Doktorské studium

Studijní obor Molekulární a buněčná biologie

Stručná charakteristika oboru

Studijní obor Molekulární a buněčná biologie je zaměřen na studium vztahu struktury nukleových kyselin a proteinů (včetně jejich interakcí) k funkcím a vlastnostem bakteriálních, rostlinných, živočišných nebo lidských buněk, eventuálně virů. Cílem studia tohoto oboru je využití přístupů molekulární biologie pro pochopení procesů, které se odehrávají na úrovni buněčné, tkáňové i organismální.  Obor má interdisciplinární povahu a do značné míry využívá přístupů biochemie, genetiky, molekulární fyziologie či molekulární patologie. Studenti, kteří se ucházejí o přijetí do oboru Molekulární a buněčná biologie doktorského studijního programu Biologie, proto musí ovládat molekulární biologii, biologii buňky, biochemii a genetiku na magisterské úrovni.

Profil absolventa oboru

Absolvent tohoto oboru má po stránce teoretické i praktické vysokou kvalifikaci pro samostatnou vědeckou práci v jakékoliv oblasti molekulární a buněčné biologie. Experimentální a metodicko-technické zkušenosti, schopnosti prezentovat výsledky vědecké práce písemnou i ústní formou  a široké teoretické znalosti předurčují absolventy tohoto oboru k tvůrčí vědecko-výzkumné práci, která je stále více žádána na  nejrůznějších pracovištích výzkumných ústavů, vysokých škol, nemocnic a laboratoří, které se zabývají problematikou virologickou, mikrobiologickou, genetickou, biochemickou, imunologickou, fyziologickou, farmakologickou, patologickou atd.

Vstupní požadavky na uchazeče o přijetí ke studiu

K přijímací zkoušce se může přihlásit absolvent magisterského studia kteréhokoli studijního oboru biologie a také magisterského studia biochemie, absolvent fakulty lékařské, veterinární nebo vysoké školy zemědělské. Musí však při přijímací zkoušce:

1. prokázat znalosti z oboru molekulární biologie, buněčné biologie, biochemie a genetiky
2. prokázat schopnost odborné komunikace v anglickém jazyce

Studijní povinnosti a podmínky ukončení studia

Podle studijního a zkušebního řádu PřF MU, část III, č. 33, je hlavní součástí studijního plánu systematická tvůrčí vědecká práce na tématu disertační práce. Povinností studenta oboru Molekulární a buněčná biologie je však rovněž absolvovat kurzy zaměřené na rozšíření znalostí molekulární a buněčné biologie:

a. předměty, které rozšiřují znalosti širšího vědního oboru nad rámec magisterského studia

b. předměty, které prohlubují znalosti specializovaných částí oboru ve vazbě k tématu disertační práce

c. odborné semináře

d.  kurz Odborná angličtina v molekulární biologii a genetice

e. pomoc při zajišťování praktické výuky v pregraduálním studiu

f. vypracování tezí disertační práce

g. přednesení výsledků své práce na mezinárodně uznávaném odborném fóru v anglickém jazyce                                                                                         

obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, požadované znalosti

• molekulární biologie bakterií a archeí
• molekulární biologie eukaryí
• molekulární biologie bakteriálních, rostlinných a živočišných virů
• priony
• molekulární mechanizmy mutageneze, rekombinace, transpozice a oprav DNA
• molekulární podstata kancerogeneze
• molekulární podstata dědičných chorob
• principy buněčných signalizací
• molekulární podstata řízení buněného cyklu
• základy molekulární evoluce
• vznik života z hlediska ústředního dogmatu molekulární biologie
• genomika a proteomiky
• genové inženýrství

požadavky na doktorskou disertační práci

Doktorská disertační práce může být předložena k obhajobě, je-li založena na výsledcích, které byly publikovány (nebo byly přijaty k publikaci) v mezinárodním recenzovaném odborném časopise s IF = 1 nebo >1, přičemž uchazeč musí být prvním autorem této publikace a prokázat písemným potvrzením spoluautorů, že převážná část výsledků v publikaci je součástí jeho disertační práce. Podmínku publikace v mezinárodním recenzovaném časopise nelze nahradit jinou formou odborného sdělení (příspěvky na kongresech, abstrakta atd.). Vedle publikace nebo předložení potvrzení o rukopise přijatém do tisku předloží doktorand disertační práci, jejíž rozsah je určen školitelem. Disertační práce může mít též formu souboru publikací s komentářem shrnujícím současný stav problematiky, cíle práce, komentář k dosaženým výsledkům, souhrn a seznam použité literatury. 

Funkci školitele doktorské disertační práce může vykonávat pouze takový pracovník, který dlouhodobě vykonává vědeckou a pedagogickou práci a publikuje původní vědecké články v oboru buněčné a molekulární biologie. V jednom roce může daný školitel přijmout maximálně tolik studentů DSP, kolik má v tříletém průměru ročně publikací v časopisech s IF=1 nebo >1. Školitel může v daném roce své téma vypsat pouze v oboru Buněčná a molekulární biologie nebo v oboru Obecná a molekulární genetika, ale ne v obou oborech. 

 okruhy témat disertačních prací  

• Hormony a apoptóza ve vývoji rostlin (školitel: B. Brzobohatý)
• Vlastnosti a struktura bílkovin v roztocích (školitel: E. Paleček)
• Tetraplexy v lidském genomu (školitelka: M. Vorlíčková)
• Vztah mezi strukturou a funkcí signálních proteinů Arabidopsis thaliana (školitel: J. Fajkus)
• Buněčná imunoterapie v onkologii (školitel: J. Michálek)
• Struktura a funkce virulenčních plazmidů Staphylococcus aureus (školitel: J. Doškař)
• Zesilování účinku induktorů diferenciace na modelu solidních níádorů in vitro (školitelka: R. Veselská)
• Vliv lyzogenie na evoluci a dynamiku virulentních klonů Staphylococcus aureus (školitel: R. Pantůček)
• Molekulární charakterizace exfoliatin A konvertujících vbakteriofágů (školitelka: V. Růžičková)
• Studium vzniku rezistence během protinádorové léčby (školitel. R. Kizek)
• Buněčný a moelkulární mechanismus polárního transportu auxinu (školitel: J. Friml)
• Analýza genetické/epigenetické stability lidských embryonálních kmenových buněk (školitel: P. Dvořák)
• Mechanismy řízení diferenciace a apoptózy u živočišných buněk (školitel: J. Šmarda)

Seznam aktuálních témat disertačních prací pro daný akademický rok je uveden níže na stránce.

Informace o individuálním studijním plánu

individuální studijní plán

Podle studijního a zkušebního řádu PřF MU, část III, č. 33, je hlavní součástí studijního plánu systematická tvůrčí vědecká práce na tématu disertační práce. Povinností studenta oboru Molekulární a buněčná biologie je však rovněž absolvovat kurzy zaměřené na rozšíření znalostí molekulární a buněčné biologie:

a. předměty, které rozšiřují znalosti širšího vědního oboru nad rámec magisterského studia

b. předměty, které prohlubují znalosti specializovaných částí oboru ve vazbě k tématu disertační práce

c. odborné semináře

d.  kurz Odborná angličtina v molekulární biologii a genetice

e. pomoc při zajišťování praktické výuky v pregraduálním studiu

f. vypracování tezí disertační práce

g. přednesení výsledků své práce na mezinárodně uznávaném odborném fóru v anglickém jazyce

Seznam členů oborové komise

Seznam školitelů

Komise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby

Seznam aktuálních témat doktorských prací

Odkaz na vlastní stránky oboru