Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XBK02
Portulacetum oleraceae Felföldy 1942
Ruderální a plevelová vegetace se šruchou zelnou

Portulacetum oleraceae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Společenstvo zahrnuje porosty poléhavých jednoletých druhů výhřevných půd. Vzhled porostů určuje dominantní šrucha zelná (Portulaca oleracea), doprovázená několika dalšími, méně častými druhy, např. Amaranthus deflexus. A. retroflexus. Digitaria ischaemum. Eragrostis minor. Euphorbia peplus. Oxalis corniculata . Polygonum aviculare agg. Stonky šruchy zelné jsou zpravidla propletené a vytvářejí husté, velmi nízké porosty. Jejich pokryvnost kolísá mezi 30 a 60 %. Na plochách o velikosti 4–10 m² se vyskytuje zpravidla 5–10 druhů cévnatých rostlin. Vzácně se objevují také některé mechorosty, z nichž nejčastější je Bryum argenteum.

Podobně jako u ostatních společenstev svazu Eragrostion cilianensi-minoris, roste asociace Portulacetum oleraceae v České republice na dvou typech stanovišť. V nížinách se vyskytuje na polích a záhumencích, většinou v zeleninových záhoncích nebo v porostech kukuřice. Může se ale objevovat i v porostech speciálních plodin, jakými jsou tabák nebo chřest (Kropáč 2006), a na písčitých půdách vinohradů (Tímár & Bodrogközy 1959). Analogickými stanovišti jsou kypřené volné plochy okrasných záhonků nebo rozvolněné trávníky a okolí pat vysazených stromů ve městech. Druhým typem stanovišť jsou osluněná místa na okrajích silnic, chodníků a v kolejištích železničních a tramvajových tratí. Oba typy stanovišť se vyznačují přítomností propustných, vysychavých, hlinitopísčitých až písčitých půd (Jarolímek et al. 1997). Výjimkou nejsou ani antropogenní substráty, např. navezený štěrk. Ve srovnání s ostatními společenstvy svazu jsou půdy asociace Portulacetum oleraceae nejhumóznější.

Orig. (Felföldy 1942): Portulaca oleracea-ass.

Syn.: Digitario-Portulacetum Bodrogközi in Tímár et Bodrogközi 1959, Polygono-Portulacetum oleraceae Eliáš 1986

Diagnostické druhy: Digitaria sanguinalis. Eragrostis minor, Portulaca oleracea

Konstantní druhy: Polygonum aviculare agg., Portulaca oleracea, Taraxacum sect. Ruderalia

Dominantní druhy: Eragrostis pilosa, Polygonum aviculare agg., Portulaca oleracea, Setaria viridis

Formální definice: Portulaca oleracea pokr. > 5 % NOT skup. Amaranthus retroflexus

Zdroj: Lososová Z. (2009): XBK02 Portulacetum oleraceae Felföldy 1942. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 198-200.