Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XDD03
Anthriscetum trichospermae Hejný et Krippelová in Hejný et al. 1979
Jarní nitrofilní lemová vegetace s kerblíkem třebulí

Anthriscetum trichospermae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Anthriscetum trichospermae je teplomilné nitrofilní společenstvo, ve kterém dominuje kerblík třebule (Anthriscus cerefolium), nejčastěji zastoupený poddruhem k. t. štětinoplodý (A. c. subsp. trichosperma). Vzácněji dominuje i původně kulturní poddruh k. t. pravý (A. c. subsp. cerefolium). Porosty jsou často dvouvrstevné. S větší konstancí se v horní vrstvě vedle kerblíku vyskytují další ozimé a jarní terofyty (např. Bromus sterilis, Capsella bursa-pastoris. Galium aparine . Geranium robertianum) a dvouleté a víceleté nitrofilní hemikryptofyty (např. Alliaria petiolata. Ballota nigra. Chelidonium majus . Lamium maculatum). V přízemní vrstvě jsou zastoupeny nízké jednoleté druhy, jako jsou Stellaria media nebo Veronica sublobata. Porosty jsou většinou hustě propletené a někdy poléhavé. Často rostou v lemech křovin, popř. plotů nebo stěn zídek, které jim slouží jako opora. V porostech se vyskytuje zpravidla 10–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–16 m². Mechové patro se vyskytuje jen sporadicky.

Společenstvo se vyskytuje podél cest a stezek lemujících křoviny (např. porosty Lycium barbarum. Sambucus nigra . Syringa vulgaris), na okrajích akátin, suťových lesů a při patách zastíněných vlhkých zídek. Stanoviště jsou většinou zastíněná nebo mírně osluněná, půdy jsou kypré, humózní, bohaté na dusíkaté látky, na jaře čerstvě vlhké, ale přes léto většinou silně vysychají. To omezuje růst statnějších širokolistých druhů (např. Urtica dioica) a umožňuje rozvoj konkurenčně slabších jarních druhů. Společenstvo je častěji zmiňováno z blízkého okolí starých hradů a zámků (Hejný et al. 1979, Kopecký & Hejný 1992, Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251) a v některých oblastech má zřejmě vazbu na polohy někdejších vinic.

Orig. (Hejný et al. 1979): Anthriscetum cerefolii-trichospermae Hejný et Krippelová (Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma)

Diagnostické druhy: Anthriscus cerefolium, Ballota nigra. Bromus sterilis. Chelidonium majus. Veronica hederifolia agg., Viola odorata

Konstantní druhy: Alliaria petiolata, Anthriscus cerefolium, Ballota nigra. Bromus sterilis. Chelidonium majus. Galium aparine. Geum urbanum. Stellaria media agg. (převážně S. media s. str.), Taraxacum sect. Ruderalia. Veronica hederifolia agg., Viola odorata

Dominantní druhy: Anthriscus cerefolium

Formální definice: Anthriscus cerefolium pokr. > 5 % NOT Euonymus europaea pokr. > 25 % NOT Lycium barbarum pokr. > 25 % NOT Robinia pseudacacia pokr. > 25 % NOT Sambucus nigra pokr. > 25 % NOT Syringa vulgaris pokr. > 25 %

Zdroj: Láníková D. (2009): XDD03 Anthriscetum trichospermae Hejný et Krippelová in Hejný et al. 1979. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 342-344.