Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XBG11
Conyzo canadensis-Lactucetum serriolae Lohmeyer in Oberdorfer 1957
Ruderální vegetace s turankou kanadskou a locikou kompasovou

Conyzo canadensis-Lactucetum serriolae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Strukturu porostů určují dva dominantní druhy, locika kompasová (Lactuca serriola) a turanka kanadská (Conyza canadensis). Porosty jsou většinou dvouvrstevné, druhově poměrně chudé. V horní vrstvě dominuje Lactuca serriola, jejíž úzký přímý habitus umožňuje, aby se na ploše uplatnily druhy nižší vrstvy, ve které převládá Conyza canadensis. Velmi často se také objevují porosty s jediným dominantním druhem. Vedle zmiňovaných dvou druhů se vyskytují některé další ruderální terofyty, např. Amaranthus retroflexus, Atriplex patula, Senecio viscosus a Sisymbrium loeselii. Častý je výskyt některých dvouletých a vytrvalých ruderálních druhů, např. Carduus acanthoides, Cirsium arvense, C. vulgare . Daucus carota. Porosty jsou vysoké. Jejich horní vrstva může dosahovat výšky 1,7–2 m a průměrná pokryvnost se pohybuje v rozmezí 50–80 %. Na plochách o velikosti 4–25 m² zpravidla roste 10–15 druhů cévnatých rostlin. Mechorosty se většinou nevyskytují. Pokud jsou zastoupeny, mají pokryvnost do 5 %. Bývají to většinou druhy rodů Brachythecium . Bryum.

Conyzo-Lactucetum je teplomilné společenstvo, které osídluje především mělké, suché, písčitoštěrkovité a kamenité půdy, někdy s příměsí škváry a stavebního materiálu. Takovými stanovišti jsou různé náspy, stavební plochy, skrývky zeminy a nevyužívané plochy v okolí železničních stanic a v areálech podniků. Stanoviště jsou často silně osluněná. Obsah vody v horních 5 cm půdy v létě a časném podzimu leží těsně u bodu vadnutí a často klesá i níž (Wittig 2002). Tato stanoviště jsou živinami velmi chudá, s neutrální nebo mírně bazickou půdní reakcí. Podobné extrémní podmínky mají koruny zdí a vrcholové části hradních zřícenin s mělkou vrstvou substrátu, kde se mohou vyskytovat porosty s dominantními druhy Conyza canadensis a Lactuca serriola (Duchoslav 2002, Procházková & Duchoslav 2004). Na půdách s větším obsahem živin je Conyzo-Lactucetum nahrazováno společenstvy s dominantními druhy Atriplex sagittata a Chenopodium album agg.

Nomen mutatum propositum

Orig. (Oberdorfer 1957): Erigero-Lactucetum Lohm. 50 mscr. (Erigeron canadensis = Conyza canadensis, Lactuca serriola)

Diagnostické druhy: Conyza canadensis. Lactuca serriola. Senecio viscosus; Bryum argenteum

Konstantní druhy: Artemisia vulgaris. Conyza canadensis. Lactuca serriola. Taraxacum sect. Ruderalia. Tripleurospermum inodorum

Dominantní druhy: Conyza canadensis, Lactuca serriola; Ceratodon purpureus

Formální definice: (Conyza canadensis pokr. > 25 % OR Lactuca serriola pokr. > 25 %) NOT skup. Onopordum acanthium NOT Sisymbrium altissimum pokr. > 25 %

Zdroj: Lososová Z. (2009): XBG11 Conyzo canadensis-Lactucetum serriolae Lohmeyer in Oberdorfer 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 155-158.