Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBD06
Hottonietum palustris Sauer 1947
Vegetace mělkých tůní a struh s žebratkou bahenní

Hottonietum palustris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Strukturu společenstva určuje dominantní ponořená žebratka bahenní (Hottonia palustris). Vyznačuje se přesleny živě zelených až světle zelených peřenosečných listů na dlouhých lodyhách. Společenstvo je zvláště nápadné na počátku léta, kdy H. palustris vytváří nad vodní hladinou hrozny bělavých až narůžovělých květů; kvetení však často bývá omezeno jen na některé porosty. Z dalších druhů vodních makrofytů se častěji vyskytují okřehky (zejména Lemna minor L. trisulca), hvězdoše (např. Callitriche cophocarpa C. stagnalis) a některé úzkolisté rdesty (např. Potamogeton pusillus agg. a P. trichoides). Po poklesu vodní hladiny pod povrch substrátu vytváří Hottonia palustris terestrickou formu se zkrácenými lodyhami, takže listy vytvářejí při povrchu substrátu hustou růžici. Vedle obojživelných vodních makrofytů se v této vegetaci vyskytují druhy jako Bidens frondosa, Persicaria hydropiper a další jednoletky obnažených den. Nezřídka do těchto porostů pronikají i druhy rákosin, např. Alisma plantago.aquatica, Oenanthe aquatica a Rorippa amphibia. Tato asociace patří v rámci svazu Ranunculion aquatilis i třídy Potametea k druhově nejbohatším. V porostech bylo zaznamenáno nejčastěji 6–8 druhů na ploše 4–20 m², porosty na obnaženém dně jsou však výrazně druhově bohatší a na srovnatelně velké ploše se v nich běžně vyskytuje více než 10 druhů cévnatých rostlin.

Společenstvo je u nás známo pouze ze stojatých vod, zejména v říčních aluviích. Osídluje mrtvá ramena, tůně, meliorační příkopy, periodicky zaplavené strouhy a pískovny. Velmi vzácně se může vyskytnout i v rybnících, častější je však v komplexech bažinných olšin s mělkými tůňkami, které na některé rybníky navazují. Jde o plně osluněná nebo zastíněná stanoviště zpravidla s mezotrofní až eutrofní vodou o hloubce do 50 cm. Dno je písčité, jílovité nebo hlinité, většinou se silnou vrstvou sapropelového bahna, které se po opadu vody udržuje dlouho mokré, a často i s nerozloženým organickým detritem na povrchu. Na trvale zamokřených substrátech, např. na místech s průsakem podzemní vody, však může sapropelová vrstva chybět. Přesnější údaje k chemismu vody ani substrátu nejsou z našeho území k dispozici. Ze zahraničí je uváděn středně velký obsah nitrátů a fosfátů, ale malý obsah amonných iontů (Doll 1991b), a pH vody 5–8 (Géhu 1961, Tomaszewicz 1979, Doll 1991b). Obsah bazických iontů na stanovištích této vegetace je většinou malý (Doll 1991b, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179). Společenstvo má zřejmě ve vztahu k chemismu vody a substrátu širší ekologickou amplitudu; vliv bazického podloží zde může být zeslaben vrstvou organického bahna. Dobře snáší pokles hladiny vody pod povrch substrátu, podmínkou je však udržení dostatečné vlhkosti. U nás se vyskytuje hlavně v teplých oblastech, kde se váže na nivy velkých řek nebo mokřady uvnitř velkých lesních celků.

Orig. (Sauer 1947): Hottonia palustris-Assoziation

Syn.: Hottonietum palustris Tüxen 1937 prov. (§ 3b), Callitricho-Hottonietum (Tüxen 1937) Segal 1965, Ranunculo-Hottonietum (Tüxen 1937) Oberdorfer et al. 1967 p. p.

Diagnostické druhy: Hottonia palustris, Lemna trisulca

Konstantní druhy: Hottonia palustris, Lemna minor

Dominantní druhy: Hottonia palustris, Lemna minor

Formální definice: Hottonia palustris pokr. > 25 % NOT Carex acuta pokr. > 25 % NOT Carex vesicaria pokr. > 25 % NOT Oenanthe aquatica pokr. > 25 % >

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBD06 Hottonietum palustris Sauer 1947. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 241-245.