Doktorské studium

Studijní obor Molekulární a buněčná biologie

Stručná charakteristika oboru

Studijní obor Molekulární a buněčná biologie je zaměřen na studium vztahu struktury nukleových kyselin a proteinů (včetně jejich interakcí) k funkcím a vlastnostem bakteriálních, rostlinných, živočišných nebo lidských buněk, eventuálně virů. Cílem studia tohoto oboru je využití přístupů molekulární biologie pro pochopení procesů, které se odehrávají na úrovni buněčné, tkáňové i organismální.  Obor má interdisciplinární povahu a do značné míry využívá přístupů biochemie, genetiky, molekulární fyziologie či molekulární patologie. Studenti, kteří se ucházejí o přijetí do oboru Molekulární a buněčná biologie doktorského studijního programu Biologie, proto musí ovládat molekulární biologii, biologii buňky, biochemii a genetiku na magisterské úrovni.

Profil absolventa oboru

Absolvent tohoto oboru má po stránce teoretické i praktické vysokou kvalifikaci pro samostatnou vědeckou práci v jakékoliv oblasti molekulární a buněčné biologie. Experimentální a metodicko-technické zkušenosti, schopnosti prezentovat výsledky vědecké práce písemnou i ústní formou  a široké teoretické znalosti předurčují absolventy tohoto oboru k tvůrčí vědecko-výzkumné práci, která je stále více žádána na  nejrůznějších pracovištích výzkumných ústavů, vysokých škol, nemocnic a laboratoří, které se zabývají problematikou virologickou, mikrobiologickou, genetickou, biochemickou, imunologickou, fyziologickou, farmakologickou, patologickou atd.

Vstupní požadavky na uchazeče o přijetí ke studiu

K přijímací zkoušce se může přihlásit absolvent magisterského studia kteréhokoli studijního oboru biologie a také magisterského studia biochemie, absolvent fakulty lékařské, veterinární nebo vysoké školy zemědělské. Musí však při přijímací zkoušce:

  1. prokázat znalosti z oboru molekulární biologie, buněčné biologie, biochemie a genetiky
  2. prokázat schopnost odborné komunikace v anglickém jazyce

Studijní povinnosti a podmínky ukončení studia

Podle studijního a zkušebního řádu PřF MU, část III, č. 33, je hlavní součástí studijního plánu systematická tvůrčí vědecká práce na tématu disertační práce. Povinností studenta oboru Molekulární a buněčná biologie je však rovněž absolvovat kurzy zaměřené na rozšíření znalostí molekulární a buněčné biologie:

a. předměty, které rozšiřují znalosti širšího vědního oboru nad rámec magisterského studia

b. předměty, které prohlubují znalosti specializovaných částí oboru ve vazbě k tématu disertační práce

c. odborné semináře

d. pomoc při zajišťování praktické výuky v pregraduálním studiu

e. vypracování tezí disertační práce

f. přednesení výsledků své práce na mezinárodně uznávaném odborném fóru v anglickém jazyce                                                                                         

obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, požadované znalosti

  • molekulární biologie bakterií a archeí
  • molekulární biologie eukaryí
  • molekulární biologie bakteriálních, rostlinných a živočišných virů
  • priony
  • molekulární mechanizmy mutageneze, rekombinace, transpozice a oprav DNA
  • molekulární podstata kancerogeneze
  • molekulární podstata dědičných chorob
  • principy buněčných signalizací
  • molekulární podstata řízení buněčného cyklu
  • základy molekulární evoluce
  • vznik života z hlediska ústředního dogmatu molekulární biologie
  • genomika a proteomiky
  • genové inženýrství

požadavky na doktorskou disertační práci

Formy disertačních prací

Student DSP si pro zpracování své disertační práce zvolí jednu z následujících dvou forem a tuto svoji volbu explicitně uvede v přihlášce k obhajobě u názvu disertační práce:

A) Plnotextová disertační práce

  • představuje ucelené zpracování zadaného tématu disertační práce
  • povinně obsahuje části Úvod, Přehled problematiky, Cíle práce, Materiál a metody, Výsledky, Diskuse, Závěr, Literatura (kapitoly Výsledky a Diskuse nelze slučovat)
  • publikace studenta DSP vztahující se k zadanému tématu disertace nejsou součástí disertační práce a do výtisku nesmí být zařazeny ani formou příloh; všechna prezentovaná experimentální data musí být součástí kapitoly Výsledky
  • přehled publikační aktivity student doloží seznamem vlastních publikací a konferenčních prezentací
  • publikace vztahující se k disertační práci se předkládají komisi jako samostatné materiály a student je odevzdá na oddělení VaV spolu s disertační prací
  • předpokládaný celkový rozsah této formy disertační práce je minimálně 80 stran textu (bez seznamu použité literatury) standardního formátování: Times New Roman 12b. nebo ekvivalent, řádkování 1,5

B) Komentovaný soubor publikací

  • představuje ucelený soubor nejméně 3 původních vědeckých článků, na nichž se student autorsky podílel a jejichž obsah pokrývá zadané téma disertační práce; součástí souboru mohou být i přehledové práce (reviews), tyto články se však nezapočítávají do minimálního limitu 3 článků
  • povinně obsahuje části Úvod, Přehled problematiky, Cíle práce, Výsledky a diskuse, Závěr, Literatura (výsledky a diskuse jsou povinně sdruženy do jedné kapitoly, jejímž smyslem je prezentovat dosažené výsledky v kontextu již publikovaných poznatků – reference na konkrétní publikaci se vkládají i k vlastním výsledkům)
  • část Materiál a metody se nezařazuje vzhledem k tomu, že dostatečné informace by měly být obsaženy v komentovaných publikacích
  • do komentovaného souboru publikací mohou být zařazeny pouze již zveřejněné články nebo rukopisy již odeslané k recenznímu řízení (dosud neodeslané rukopisy zařadit nelze), v případě zařazení odeslaných rukopisů je nutno doložit potvrzení o jejich přijetí k recenznímu řízení na oddělení VaV
  • pro každou z komentovaných publikací student uvede svůj procentuální autorský podíl na publikaci a dále samostatně (mimo disertační práci) doloží evidenční list potvrzený školitelem a korespondenčním autorem, kde jsou explicitně uvedeny procentuální autorské podíly všech spoluautorů. Evidenční list student odevzdá společně s disertační prací na oddělení VaV
  • přehled publikační aktivity student doloží seznamem vlastních publikací a konferenčních prezentací
  • předpokládaný rozsah této formy disertační práce je 30-40 stran textu (bez seznamu použité literatury a bez přiložených článků) standardního formátování: Times New Roman 12b. nebo ekvivalent, řádkování 1,5

Nároky na publikace, které jsou součástí disertační práce

Doktorská disertační práce může být předložena k obhajobě, je-li založena na výsledcích, které byly publikovány (nebo byly přijaty k publikaci) v mezinárodním recenzovaném odborném časopise s IF=1 nebo >1. Podmínku publikace v mezinárodním recenzovaném časopise nelze nahradit jinou formou odborného sdělení (příspěvky na kongresech, abstrakta atd.).

Školitel disertační práce

Funkci školitele doktorské disertační práce může vykonávat pouze takový pracovník, který dlouhodobě vykonává vědeckou a pedagogickou práci a publikuje původní vědecké články v oboru buněčné a molekulární biologie. V jednom roce může daný školitel přijmout maximálně tolik studentů DSP, kolik má v tříletém průměru ročně publikací v časopisech s IF=1 nebo >1.

Seznam aktuálních témat disertačních prací pro daný akademický rok je uveden níže na stránce.

Informace o individuálním studijním plánu

Společně se školitelem vypracuje doktorand individuální studijní plán, který je koncipován v souladu s pravidly pro Doktorský studijní program Biologie (uvedenými např. ve Studijním katalogu).

Doktorand se po celé studium ve stanoveném rozsahu účastní Doktorského semináře (předmět Bi0100 a Bi0101). Seminář je povinný pro všechny studenty (v prezenční i kombinované formě studia). Student si předmět zapisuje opakovaně každý semestr. Tato povinnost nekončí s prezenční formou studia. Podmínkou získání zápočtu je účast na nejméně třech akcích tohoto kurzu v každém semestru.

Dalším povinným kurzem je MU Life Sciences Series (XD010 a XD011). Student má povinnost zapsat si tento kurz alespoň ve 4 semestrech v průběhu studia. Podmínkou získání zápočtu je účast alespoň na 4 akcích tohoto semináře za semestr.

První 4 semestry studia je mu předepsána pomoc při zajišťování praktické výuky v pregraduálním studiu (předmět XD102). Ve čtvrtém semestru studia student prezentuje teze svého výzkumného tématu před zástupci oborové komise, včetně školitele. Představí vědecký problém, cíle, hypotézy, zvolené způsoby řešení a dosud získané výsledky. Zároveň odevzdá teze své disertační práce vypracované v písemné formě (v rozsahu cca patnácti stran a předepsaném formátu). Komise posoudí splnění požadavků na teze práce (XD104), zvolený postup prací a doporučí způsob dalšího pokračování studia, případně opakování tohoto kontrolního bodu další rok.

V průběhu studia má doktorand povinnost pravidelně prezentovat své výsledky na seminářích a vědeckých konferencích a alespoň jednou přednést přednášku v anglickém jazyce (XD106). Povinností studenta je rovněž alespoň jednou za studium získat zápočet za přípravu cizojazyčné publikace pro časopis (XD105). Doporučený je v kterémkoli semestru zahraniční pracovní pobyt (XD110).

Školitel nese hlavní zodpovědnost za průběh a vedení studenta v DSP a dbá na to, aby disertační práce měla náležitou vědeckou úroveň. Poskytuje písemně, alespoň jednou ročně, zprávu o průběhu školení a práce doktoranda.

Seznam členů oborové komise

Seznam školitelů

Komise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby

Seznam aktuálních témat doktorských prací

Odkaz na vlastní stránky oboru


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 767828 od 2.8.2011