ponořenými listy členěnými v niťovité, prostorově rozestálé úkrojky a lupenitými listy s čepelí plovoucí na hladině. Podle podmínek prostředí však může být některý typ listů redukován nebo úplně chybět, což se odráží i ve struktuře společenstva a ekologických podmínkách pro ostatní makrofyty, například v dostupnosti světla v ponořené vrstvě. Plně vyvinuté rostliny lakušníků zaujímají ve vodním sloupci i na hladině poměrně velký prostor, takže ostatní vodní makrofyty se v jejich porostech vyskytují s menší frekvencí i pokryvností. Nejčastějšími průvodními druhy jsou drobné pleustofyty, zejména Lemna minor. Z ponořených vodních makrofytů se běžně vyskytují např. Potamogeton crispus a P. pectinatus, v tocích i Callitriche hamulata. Ve vodě hluboké jen kolem 1 cm nebo na obnaženém dně vytvářejí lakušníky terestrické formy se zkrácenými plazivými lodyhami a zpravidla jen s niťovitými listy na krátkých vzpřímených řapících. Do těchto porostů vstupují jednoleté až vytrvalé druhy obnažených den, které dobře snášejí vlhký substrát a přechodné zaplavení (např. Alopecurus aequalis, Eleocharis acicularis, Peplis portulaPersicaria hydropiper). V květnu až červnu je společenstvo nápadné díky velkým bílým květům lakušníků; ty se vyvíjejí i u terestrické formy. V této vegetaci bylo zpravidla zaznamenáno 2–5 druhů cévnatých rostlin na ploše 1–25 m², ale běžné jsou i monocenózy dominantního druhu. Výrazně druhově bohatší, s 10 i více druhy cévnatých rostlin, bývají porosty na obnažených dnech nebo ve velmi mělké vodě. V rychleji tekoucích vodách se někdy vyskytují i mechorosty, zejména Fontinalis antipyretica.

Asociace Ranunculetum aquatilis se vyskytuje v mělkých periodických i trvalých vodách. U nás byla zaznamenána v rybnících, zatopených pískovnách a hlinících, rybích sádkách, mrtvých ramenech, zaplavených příkopech a melioračních kanálech, velmi často i ve středně rychle až mírně tekoucí vodě na středních a dolních tocích řek. Stanoviště jsou většinou plně osluněná; zástin nebo špatná průhlednost vody snižují vitalitu lakušníků. Společenstvo roste převážně v mezotrofních až eutrofních vodách o hloubce do 1 m, v balkánských jezerech bylo zjištěno i v hloubkách až 6 m (Ran&273;elović & Blaženčić 1996). Vůči obsahu bazických iontů ve vodě a v substrátu vykazuje širší ekologickou amplitudu. Na zahraničních lokalitách se pH vody pohybovalo v rozmezí 6,7–8,2 (Géhu 1961, Popescu & Coldea in Coldea 1997: 36–53). Z našeho území nejsou údaje o chemismu prostředí k dispozici. Substrát dna může být jílovitý, hlinitý, písčitý nebo štěrkovitý, někdy s tenkou vrstvou organického bahna. Na stanovištích s hlubší vrstvou sapropelového bahna se tato vegetace zpravidla nevyskytuje. Společenstvo dobře snáší pokles vody pod povrch substrátu, pokud substrát zůstane dostatečně vlhký. U nás je tato vegetace nejčastější v mírně teplých pahorkatinách, zasahuje však i do výšek 750–790 m n. m. (Rydlo 2006d, Bufková & Rydlo 2008). V teplých a suchých oblastech je vázána hlavně na říční nivy a vodní nádrže ve větších lesních celcích, kde se udržuje vyšší vzdušná vlhkost.

Orig. (Géhu 1961): Ranunculetum aquatilis (Ranunculus aquatilis = Batrachium aquatile)

Syn.: Batrachietum aquatili-peltati Sauer 1937 (fantom), Ranunculus aquatilis-Bestände Sauer 1947, Ranunculetum aquatilis Sauer 1947 (fantom)á, Ranunculetum peltati Sauer 1947 (fantom), Batrachio aquatilis-Callitrichetum hammulatae Rydlo et Husák 1992 p. p.

Diagnostické druhy: Batrachium aquatile s. l.

Konstantní druhy: Batrachium aquatile s. l.

Dominantní druhy: Batrachium aquatile s. l.

Formální definice: Batrachium aquatile s. l. pokr. > 25 % NOT Callitriche hamulata pokr. > 25 % NOT Carex rostrata pokr. > 25 % NOT Eleocharis acicularis pokr. > 25 % NOT Limosella aquatica pokr. > 25 % NOT Myriophyllum alterniflorum pokr. > 25 % NOT Peplis portula pokr. > 25 % NOT Potamogeton natans pokr. > 25 % NOT Veronica beccabunga pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBD01 Ranunculetum aquatilis Géhu 1961. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 226-230.