Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VDB04
Pilularietum globuliferae Tüxen ex Müller et Görs 1960
Obojživelná vegetace s míčovkou kulkonosnou

Pilularietum globuliferae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato vegetace má charakter jemných a hustých podvodních nebo periodicky přeplavovaných trávníků. Svojí fyziognomií se nápadně podobá porostům u nás běžné asociace Limosello aquaticae-Eleocharitetum acicularis. Obě tyto asociace se mohou vyskytovat v mozaice. Ve struktuře asociace Pilularietum globuliferae se výrazně uplatňuje drobná mokřadní kapradina míčovka kulkonosná (Pilularia globulifera). Jsou pro ni charakteristické plazivé stonky, díky nimž se rostlina vegetativně šíří, a spirálovitě svinuté mladé listy (circinátní vernace kapradin). Barva listů je živě zelená, ale na obnaženém dně mohou jejich špičky usychat, což dodává porostům nápadně narezavělé zbarvení. V zaplavených porostech se mohou vyskytovat některé další obojživelné druhy (např. Eleocharis.acicularis a Littorella.uniflora), na obnaženém dně k nim přistupují i některé jednoleté vlhkomilné byliny (např. Carex bohemica a Persicaria lapathifolia). V porostech této asociace bylo u nás zaznamenáno 4–13 druhů cévnatých rostlin na ploše 1 m². Mechové patro bylo zaznamenáno jen vzácně a dosahovalo velmi malé pokryvnosti.

Pilularietum globuliferae se vyskytuje v mělkých stojatých oligotrofních až mezotrofních vodách s kolísající hladinou. U nás je známo pouze z rybníků, ale v zahraničí roste i na mělkých pobřežích jezer, někdy také na březích řek, vodních kanálů a okrajích rašelinišť (Schoof-van Pelt 1973, Husák & Wade 1988, Schubert in Schubert et al. 2001b: 241–247, Matuszkiewicz 2007), vzácně dokonce i na zamokřených polích (Rennwald 2000). Stanoviště jsou plně osluněná až mírně zastíněná, s dobrou průhledností vody. Voda může být nahnědle zbarvena huminovými kyselinami. Porosty lze nalézt na mokrém substrátu nebo v mělké vodě, nejčastěji o hloubce 5–30 cm (Schoof-van Pelt 1973), vzácně až kolem 1 m. Substrát je různý; v našich podmínkách je to nejčastěji hlinité nebo jílovité bahno, vzácněji vodou nasycený písek, často s příměsí rašeliny nebo nerozložených zbytků ostřic (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64). Ve srovnání s asociací Eleocharito-Littorelletum uniflorae, se kterou se u nás vyskytují společně, zaujímají porosty druhu Pilularia globulifera místa s jemnozrnným sedimentem na dně, která jsou chráněna před účinky vlnobití a při poklesu hladiny zůstávají dosti dlouho vlhká. Z toho lze usuzovat, že Pilularietum globuliferae je vůči poškození vlnobitím i vůči vyschnutí substrátu citlivější než Eleocharito-Littorelletum uniflorae. Podobné nároky na vlhkost substrátu jako Pilularietum globuliferae mají asociace Ranunculo-Juncetum bulbosi a Limosello aquaticae-Eleocharitetum acicularis, které však mají pravděpodobně mnohem širší ekologickou amplitudu ve vztahu k pH a obsahu živin na stanovišti. Pro Pilularietum globuliferae neexistují z našeho území žádné údaje o chemických vlastnostech vody ani substrátu a také údaje ze zahraničí jsou vzácné. Voda je podle zahraničních autorů slabě kyselá až neutrální, s pH v rozmezí 4,8–6,4 (Schoof-van Pelt 1973, Husák & Wade 1988, Brouwer & Roelofs 2001); tyto údaje se však zakládají na omezeném počtu měření. Dále se uvádí tolerance k zasolení chloridy a citlivost k vyššímu obsahu vápníku (Schoof-van Pelt 1973) i k silné acidifikaci (Brouwer & Roelofs 2001). Porosty Pilularia globulifera jsou do určité míry schopny přežít i v eutrofním prostředí, čemuž nasvědčuje výskyt na lokalitách ovlivněných pastvou (Schoof-van Pelt 1973). Společenstvo je vázáno na oblasti s atlantským klimatem a u nás se vyskytuje v mezních ekologických podmínkách.

Orig. (Müller & Görs 1960): Pilularietum globuliferae Tx. 55 n. n.

Syn.: Eleocharitetum acicularis Koch 1926 facie Pilularia globulifera Ambrož 1939 (§ 3c), Pilularietum globuliferae Tüxen 1955 (§ 2b, nomen nudum)

Diagnostické druhy: Carex bohemica. Eleocharis acicularis, Pilularia globulifera

Konstantní druhy: Carex bohemica. Eleocharis acicularis. Equisetum fluviatile. Gnaphalium uliginosum. Persicaria lapathifolia, Pilularia globulifera, Rorippa palustris. Rumex maritimus

Dominantní druhy: Persicaria lapathifolia, Pilularia globulifera

Formální definice: Pilularia globulifera pokr. > 5 % NOT Carex rostrata pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VDB04 Pilularietum globuliferae Tüxen ex Müller et Görs 1960. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 293-296.