Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VDB02
Ranunculo-Juncetum bulbosi Oberdorfer 1957
Vegetace pobřeží mělkých vod se sítinou cibulkatou

Ranunculo-Juncetum bulbosi

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje rozvolněné až plně zapojené porosty s převahou vytrvalých obojživelných bylin. Dominantami jsou nejčastěji sítina cibulkatá (Juncus bulbosus) a pryskyřník plamének (Ranunculus flammula), někdy i nízké vlhkomilné traviny narušovaných míst (např. Carex viridula a Juncus articulatus). Větší pokryvnosti mohou dosahovat i obojživelné druhy Callitriche palustris s. l., Eleocharis acicularis a Elatine hexandra, po poklesu vodní hladiny i jednoletky obnažených den. Jednoleté druhy s výskytem v této vegetaci mají buď širokou ekologickou amplitudu ve vztahu k pH a obsahu živin v substrátu (např. Juncus bufonius), anebo jsou vázány na chudé kyselé půdy (např. Illecebrum verticillatum). Celkový počet druhů této asociace zpravidla kolísá mezi 6–10 na ploše 1–16 m². Mechové patro v porostech většinou chybí nebo je slabě vyvinuto. Tvoří je nejčastěji mokřadní mechorosty Calliergonella cuspidata a Sphagnum spp., druhy obnažených den (např. Riccia huebeneriana) a druhy s širší ekologickou amplitudou.

Společenstvo se vyskytuje v přirozených i antropogenních mělkých stojatých vodách, jako jsou pobřeží jezer, rybníků a přehradních nádrží, pískovny a jámy po těžbě rašeliny, příkopy podél lesních cest a tůňky po vývratech, dopadu granátů a v mezidunových sníženinách. Voda je oligotrofní až mezotrofní, na některých stanovištích dystrofní. Ve fázi zaplavení společenstvo preferuje hloubku vody do 25 cm, hlavně Juncus bulbosus však vytváří submerzní formy a vyskytuje se v hloubkách až do 1,5 m (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64). Substrátem je písek, jíl, písčitohlinitá půda nebo rašelina (Pietsch 1968, Hellberg & Cordes 1990, Garniel 1993). Přesnější údaje o chemických vlastnostech vody a substrátu nejsou z našeho území k dispozici, ze zahraničí je však půdní reakce nejčastěji uváděna jako silně kyselá až kyselá, někdy až téměř neutrální, a obsah dusíku, fosforu a vápníku bývá malý (Pietsch 1963, Schäfer-Guignier 1994, Szańkowski & Kłosowski 2006). Obsah živin a pH ve vodě mohou být i větší (Pietsch 1985, Szańkowski & Kłosowski 2006). Na stanovištích bohatších živinami bývá společenstvo obvykle nahrazeno mokřadní vegetací s konkurenčně silnějšími druhy (Pott 1995). Ranunculo-Juncetum je rozšířeno v chladnějších a vlhčích oblastech s atlantsky laděným klimatem. V teplejších a sušších oblastech se vyskytuje hlavně uvnitř lesních komplexů, kde je příznivější mikroklima. V zonaci pobřežní vegetace zaujímá místa s velmi mírným sklonem, kde dochází ke slabé sedimentaci rybničního bahna. Na písčitých místech směrem ke břehu na ně navazují porosty asociace Eleocharito-Littorelletum uniflorae a některé typy rákosin a porostů vysokých ostřic (Franke 1987), na místech se silnější vrstvou bahna na obnaženém dně dále od pobřeží porosty asociace Polygono-Eleocharitetum ovatae.

Orig. (Oberdorfer 1957): Ranunculo-Juncetum .bulbosi) ass. nov. (Ranunculus flammula. R. repens)

Diagnostické druhy: Juncus bulbosus, Ranunculus flammula, Veronica scutellata

Konstantní druhy: Juncus bulbosus, Ranunculus flammula, Veronica scutellata

Dominantní druhy: Agrostis canina. Callitriche palustris s. l., Eleocharis acicularis, Juncus bulbosus, Ranunculus flammula

Formální definice: (Juncus bulbosus pokr. > 25 % OR Ranunculus flammula pokr. > 25 %) AND Juncus bulbosus skup. NOT Carex rostrata pokr. > 25 % NOT Carex vesicaria pokr. > 25 % NOT Eleocharis palustris agg. pokr. > 25 % NOT Eriophorum angustifolium pokr. > 5 % NOT Hottonia palustris pokr. > 25 % NOT Juncus effusus pokr. > 25 % NOT Juncus filiformis pokr. > 25 % NOT Littorella uniflora pokr. > 5 % NOT Utricularia ochroleuca pokr. > 5 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VDB02 Ranunculo-Juncetum bulbosi Oberdorfer 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 286-289.