Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace XEA04
Junco effusi-Calamagrostietum villosae Sýkora 1983
Vegetace narušovaných stanovišť s třtinou chloupkatou

Junco effusi-Calamagrostietum villosae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Fyziognomii této většinou dvouvrstevné až třívrstevné vegetace určují středně až hustě zapojené porosty třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), dosahující výšky 70–100 cm. Většina biomasy porostu se koncentruje do výšky 15–35 cm (Fiala 1989). Kromě této travinné dominanty pronikají do vyšší vrstvy bylinného patra vysoké byliny Epilobium angustifolium a Senecio hercynicus, vysoké kapradiny Athyrium distentifolium . Dryopteris dilatata a traviny, např. Juncus effusus. Hojně se vyskytují keříčky borůvky (Vaccinium myrtillus), místy dosahující velké pokryvnosti; zřídka se objevuje i brusinka (Vaccinium vitis-idaea). Často, i když zpravidla s malou pokryvností, je vytvořena nižší vrstva bylinného patra s výskytem druhů horských smrčin (např. Homogyne alpina. Luzula sylvatica. Soldanella montana. Trientalis europaea a semenáčky Picea abies), dalších lesních druhů (Maianthemum bifolium a Oxalis acetosella) i druhů nelesních (Carex canescens. C. ovalis a Galium saxatile). Porosty jsou druhově chudé – obsahují zpravidla 10–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 15–50 m². S výjimkou Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi. Polytrichastrum formosum a Sphagnum girgensohnii dosahují mechorosty většinou jen malé pokryvnosti a v mnohých porostech zcela chybějí.

Junco-Calamagrostietum villosae je náhradním pasekovým společenstvem jednak klimaxových smrčin asociace Calamagrostio villosae-Piceetum, jednak bučin se smrkem, případně jedlí, patřících do asociace Calamagrostio villosae-Fagetum. Výškové optimum těchto porostů je v 700–1100 m n. m., na Šumavě a v Krkonoších vystupují i výše a nad lesní hranicí jsou nahrazeny přirozenými subalpínskými trávníky svazu Calamagrostion villosae. V chladných polohách s klimatickými inverzemi naopak sestupují až do 250 m n. m. (Sýkora 1983). Rozdílům v nadmořských výškách odpovídají rozdíly v klimatických a půdních charakteristikách. Geologickým podkladem jsou kyselé horniny, např. kvarcitické fylity nebo granitoidy. Vrstva nadložního humusu formy mor je silně vyvinutá vlivem značné produkce stařiny u třtiny chloupkaté (Jakrlová 1994, Morávková 1999). Rozklad stařiny je zvláště ve vyšších polohách velmi pomalý vlivem acidifikace, zamokření a nízkých teplot (Tůma 1999) a může trvat až tři roky (Fiala 1996). Půda je silně kyselá, pH se pohybuje běžně kolem 4. Poměr C : N je široký, ale zásobení dusíkem je dobré.

Orig. (Sýkora 1983): Junco effusi-Calamagrostietum villosae Sýkora, ass. nova

Syn.: Trientali europaeae-Calamagrostietum villosae Hilbig et Wagner 1990, Calamagrostio villosae-Digitalietum purpureae Preising et Vahle in Preising et al. 1993 p. p.

Diagnostické druhy: Avenella flexuosa. Calamagrostis villosa, Epilobium angustifolium, Galium saxatile. Rubus idaeus; Oligotrichum hercynicum

Konstantní druhy: Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Epilobium angustifolium, Juncus effusus, Rubus idaeus, Senecio nemorensis agg. (převážně S. hercynicus), Vaccinium myrtillus; Polytrichastrum formosum

Dominantní druhy: Avenella flexuosa, Calamagrostis epigejos, C. villosa, Senecio nemorensis agg. (převážně S. hercynicus); Polytrichastrum formosum

Formální definice: Calamagrostis villosa pokr. > 25 % AND skup. Epilobium angustifolium NOT skup. Leucanthemum vulgare NOT skup. Ligusticum mutellina NOT skup. Potentilla aurea NOT skup. Veratrum lobelianum

Zdroj: Petřík P. & Neuhäuslová Z. (2009): XEA04 Junco effusi-Calamagrostietum villosae Sýkora 1983. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 395-397.