Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XDA04
Sicyo angulatae-Echinocystietum lobatae Fijałkowski ex Brzeg et Wojterska 2001
Vegetace vlhkých míst se štětincem laločnatým

Sicyo angulatae-Echinocystietum lobatae

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech dominuje jednoletá bylinná liána štětinec laločnatý (Echinocystis lobata), v druhé polovině léta rozkvétající bohatými latami bílých květů. Strukturu porostů výrazně ovlivňují vysoké jednoleté i vytrvalé nitrofilní byliny, zejména Bidens frondosa, Phalaris arundinacea a Urtica dioica, po nichž se dominanta popíná; jde o druhy dobře snášející zástin, a proto nezřídka dosahují v porostech pokryvnosti i více než 50 %. S menší pokryvností bývají zastoupeny i některé další liány, např. Calystegia sepium a Fallopia dumetorum. Oproti asociaci Cuscuto europaeae-Calystegietum sepium, do jejíchž porostů Echinocystis lobata často invaduje, je pro Sicyo-Echinocystietum typický výrazně větší podíl druhů vázaných především na antropogenní stanoviště, tj. např. Artemisia vulgaris, Atriplex sagittata a Chenopodium album agg. Naopak zastoupení druhů typických pro přirozenou a polopřirozenou nitrofilní vegetaci a lužní lesy (např. Aegopodium podagraria, Chaerophyllum bulbosum a Rubus caesius) je v porostech asociace Sicyo-Echinocystietum omezené. Na plochách o velikosti 10–20 m² se zpravidla vyskytuje 10–20 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro většinou není vyvinuto.

Tato vegetace osídluje hlavně střídavě zaplavovaná stanoviště v nivách velkých řek, zejména okraje a obnažená dna mrtvých ramen, tůní a příkopů, říční břehy a náplavy, lemy vrbových křovin a paseky. Společenstvo se může vyskytovat i mimo říční nivy, např. v okolí rybníků nebo na rumištích i jinde, kde Echinocystis lobata zplaňuje. Fytocenologické snímky takových porostů však nejsou z našeho území k dispozici. Stanoviště s výskytem porostů této asociace jsou výslunná až zastíněná. Porosty se vyvíjejí na různých půdách, od písčitohlinitých po jílovité. Častá je výrazná příměs nerozloženého organického detritu, zejména zbytků odumřelého dřeva z okolních stromů. Rovněž v mrtvých ramenech a tůních bývá minerální substrát zpravidla překryt vrstvou organického bahna. Substráty jsou bohaté živinami a po většinu vegetačního období zůstávají vlhké.

Orig. (Brzeg & Wojterska 2001): Sicyo-Echinocystietum lobatae Fijałkowski 1978 ex Brzeg et M. Wojterska 2001 (Sicyos angulata)

Syn.: Sicyo-Echinocystietum lobatae Fijałkowski 1978 prov. (§ 3b)

Diagnostické druhy: Aristolochia clematitis. Artemisia vulgaris. Aster novi-belgii s. l., Atriplex sagittata. Bidens frondosa. Bromus inermis, Calystegia sepium, Chaerophyllum bulbosum. Cuscuta europaea, Echinocystis lobata, Myosoton aquaticum. Persicaria mitis. Phalaris arundinacea. Saponaria officinalis. Solidago gigantea

Konstantní druhy: Artemisia vulgaris, Atriplex sagittata. Bidens frondosa, Calystegia sepium, Echinocystis lobata, Phalaris arundinacea, Urtica dioica

Dominantní druhy: Artemisia vulgaris. Bromus inermis, Echinocystis lobata, Fallopia dumetorum. Galium aparine, Urtica dioica

Formální definice: Echinocystis lobata pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2009): XDA04 Sicyo angulatae-Echinocystietum lobatae Fijałkowski ex Brzeg et Wojterska 2001. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 303-306.