Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBD03
Potamo perfoliati-Ranunculetum circinati Sauer 1937
Vegetace stojatých alkalických vod s lakušníkem okrouhlým

Potamo perfoliati-Ranunculetum circinati

Foto na botanickafotogalerie.cz

Strukturu společenstva určuje dominantní lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum), který tvoří jen submerzní vrstvu porostů, neboť nevytváří na hladině plovoucí listy. Jeho ponořené listy mají niťovité úkrojky rozprostřené v jedné rovině, která je obrácena směrem k vodní hladině, a tedy ke světlu. Rostliny druhu B. circinatum zaujímají ve vodním sloupci méně prostoru než například B. aquatile, a proto jsou zřejmě konkurenčně slabší, a porosty s dominancí tohoto druhu tudíž bývají druhově bohatší. Zpravidla v nich bylo zaznamenáno 3–5 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–25 m², dosti časté jsou však i druhově bohatší porosty, s 6–9 druhy. Vedle dominanty se v porostech častěji objevují druhy Lemna trisulca, Myriophyllum spicatum, Potamogeton crispus, P. pusillus agg. a další vodní makrofyty. V Německu, odkud byla tato vegetace popsána, se v porostech častěji vyskytuje i Potamogeton perfoliatus (Sauer 1937). U nás byl společný výskyt těchto druhů v jednom porostu zaznamenán jen vzácně (Šumberová, nepubl.), což však zřejmě souvisí hlavně s ústupem P. perfoliatus ze stojatých vod a přetrváváním jeho populací převážně v tocích, tedy mimo stanoviště porostů Batrachium circinatum. Natantní vrstva porostů většinou chybí nebo je vyvinuta jen fragmentárně: nejčastěji ji tvoří Lemna minor. V květnu a červnu jsou tyto porosty nápadné velkým množstvím bíle zbarvených květů, které se vyvíjejí nad vodní hladinou. Podobně jako další druhy lakušníků se Batrachium circinatum může vyskytovat i v terestrické formě. V tomto stavu však druh není schopen přetrvávat delší dobu (Husák et al. in Hejný et al. 1988: 446–456) a zpravidla ani nevytváří porosty.

Tato vegetace se vyskytuje převážně ve stojatých vodách, které většinou ani v létě nevysychají. Osídluje rybníky, zaplavené těžební jámy, hlubší říční ramena a aluviální tůně. Vody s výskytem této vegetace jsou mezotrofní až přirozeně eutrofní, průhledné a plně osluněné. Ze Skandinávie jsou však porosty Batrachium circinatum uváděny i z vod o velmi malé průhlednosti (Nurminen 2003). Hloubka vody na našich lokalitách většinou nepřesahuje 1 m, ale ze zahraničí je tato vegetace známa i z vod hlubokých několik metrů (Schratt in Grabherr & Mucina 1993: 55–78). Dno bývá tvořeno pískem, štěrkem, jílovitým nebo hlinitým bahnem. Substrátům s velkým podílem organické hmoty, např. sapropelovému bahnu, se toto společenstvo vyhýbá (Kłosowski 2006). Přesné údaje o chemismu vody a substrátu nejsou z našeho území k dispozici, většinou však má voda i substrát větší obsah bazických iontů (Schratt in Grabherr & Mucina 1993: 55–78, Hejný in Moravec et al. 1995: 27–34). Na lokalitách v Polsku bylo zaznamenáno pH vody 7,0–8,7 a pH substrátu 6,8–7,6, velký obsah Na+ a K+ ve vodě a velký obsah PO43- v substrátu (Tomaszewicz 1979, Kłosowski 2006). U nás se tato vegetace vyskytuje nejčastěji v nížinách a teplejších pahorkatinách. Vzhledem ke specifickým požadavkům na stanoviště, zejména dobrou průhlednost vody, takřka celoroční zaplavení a dostatek bazí v prostředí, u nás nepatří Potamo-Ranunculetum circinati k příliš hojným typům vegetace.

Orig. (Sauer 1937): Potameto perfoliati-Ranunculetum circinati (Sauer) (Ranunculus circinatus = Batrachium circinatum)

Syn.: Ranunculetum circinati Sauer 1937 (fantom), Batrachietum circinati (Bennema et Westhoff 1943) Segal 1965

Diagnostické druhy: Batrachium circinatum, Potamogeton crispus

Konstantní druhy: Batrachium circinatum, Lemna minor

Dominantní druhy: Batrachium circinatum

Formální definice: Batrachium circinatum pokr. > 25 % NOT Alisma gramineum pokr. > 25 % NOT Myriophyllum spicatum pokr. > 25 % NOT Nymphoides peltata pokr. > 25 NOT Potamogeton acutifolius pokr. > 50 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBD03 Potamo perfoliati-Ranunculetum circinati Sauer 1937. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 233-236.