Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBD02
Potamo crispi-Ranunculetum trichophylli Imchenetzky 1926
Vegetace mělkých vod s lakušníkem niťolistým

Potamo crispi-Ranunculetum trichophylli

Foto na botanickafotogalerie.cz

V tomto druhově chudém, často jednodruhovém společenstvu dominuje lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum), který se vyznačuje ponořenými listy s velmi jemnými, všesměrně rozestálými úkrojky. Celková biomasa tohoto společenstva je malá. Batrachium trichophyllum v porostech jen zřídka dosahuje větší pokryvnosti než 80 %. Vyskytují-li se další druhy, většinou jde o drobné pleustofyty (např. Lemna minor) nebo běžné ponořené makrofyty (např. Ceratophyllum demersum, Potamogeton crispus a P. pectinatus). V porostech na obnaženém dně se může s větší pokryvností vyskytovat např. Eleocharis acicularis. Bílé květy druhu Batrachium trichophyllum jsou drobné, ale vytvářejí se ve velkém množství a rozkvétají během krátkého období v květnu nebo červnu, kdy dodávají společenstvu charakteristický aspekt. Nejčastěji byly ve fytocenologických snímcích o velikosti 16–25 m² zaznamenány 3–4 druhy cévnatých rostlin, porosty z obnažených den však byly druhově bohatší.

Potamo-Ranunculetum trichophylli osídluje mělké stojaté i mírně tekoucí vody. U nás bylo zaznamenáno v menších rybnících, aluviálních tůních, pískovnách a zaplavených příkopech. Mimo naše území se vyskytuje i v tocích, včetně potoků ve vyšších polohách (Wiegleb & Herr 1985, Riis & Biggs 2003). V některých oblastech dokonce roste přednostně v tekoucích vodách (Tomaszewicz 1979, Dawson & Szoszkiewicz 1999). Vody s výskytem této vegetace jsou oligo-mezotrofní až eutrofní, plně osluněné až mírně zastíněné. Dno je různého charakteru, nejčastěji písčité až štěrkovité, ale také hlinité nebo jílovité, nanejvýš s tenkou vrstvou organického bahna na povrchu (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64, Tomaszewicz 1979). Přesnější údaje o chemismu vody a substrátu z našeho území ani ze zahraničí se nepodařilo získat, tato vegetace však má ve vztahu k chemismu vody a substrátu širokou ekologickou amplitudu. V nižších polohách roste v mokřadech s vápnitým i nevápnitým podložím, do vyšších poloh však vystupuje hlavně v oblastech s vápnitým podložím (Wiegleb & Herr 1985). Společenstvo je rovněž značně tolerantní k dynamice vodního režimu. Může se vyskytovat jak na stanovištích celoročně zaplavených (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64), tak v periodických vodách o velmi rozmanité délce záplavy (Grillas 1990). Ekologická nika druhu Batrachium trichophyllum se zčásti překrývá s nikami jiných druhů lakušníků, např. B. circinatum a B. baudotii, takže vznikají porosty o přechodném druhovém složení mezi více asociacemi (Cirujano 1980, Velayos et al. 1984). Na rozdíl od B. trichophyllum jsou však oba posledně jmenované druhy striktněji vázány na mokřady s větším obsahem bazických iontů a zejména B. baudotii vstupuje i do brakických vod (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64, Grillas 1990). Potamo-Ranunculetum trichophylli bylo u nás nejčastěji zaznamenáno v teplých nížinách a pahorkatinách, zasahuje však i do podhorského stupně (Vydrová & Pavlíčko 1999). Batrachium trichophyllum je značně odolné vůči chladu a v Himálaji vystupuje i do vysokohorských jezer v nadmořské výšce okolo 4700 m (Lacoul & Freedman 2006b).

Nomen inversum propositum

Orig. (Imchenetzky 1926): Association à Ranunculus trichophyllus et Potamogeton crispus .Ranunculus trichophyllus = Batrachium trichophyllum)

Syn.: Ranunculetum trichophylli von Soó 1927

Diagnostické druhy: Batrachium trichophyllum

Konstantní druhy: Batrachium trichophyllum

Dominantní druhy: Batrachium trichophyllum, Eleocharis acicularis, Lemna minor

Formální definice: Batrachium trichophyllum pokr. > 25 % NOT Glyceria notata pokr. > 25 % OR Juncus articulatus pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBD02 Potamo crispi-Ranunculetum trichophylli Imchenetzky 1926. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 230-233.