Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XBJ03
Plantagini arenariae-Senecionetum viscosi Eliáš 1986
Ruderální vegetace s jitrocelem písečným

Plantagini arenariae-Senecionetum viscosi

Foto na botanickafotogalerie.cz

Plantagini-Senecionetum je pionýrské terofytní společenstvo vázané na ruderalizované sypké substráty. Fyziognomii porostů určují jednoleté druhy, jako je Anthemis ruthenica. Bromus tectorum. Plantago arenaria. Trifolium arvense a neofytní Lepidium densiflorum. Tyto druhy jsou suchomilné a teplomilné, s fenologickým optimem na počátku léta. Kromě nich jsou v různé míře přítomny druhy písčitých trávníků, a to jak vytrvalé (např. Carex hirta. Corynephorus canescens. Euphorbia cyparissias a Potentilla argentea), tak jednoleté (např. Filago minima. Veronica dillenii a Vulpia myuros), a dále různé ruderální druhy (např. Conyza canadensis. Oenothera biennis s. l. a Setaria viridis). Výskyt krátkověkých, zejména rumištních druhů spolu s druhy přirozených stanovišť dodává porostům ráz poloruderálního společenstva. Porosty jsou rozvolněné, o pokryvnosti většinou nepřesahující 50 %. Většinou jsou maloplošné; střídají se s plochami obnaženého substrátu nebo s pozdějšími stadii sukcese. Výškově jsou značně členité. V průměru dosahují výšky 30 cm, ale výška může kolísat v rozmezí 5–30 cm; vzhledem k mezernaté struktuře bývá vrstevnatost nezřetelná. Vyskytuje se v nich obvykle 10–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Kolísavé zastoupení má mechové patro, které je přítomno jen v porostech po delší dobu nenarušovaných.

Výskyt této asociace je omezen na místa, kde se ekologické zvláštnosti propustného a často narušovaného podkladu kombinují s eutrofizací. Zatím zaznamenané typy stanovišť této asociace jsou písčiny pod vlivem těžby, míčových her nebo vyvážení skládkového materiálu a dále kolejiště a železniční náspy (Grüll 1980a). V rámci písčin se společenstvo vyhýbá hlinitějším terasovým štěrkopískům i lokalitám s minerálně zcela chudými písky a převažující vegetací acidofytů. Substrát bývá sypký, ale většinou dosti humózní. Je to buď písek obohacený alespoň slabou příměsí humusu, anebo antropogenní štěrkové substráty s větší příměsí humusu a stabilizovaným povrchem.

Nomen mutatum propositum

Orig. (Eliáš 1986a): Plantagini indicae-Senecietum viscosi Eliáš 1983 (Plantago indica = P. arenaria)

Syn.: Brometum tectorum Bojko 1934 (§ 36, nomen ambiguum), Plantago indica-Corispermum elongatum-Gesellschaft Passarge 1957 (§ 3c), Plantaginetum indicae Philippi 1971 prov. (§ 3b), Plantagini indicae-Senecionetum viscosi Eliáš 1983 (fantom), Setario-Plantaginetum indicae Passarge 1988

Diagnostické druhy: Androsace septentrionalis, Anthemis ruthenica, Bromus tectorum, Cerastium pumilum s. l., Corynephorus canescens, Filago minima, Lepidium densiflorum, Oenothera biennis s. l., Plantago arenaria, Setaria viridis. Sisymbrium altissimum. Trifolium arvense

Konstantní druhy: Bromus tectorum. Corynephorus canescens, Plantago arenaria

Dominantní druhy: Corynephorus canescens, Lepidium densiflorum, Plantago arenaria, Trifolium arvense; Ceratodon purpureus

Formální definice: skup. Plantago arenaria OR Plantago arenaria pokr. > 5 %

Zdroj: Sádlo J. (2009): XBJ03 Plantagini arenariae-Senecionetum viscosi Eliáš 1986. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 192-194.