Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XDE06
Anthrisco nitidae-Aegopodietum podagrariae Kopecký 1974
Horská nitrofilní lemová vegetace s kerblíkem lesklým

Anthrisco nitidae-Aegopodietum podagrariae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Anthrisco nitidae-Aegopodietum tvoří zapojené porosty s převahou širokolistých bylin. Dominantou porostů je kerblík lesklý (Anthriscus nitida), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a méně často krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Podél lesních cest a silnic a především poblíž horských potoků bývá s větší pokryvností zastoupen devětsil bílý (Petasites albus), někdy i devětsil lékařský (P. hybridus). Dále se v tomto společenstvu pravidelně vyskytují některé další širokolisté dvouděložné byliny (např. Chaerophyllum aromaticum. Galeopsis tetrahit s. l., Heracleum sphondylium. Rubus idaeus a Silene dioica), včetně druhů lesních (např. Impatiens noli-tangere. Senecio nemorensis agg. a Stachys sylvatica), a trávy (např. Dactylis glomerata . Poa trivialis). V přízemní vrstvě porostů rostou druhy vlhkých půd snášející stín, např. Geranium robertianum. Glechoma hederacea. Ranunculus repens . Stellaria nemorum. V porostech se obvykle nachází 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–25 m². Mechové patro se vytváří vzácně.

Původně toto společenstvo osídlovalo přirozená stanoviště na okrajích suťových lesů a potočních olšin v submontánním stupni (Kopecký 1974b), odkud se rozšířilo na místa ovlivněná člověkem. Přestože kerblík lesklý (Anthriscus nitida) patří mezi expanzivní apofyty, má poměrně úzkou ekologickou amplitudu, a jeho šíření na ruderální stanoviště je tak do určité míry omezeno (Kopecký & Husáková 1985). Kvůli vysokým požadavkům na půdní a vzdušnou vlhkost se porosty s převládajícím A. nitida formují výhradně na zastíněných stanovištích v lesích, zatímco v bezlesé krajině se tento druh neuplatňuje. Anthrisco nitidae-Aegopodietum se vyskytuje především na krajnicích a v příkopech podél lesních cest a silnic v horských oblastech, kde často vytváří liniové porosty. Osídluje také břehy vodních toků narušené člověkem, především hluboce zaříznutá stinná lesnatá údolí s teplotní inverzí (Kopecký 1974b). S pobřežními porosty se však lze setkat i přímo v obcích. Podél řek A. nitida proniká i do nižších poloh (Slavík in Slavík et al. 1997: 273–284). Půdy jsou čerstvé až vlhké, živinami bohaté, humózní a často bazické. Na silničních krajnicích společenstvo ale často roste i na antropogenních substrátech tvořených směsí hlíny, písku, štěrku a škváry (Kopecký & Husáková 1985).

Orig. (Kopecký 1974b): Anthrisco (nitidi)-Aegopodietum ass. nova (Aegopodium podagraria)

Diagnostické druhy: Anthriscus nitida, Heracleum sphondylium; Brachythecium rutabulum

Konstantní druhy: Aegopodium podagraria, Anthriscus nitida, Dactylis glomerata. Geranium robertianum. Heracleum sphondylium. Ranunculus repens, Urtica dioica; Brachythecium rutabulum

Dominantní druhy: Aegopodium podagraria, Anthriscus nitida, Chaerophyllum hirsutum, Petasites albus

Formální definice: Anthriscus nitida pokr. > 25 % NOT Petasites albus pokr. > 50 % NOT Petasites hybridus pokr. > 50 %

Zdroj: Láníková D. (2009): XDE06 Anthrisco nitidae-Aegopodietum podagrariae Kopecký 1974. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 363-365.