Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XCB04
Dauco carotae-Picridetum hieracioidis Görs ex Seybold et Müller 1972
Teplomilná ruderální vegetace s hořčíkem jestřábníkovitým

Dauco carotae-Picridetum hieracioidis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Dauco-Picridetum tvoří hustě zapojené nebo mezernaté, většinou dvouvrstevné až třívrstevné porosty s převládajícími dvouletými a vytrvalými bylinami a trávami. Vedle hořčíku jestřábníkovitého (Picris hieracioides) se s vysokou konstancí vyskytují další dvouleté nebo vytrvalé druhy svazu Dauco-Melilotion (např. Carduus acanthoides. Cichorium intybus. Daucus carota a Echium vulgare) a trávy (např. Arrhenatherum elatius. Calamagrostis epigejos. Dactylis glomerata. Elytrigia repens . Poa pratensis s. l.). V nižší vrstvě rostou luční druhy, jako je Centaurea jacea. Medicago lupulina. Pastinaca sativa. Plantago lanceolata. Securigera varia a Taraxacum sect. Ruderalia. Na asociaci Dauco-Picridetum je vázán výskyt kriticky ohrožené zárazy hořčíkové (Orobanche picridis; Holub & Procházka 2000). Tato záraza totiž parazituje hořčík jestřábníkovitý pouze tehdy, roste-li na čerstvě disturbovaných místech s volnou minerální půdou, zatímco v uzavřených trávnících s humózní půdou se nevyskytuje (Zázvorka in Slavík et al. 2000: 477–513). Společenstvo je relativně druhově bohaté, obvykle s 20–35 druhy na plochách o velikosti 10–25 m². Mechové patro bývá často vyvinuto; v zapojených porostech se vyskytují i náročnější pleurokarpní mechy.

Dauco-Picridetum se vyvíjí především na opuštěných polích, kde vytváří i značně rozsáhlé porosty. Lze se s ním ale setkat také na opuštěných plochách v lomech, na vojenských cvičištích, silničních náspech, okrajích vozových cest a suchých stráních. V okolních zemích je udáváno ze starých vinic (např. Mucina in Mucina et al. 1993: 169–202, Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277, Jarolímek et al. 1997), u nás však z těchto stanovišť chybějí fytocenologické snímky. Jde o teplomilné společenstvo rostoucí na slunných a výhřevných stanovištích s jílovitými, hlinitými i hlinitopísčitými půdami, které obsahují různý podíl skeletu a většinou mají poměrně velký obsah vápníku (Kopecký & Hejný 1992). Porosty se často vyvíjejí na mírných svazích jižní nebo západní orientace. Půdní povrch je někdy mechanicky narušován hrabáním nebo pastvou králíků a hrabošů polních nebo rytím divokých prasat.

Orig. (Seybold & Müller 1972): Dauco-Picridetum hieracoides Görs 66

Syn.: Daucus carota-Picris hieracioides Gesellschaft Görs 1966 (§ 3c)

Diagnostické druhy: Carduus acanthoides. Cichorium intybus. Daucus carota. Erigeron acris agg., Melilotus officinalis. Pastinaca sativa, Picris hieracioides

Konstantní druhy: Achillea millefolium agg. (převážně A. collina), Arrhenatherum elatius. Artemisia vulgaris. Carduus acanthoides. Cichorium intybus. Cirsium arvense. Dactylis glomerata, Daucus carota, Echium vulgare. Elytrigia repens. Medicago lupulina. Pastinaca sativa, Picris hieracioides, Plantago lanceolata. Poa pratensis s. l., Taraxacum sect. Ruderalia. Tripleurospermum inodorum

Dominantní druhy: Daucus carota, Picris hieracioides, Poa pratensis s. l.

Formální definice: Picris hieracioides pokr. > 5 % NOT skup. Brachypodium pinnatum NOT Brachypodium pinnatum pokr. > 25 % NOT Bromus erectus pokr. > 25 % NOT Festuca valesiaca pokr. > 25 % NOT Tussilago farfara pokr. > 25 %

Zdroj: Láníková D. (2009): XCB04 Dauco carotae-Picridetum hieracioidis Görs ex Seybold et Müller 1972. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 236-238.