Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XBG03
Atriplicetum nitentis Slavnić 1951
Ruderální vegetace s lebedou lesklou

Atriplicetum nitentis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Fyziognomii vícevrstevných porostů tohoto společenstva určuje především dominantní lebeda lesklá (Atriplex sagittata). Porosty jsou druhově chudé. Vedle Atriplex sagittata jsou zastoupeny vysoké jednoleté byliny (např. Atriplex patula, Chenopodium album agg., Lactuca serriola a Tripleurospermum inodorum) spolu s některými vytrvalými druhy (např. Artemisia vulgaris, Cirsium arvense, Elytrigia repens a Urtica dioica). V přízemní vrstvě, která bývá spoře vyvinuta zpravidla jen na kontaktu asociace s polními kulturami, se poněkud zvětšuje účast jednoletých plevelů. Porosty jsou obvykle 150–200 cm vysoké. Při velmi dobrých půdních podmínkách a dostatku vlhkosti mohou dosahovat až 3 m (Toběrná 1969). Pokryvnost porostů je velká, obvykle přesahuje 75 %. Vyskytuje se v nich zpravidla 10–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechy bývají přítomny jen výjimečně; zaznamenány byly např. Ceratodon purpureus a Pleurozium schreberi.

Porosty asociace se vyvíjejí na čerstvě navršeném materiálu na navážkách hlinitých až hlinitojílovitých půd, řidčeji na popelových, škvárových nebo smíšených půdách na skládkách. Podmínkou jejich vývoje je dostatek živin v půdě (Wittig 2002). Takovými stanovišti jsou např. obnažené půdy podél silničních příkopů, lokality v nejbližším okolí sídlišť a stavenišť, skládky, stará hnojiště, komposty a okolí silážních jam. Společenstvo se vyskytuje na půdách, které jsou poměrně teplé v průběhu celého vegetačního období (Grüll & Květ 1978). Porosty Atriplex sagittata jsou odolné vůči vysychání půdy během horkých letních měsíců, což jim umožňuje přežívat na osluněných, silně vysychavých sypkých rumištních půdách. Naopak trvale zamokřené půdy tento druh nesnáší. Atriplex sagittata je tolerantní vůči zvýšenému obsahu solí v půdách; osídluje půdy obohacené amonnými solemi i zasolené půdy silničních okrajů s velkým obsahem NaCl nebo KCl (Kopecký & Lhotská 1990). Na úspěšném šíření populací této lebedy v krajině má značný podíl velká přizpůsobivost druhu vůči rozličným stanovištním podmínkám a schopnost tvořit obrovské množství plodů (Mandák 2003a).

Orig. (Slavnić 1951): Ass. Atriplicetum nitentis ass. nova (Atriplex nitens = A. sagittata)

Syn.: Atriplicetum nitentis Knapp 1945 ms. (§ 1), Atriplicetum nitentis Knapp 1945 (§ 2b, nomen nudum), Sisymbrio-Atriplicetum nitentis (Knapp 1945) Oberdorfer 1957, Sisymbrio-Atriplicetum nitentis Oberdorfer ex Mahn et Schubert 1962

Diagnostické druhy: Atriplex sagittata, Lactuca serriola

Konstantní druhy: Artemisia vulgaris, Atriplex sagittata, Chenopodium album agg., Elytrigia repens. Lactuca serriola. Tripleurospermum inodorum

Dominantní druhy: Atriplex sagittata

Formální definice: Atriplex sagittata pokr. > 25 % NOT Chenopodium album agg. pokr. > 25 %

Zdroj: Lososová Z. (2009): XBG03 Atriplicetum nitentis Slavnić 1951. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 135-137.