Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XDC02
Epilobio montani-Geranietum robertiani Lohmeyer ex Görs et Müller 1969
Nitrofilní lemová vegetace s kakostem smrdutým

Epilobio montani-Geranietum robertiani

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje zapojené nebo mezernaté nízké porosty s dominujícím kakostem smrdutým (Geranium robertianum), který zpravidla tvoří hlavní úroveň porostu o výšce do 0,5 m. V této vrstvě jej doprovázejí zejména druhy trávníků (např. Ranunculus repens . Veronica chamaedrys) a lesního podrostu (např. Viola reichenbachiana . Moehringia trinervia). Vyšší vrstva porostu (do 1 m) bývá obvykle řídká. Uplatňují se v ní zejména druhy nitrofilních lemových společenstev, a to jednoleté druhy klíčící na jaře (např. Galeopsis tetrahit s. l. a Impatiens parviflora) a druhy ozimé (např. Lapsana communis . Mycelis muralis), ale zastoupeny jsou i druhy vytrvalé (např. Chelidonium majus. Epilobium montanum. Geum urbanum . Urtica dioica). Pravidelně se s malou pokryvností vyskytují i trávy, především Dactylis glomerata a Poa nemoralis. Oproti ostatním asociacím svazu má Epilobio-Geranietum menší zastoupení lesních druhů a větší podíl druhů ruderálních a jednoletých nebo ozimých v poměru k druhům vytrvalým. V porostech roste zpravidla 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–16 m². Mechové patro je vyvinuto především u porostů na skalách a zdech a jeho nejhojnějšími zástupci jsou pleurokarpní mechy Ceratodon purpureus. Hypnum cupressiforme, Plagiomnium affine s. l. a P. undulatum.

Epilobio-Geranietum se vyskytuje na stanovištích s čerstvě vlhkými až vysychavými, živinami bohatými, humózními půdami, které jsou nejčastěji silně kamenité, ale mohou být i hlinité. Porosty se vyvíjejí především na zastíněných nebo polozastíněných, mechanicky narušovaných místech, a to jak v lesní, tak i nelesní krajině. Vyskytují se například na krajnicích lesních cest a silnic, v lemech křovin a lesů (především akátin a suťových lesů), při patách skal a zdí, na odvalech a osypech stěn kamenolomů, v neudržovaných parcích, na březích vodních toků, na vlhkých rumištích nebo na navážkách štěrku. Časté jsou i porosty na zdech, zbořeništích nebo náspech železničních tratí. Třebaže jsou tato stanoviště často osluněná, má zde společenstvo většinou dostatek vláhy. Ta se u skal a zdí udržuje ve spárách a puklinách, u opěrných zdí prosakuje z půdních vrstev na vnitřní straně zdi a na železničních náspech se udržuje pod vrstvou hrubého štěrku nebo kamení. Tyto ekologické podmínky jsou podobné podmínkám na humózních suťových osypech, které společenstvo může kolonizovat například při patách skal nebo na okrajích suťových lesů.

Orig. (Görs & Müller 1969): Epilobio-Geranietum robertiani Lohm. 1967 (Epilobium montanum)

Syn.: Epilobio montani-Geranietum robertiani Lohmeyer in Oberdorfer et al. 1967 (§ 2b, nomen nudum), Geranio robertiani-Epilobietum montani Lohmeyer ex Bornkamm et Eber 1967 (§ 3f)

Diagnostické druhy: Geranium robertianum

Konstantní druhy: Geranium robertianum, Taraxacum sect. Ruderalia. Urtica dioica; Hypnum cupressiforme s. l. (převážně H. cupressiforme s. str.)

Dominantní druhy: Geranium robertianum, Impatiens parviflora; Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l. (převážně H. cupressiforme s. str.)

Formální definice: Geranium robertianum pokr. > 5 % NOT Alliaria petiolata pokr. > 5 % NOT Chaerophyllum temulum pokr. > 5 %

Zdroj: Láníková D. (2009): XDC02 Epilobio montani-Geranietum robertiani Lohmeyer ex Görs et Müller 1969. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 324-327.