Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XCB01
Melilotetum albo-officinalis Sissingh 1950
Ruderální vegetace s komonicí bílou a komonicí lékařskou

Melilotetum albo-officinalis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje druhově bohatou vegetaci s převládajícími dvouletými až vytrvalými druhy. Porosty jsou dvouvrstevné až třívrstevné, rozvolněné, ale i zapojené, a nezřídka dosahují výšky 1,5–2 m. V horní vrstvě mají velkou pokryvnost statné vytrvalé druhy komonice bílá (Melilotus albus) a žlutě kvetoucí komonice lékařská (M. officinalis), které jsou pravidelně doprovázeny dalšími vysokými hemikryptofyty, jako je pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) nebo vratič obecný (Tanacetum vulgare). V nižším patře dominují dvouleté byliny mrkev obecná (Daucus carota) a hadinec obecný (Echium vulgare), spolu s kterými rostou další dvouleté až víceleté ruderální druhy (např. Carduus acanthoides. Cichorium intybus. Cirsium arvense . Linaria vulgaris), trávy (např. Elytrigia repens. Lolium perenne. Poa compressa . P. pratensis s. l.) a luční byliny (např. Achillea millefolium agg., Pastinaca sativa . Trifolium pratense). Tyto druhy se uplatňují i v přízemní vrstvě vedle nízkých vytrvalých druhů, jako jsou Convolvulus arvensis. Medicago lupulina, Plantago lanceolata. P. major. Taraxacum sect. Ruderalia. Trifolium repens a Tussilago farfara. Porosty obsahují obvykle 15–30 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–25 m². Mechové patro se vyvíjí zřídka a má malou pokryvnost (většinou do 25 %). Nejhojnějšími mechy jsou akrokarpní pionýrské druhy Bryum argenteum a Ceratodon purpureus.

Toto pionýrské mírně teplomilné společenstvo kolonizuje mělké, dobře propustné půdy s velkým podílem skeletu. Stanoviště jsou většinou plně osluněná a půdy silně vysychají. Mají malý obsah humusu a živin. Nedostatek dusíku v půdě indikují druhy z čeledi Fabaceae, které jsou v porostech hojně zastoupeny. Společenstvo se vyvíjí jak na přirozených stanovištích štěrkových a písčitých říčních náplavů, tak na různých antropogenních stanovištích, jako jsou skládky, kamenolomy, štěrkovny a pískovny, náspy podél silnic a železnic, narušené plochy v okolí stavenišť a podniků, úhory a okraje cest. Na podobných ruderálních plochách tvoří tato vegetace často i velmi rozsáhlé porosty.

Orig. (Sissingh 1950): Melilotetum albi-officinalis Sissingh 1950 ass. nov.

Syn.: Echio-Melilotetum Tüxen 1947 (§ 3f), Echio-Verbascetum Sissingh 1950 (§ 25), Artemisio-Melilotetum albi Hadač 1978

Diagnostické druhy: Artemisia vulgaris. Daucus carota, Melilotus albus, M. officinalis. Oenothera biennis s. l.

Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Artemisia vulgaris, Cirsium arvense. Daucus carota. Elytrigia repens. Medicago lupulina, Melilotus albus, M. officinalis. Plantago lanceolata. P. major. Tanacetum vulgare. Taraxacum sect. Ruderalia. Tripleurospermum inodorum

Dominantní druhy: Artemisia vulgaris, Daucus carota, Echium vulgare, Melilotus albus, M. officinalis

Formální definice: Melilotus albus pokr. > 25 % OR Melilotus officinalis pokr. > 25 % OR (Echium vulgare pokr. > 25 % AND skup. Melilotus albus)

Zdroj: Láníková D. (2009): XCB01 Melilotetum albo-officinalis Sissingh 1950. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 228-231.