Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XEA01
Senecioni-Epilobietum angustifolii Hueck 1931
Vegetace narušovaných stanovišť se starčkem lesním a vrbovkou úzkolistou

Senecioni-Epilobietum angustifolii

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty jsou v závislosti na sukcesním stáří vysoké od 0,5 do 1,5 m, různě zapojené, jednovrstevné až dvouvrstevné. Dominují nebo hojně se v nich vyskytují rychle kolonizující druhy, zejména vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium) a terofytní starček lesní (Senecio sylvaticus). Hojné jsou různé světlomilné druhy ruderální nebo lemové (např. Cirsium arvense, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit s. l. a Hypericum perforatum), druhy vlhčích nelesních stanovišť (např. Carex ovalis. C. pallescens, Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa a Juncus effusus) a keříčky (např. Vaccinium myrtillus).

V pokročilejších stadiích sukcese vzrůstá pokryvnost bylinného patra a přidávají se další hemikryptofyty, např. Agrostis capillaris. Avenella flexuosa. Calamagrostis epigejos nebo Holcus mollis, výjimečně i Carex brizoides. Druhy keřového a stromového patra (např. Betula pendula. Quercus petraea. Rubus spp. a Sambucus spp.) jsou zastoupeny pouze jako semenáčky, popřípadě jako pařezové výmladky. Porosty jsou druhově poměrně bohaté vzhledem k širokému zastoupení rumištních druhů; převládají však druhy méně náročné na živiny. V bylinném patře obsahují nejčastěji 15–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 15–50 m². Mechové patro nebývá dobře vyvinuto, častěji se však vyskytují Ceratodon purpureus. Dicranella heteromalla. Pohlia nutans . Polytrichastrum formosum.

Jde o vegetaci rozšířenou převážně ve středních nadmořských výškách, s výskytem především na lehkých propustných půdách vyvinutých na písčitém podkladu nebo žulových zvětralinách, ale i na živinami méně bohatých břidličnatých horninách. Porosty se vytvářejí kromě pasek a holin také podél cest a železničních náspů, na kamenných snosech na okrajích lesů či remízů nebo zbořeništích staveb v lesích, v opuštěných lomech, ale i na dalších typech disturbovaných stanovišť v blízkosti lesa, např. na sjezdovkách a navazujících neudržovaných a občasně narušovaných místech. Půdy mají kyselou až silně kyselou reakci.

Orig. (Hueck 1931): Senecio-Epilobium angustifolium-Assoziation (v jediném snímku originální diagnózy jsou uvedeny Senecio vernalis . S. vulgaris a jako další charakteristické druhy mimo snímek ještě S. sylvaticus a S. viscosus)

Syn.: Atropo bellae-donnae-Epilobietum angustifolii Aichinger 1933, Atropo bellae-donnae-Epilobietum angustifolii Schwickerath 1933, Epilobio angustifolii-Senecionetum sylvatici Tüxen 1937, Carici leporinae-Agrostietum tenuis Hadač et Sýkora in Sýkora 1971 p. p., Epilobietum angustifolii (Rübel 1933) Oberdorfer 1973, Myrtillo-Avenelletum flexuosae (Schlüter 1966) Passarge 1984

Diagnostické druhy: Calamagrostis epigejos. Epilobium angustifolium. Rubus idaeus. Senecio sylvaticus

Konstantní druhy: Agrostis capillaris. Avenella flexuosa. Calamagrostis epigejos, Epilobium angustifolium, Juncus effusus, Rubus idaeus

Dominantní druhy: Agrostis capillaris, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigejos, Epilobium angustifolium, Juncus effusus. Rubus idaeus. Senecio sylvaticus

Formální definice: skup. Epilobium angustifolium AND (Agrostis capillaris pokr. > 5 % OR Atropa bella-donna pokr. > 5 % OR Avenella flexuosa pokr. > 25 % OR Carex pilulifera pokr. > 5 % OR Epilobium angustifolium pokr. > 25 % OR Juncus effusus pokr. > 5 % OR Senecio sylvaticus pokr. > 5 %) NOT Betula pendula pokr. > 25 % NOT Calamagrostis arundinacea pokr. > 25 % NOT Calamagrostis villosa pokr. 25 % NOT Digitalis purpurea pokr. > 5 % NOT Rubus idaeus pokr. > 50 %

Zdroj: Petřík P., Sádlo J. & Neuhäuslová Z. (2009): XEA01 Senecioni-Epilobietum angustifolii Hueck 1931. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 383-386.