„Geografie stojí na pomezí věd přírodních a společenských.“ Rozhovor s ředitelem Geografického ústavu PřF MU, doc. RNDr. Petrem Dobrovolným, CSc.

 prof. Dobrovolný
Autorka fotografie: Natálka Dobrovolná

Jak Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity vznikl?

Již krátce po založení Masarykovy univerzity byl součástí její přírodovědecké fakulty Zeměpisný ústav. Jeho zakladatelem byl prof. František Koláček, význačný geograf, který se v počátcích fakulty velkou měrou zasloužil o rozvoj řady geografických disciplín – vedle fyzické geografie, meteorologie a klimatologie se věnoval také regionální geografii či kartografii. V letech 1931–32 zastával funkci děkana přírodovědecké fakulty MU. Další významnou osobností brněnské geografie byl prof. František Vitásek, který ve funkci děkana fakulty působil v letech 1933–34 a 1946–47. Současný Geografický ústav je druhou největší univerzitní geografickou institucí v České republice (po geografické sekci PřF UK v Praze). Ústav vznikl z původní Katedry geografie při změně organizační struktury fakulty v roce 2008, informace o něm jsou na webu http://www.geogr.muni.cz/.

Jak byste tento ústav charakterizoval?

Svou velikostí patří spíše k ústavům menším. Snad mohu prozradit, že se nám v posledních letech poměrně daří. V našem rozpočtu se prozatím spíše pozitivně projevily změny v nastavení parametrů financování, ústavu se podařilo vyřešit problémy spojené s nepříznivou věkovou strukturou a do našeho kolektivu vyučujících přišlo několik nových tváří. A protože jsme relativně úspěšní i v získávání grantových prostředků, nedílnou součástí našeho kolektivu je poměrně početná skupina především mladých kolegů a doktorandů pracujících na výzkumných projektech. V současné době má Geografický ústav celkem padesát zaměstnanců, z toho polovinu tvoří pedagogičtí pracovníci. Ústav se vnitřně člení na pět výzkumných skupin: centrum pro regionální rozvoj, skupina klimatologie, laboratoř geoinformatiky a kartografie, laboratoř environmentální geografie a skupina polární ekologie.

Co zkoumá geografie?

Geografie je věda, která stojí na pomezí věd přírodních a společenských. Jejím předmětem zájmu je krajinná sféra a vzájemné interakce mezi přírodním prostředím a lidskou společností. Především v oblasti vzdělávání do značné míry stále přetrvává klasické dělení na geografii fyzickou, sociální a na geografickou kartografii. Na poli geografie se však v průběhu času formovaly také základy nových disciplín jako např. krajinná ekologie či geoinformatika. Typickým rysem geografie je to, že se jedná o vědu syntetickou. Řadu složek přírodního či společenského prostředí lze studovat do jisté míry odděleně. Tyto složky se však vzájemně ovlivňují, jsou propojeny řadou vazeb a právě v objasňování těchto vazeb by měla být m mimo jiné síla geografie.

Mohu uvést příklad, který je blízký mému odbornému zaměření. Pro řadu lidí je meteorologie a klimatologie to samé. Přitom atmosférické děje, které studuje meteorologie, lze z velké části omezit na fyziku atmosféry. Počasí jako okamžitý stav atmosféry lze poměrně přesně popsat např. pomocí základních zákonů záření či zákonů termodynamiky. Meteorologové umějí počasí poměrně přesně modelovat a dá se krátkodobě předpovědět. Naproti tomu klimatologie se musí zabývat fungováním celého tzv. klimatického systému, protože výsledné klima daného místa a určité časové periody není jen výsledkem atmosférických dějů. Vždy jej formují také procesy probíhající v dalších složkách (geografických sférách) tohoto systému – na zemském povrchu, v hydrosféře, biosféře či kryosféře. V tomto smyslu je klimatologie příkladem vědy geografické. Charakteristickým rysem geografie je tedy také její multidisciplinarita.

Co je předmětem výzkumu Geografického ústavu PřF MU?

Výzkumná činnost Geografického ústavu má dlouholetou tradici v oblasti fyzické i sociální geografie již od počátků Masarykovy univerzity. Mladším odvětvím je kartografie a geoinformatika. Současná výzkumná témata v oblasti fyzické geografie zahrnují studium kolísání a změn klimatu na základě systematických přístrojových měření, dokumentárních pramenů (tzv. historická klimatologie) a také například šířky letokruhů stromů. Pomocí těchto tzv. proxy-dat se snažíme klima za několik posledních století rekonstruovat. Již od 80. let 20. století mají na ústavu tradici polární výzkumy. Původně směřovaly do severních oblastí, např. na Špicberky, nyní jsou spojeny především s vybudováním antarktické stanice J. G. Mendela a jejím vědeckým programem. V rámci laboratoře environmentální geografie je nově rozvíjena fluviální geomorfologie.

Výzkumné aktivity v oblasti sociální geografie se týkají především problematiky rozvoje měst, např. hodnocení sociální a ekonomické strukturace městského prostoru, analýzy funkčních vztahů v tomto prostoru. Kolegové se věnují také zkoumání regionálních ekonomik, analýzám územní a sektorové transformace trhu práce, otázkám cestovního ruchu či regionálního rozvoje. Sem náleží například studium prostorových aspektů nerovnoměrného regionálního rozvoje či problematika kvality života a geografie zemědělství.

Kartografové navazují na výzkum a výuku geografických informačních systémů (GIS), která započala na Geografickém ústavu PřF MU jako na první instituci v bývalém Československu již na počátku 80. let minulého století. V současné době se věnují rozvoji moderních metod kartografické vizualizace (například 3D modelům měst), webové kartografii, tvorbě map pro krizové řízení či metodám mobilního a senzorového mapování. Podrobné informace najdou čtenáři na http://geogr.muni.cz/vyzkum.

Jakou výuku zajišťujete?

Geografický ústav zajišťuje výuku ve dvou studijních programech odborného bakalářského a magisterského studia – v programu geografie a kartografie a v programu aplikovaná geografie. Studium je realizováno buď jako jednooborové, zaměřené především na výchovu budoucích odborných a vědeckých pracovníků v daném oboru, nebo jako studium dvouoborové. To může směřovat buď k získání kvalifikace učitele, nebo se jedná o mezifakultní studium dvou oborů s možností pokračování v jednooborovém studiu v navazujících magisterských studijních programech. Ústav dále garantuje výuku ve třech studijních oborech doktorského studia a to v oborech fyzická geografie, kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země a regionální geografie a regionální rozvoj.

O jaké obory je největší zájem?

Počty přihlášených studentů nám klesají v důsledku demografického vývoje, přesto ale máme stále z čeho vybírat a do bakalářského studia přijímáme v posledních letech přibližně stejný počet uchazečů. Studium však úspěšně končí stále menší počet studentů, což je dáno jednak velkým počtem těch, kteří odcházejí již po prvním roce studia, a jednak regulováním počtu financovaných studentů v navazujícím studiu. Postupné snižování počtu studentů však považujeme za správný trend a rozhodně nehodláme snižovat laťku v náročnosti studia. Raději bychom méně studentů, ale takových, kteří mají o obor skutečně zájem. Proto jsme také jedním z mála oborů, který setrvává u konání odborné přijímací zkoušky do bakalářského studia. Dříve si totiž část studentů volila geografii jako snazší alternativu, jak vystudovat. Věřím, že v současnosti je takových případů již minimum, protože s těmi, kteří si řádně neplní své povinnosti, se snažíme rychle rozloučit. V navazujícím magisterském studiu je největší zájem o obor sociální geografie a regionální rozvoj. Poté, co jsme akreditovali obor aplikovaná geografie také v magisterském studiu, roste zájem i o tento obor.

Jaká témata jsou předměty vašeho výzkumného zájmu?

Dlouhodobě se zabývám klimatologií, kolísáním a změnami klimatu či analýzou četnosti výskytu a intenzity hydrometeorologických extrémů. Vedle klimatologie instrumentálního období se již od počátku 90. let minulého století věnujeme historické klimatologii. Ta se zabývá studiem časové a prostorové variability klimatu na základě tzv. dokumentárních pramenů, jako jsou například kronikářské zápisy, vizuální denní záznamy počasí, prameny ekonomické povahy, různá škodní hlášení, osobní korespondence, novinové zprávy apod. Při vyhledávání a interpretaci těchto zdrojů úzce spolupracujeme s kolegy historiky i archiváři a postupně se nám podařilo sestavit podle mého názoru ojedinělou databázi přímých či nepřímých zpráv o počasí a příbuzných jevech z českých zemí, která zahrnuje období za posledních zhruba tisíc let. Údaje z první poloviny tohoto období jsou však sporadické, ale záznamy od roku 1500 nám slouží například k rekonstrukci klimatu. S využitím statistických metod se snažíme historická data kalibrovat na instrumentální měření, sestavené vztahy verifikovat a poté využít ke kvantitativní rekonstrukci teplotních či srážkových poměrů českých zemí za posledních 500 roků. Údajů z naší databáze jsme dále využili k sestavení chronologií vybraných hydrometeorologických extrémů, jako jsou povodně, sucha či vichřice.

V poslední době se věnuji také problematice klimatu měst. Od roku 2009 jsme v Brně postupně vybudovali síť účelových meteorologických stanic (blíže viz např. tady http://is.muni.cz/www/680/km/klimabrno/index.htm), prováděli jsme mobilní měření a analyzovali časovou a prostorovou variabilitu tzv. tepelného ostrova města.

Jaké projekty Vašeho ústavu byste čtenářům rád představil?

V tomto roce je přímo na ústavu řešeno 13 projektů. Z nejvýznamnějších bych zmínil především projekty spojené s expedicemi na vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Je velmi dobře, že již druhým rokem mají možnost se vědecké činnosti na stanici přímo podílet také vybraní studenti fakulty. Řada pracovníků ústavu je v posledních letech úspěšná v domácích grantových soutěžích. V současné době jsou na ústavu řešeny tři projekty GAČR zaměřené mj. na globální a regionální modelové simulace klimatu ve střední Evropě v 18.–20. století či na rekonstrukci srážek resp. sucha na území ČR za posledních 1000 roků.

V rámci projektu Centra pro výzkum globální změny (CzechGlobe) a MENDELU s názvem InterDrought se zabýváme rizikem výskytu sucha ve střední Evropě a úzce spolupracujeme s kolegy z USA (National Drought Mitigation Centre v Nebrasce) a ze Švýcarska (WSL Zurich). Od příštího roku poběží na našem ústavu projekt TAČR zaměřený na výzkum českého pohraničí a přeshraniční spolupráci. Projekt MŠMT NetRegio se zabývá vytvořením platformy pro zlepšení vazeb mezi prostředím výzkumu regionálního rozvoje a aplikační sférou.

Rozhodně bych měl zmínit také projekt ministerstva kultury TEMAP (Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR: metodika a software pro ochranu a využití děl národního kartografického dědictví). V rámci tohoto projektu se postupně katalogizuje a digitalizuje mapová sbírka našeho ústavu. Po ústav byl významným projektem také výzkumný záměr řešený laboratoří kartografie a geoinformatiky s názvem Dynamická vizualizace v krizovém managementu.

Jako příklad, že ne všechny významné publikace a výstupy musejí vznikat v rámci velkých mezinárodních projektů, bych chtěl zmínit Atlas přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu. Atlas, který vydal Geografický ústav ve spojení s odborem zdraví Magistrátu města Brna a brněnskými vozíčkáři, na 36 mapových listech v měřítku 1 : 2 500 přináší ucelené informace o přístupnosti státních institucí, kulturních památek, muzeí, galerií, bankomatů, bank, hotelů, lékáren, restaurací, kaváren, nákupních pasáží a zastávek MHD v centru města Brna pro vozíčkáře. Na sestavení atlasu se podílela řada našich studentů kartografie a je zdarma distribuován nejen brněnským vozíčkářům. Klimatologové se v poslední době podíleli na tvorbě dvou významných atlasových děl – Atlasu podnebí Česka a Atlasu krajiny České republiky. Atlas je ve formátu PDF ke stažení zde: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OZ/Atlas_pristupnosti_2012.pdf

Jak spolupracujete s dalšími ústavy fakulty, jinými fakultami MU, případně dalšími institucemi?

Těsnější spolupráce s ostatními ústavy fakulty je určitě jednou z věcí, které bychom měli v nejbližší budoucnosti zlepšit. To se týká nejenom vědecké spolupráce, ale též případné akreditace společných studijních programů či oborů. Ve výzkumu jsme v nedávné době spolupracovali např. s Centrem pro výzkum toxických látek v prostředí na řešení výzkumného záměru INCHEMBIOL

. Těší nás, že se do výzkumných aktivit spojených s polární ekologií a polárními expedicemi postupně zapojují i další ústavy fakulty. Jedná se především o Ústav experimentální biologie či o Ústav geologických věd. V oblasti výuky jsme navázali spolupráci s Katedrou politologie Fakulty sociálních studií MU na společné výuce studijních oborů politologie a bezpečnostní a strategická studia, dále pro Filozofickou fakultu MU zajišťujeme výuku regionální geografie Středomoří.

Domnívám se, že se můžeme pochlubit bohatou a konkrétní spoluprácí s jinými odborně příbuznými pracovišti v ČR i v zahraničí. Z domácích bych určitě zmínil spolupráci s Centrem pro výzkum globální změny, MENDELU, Ústavem geoniky AV ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj, krajskými správami a samosprávami. Z univerzitních pracovišť spolupracujeme především s katedrami v Ostravě, Olomouci, Praze či Českých Budějovicích. Ze zahraničních institucí jsme v pravidelných kontaktech s kolegy z institutu WSL v Zurichu, z univerzity v Bernu a řadou dalších. Velmi bohatou zahraniční spolupráci mají kartografové, např. těsné kontakty s několika univerzitami v Číně. Četné mezinárodní kontakty jsme navázali v průběhu řešení projektu 6. RP s názvem Klima Evropy v posledním tisíciletí (Millennium), který byl zaměřen na rekonstrukci klimatu.

Jak se Váš ústav otevírá veřejnosti?

Možnosti studia a naši výzkumnou činnost pravidelně prezentujeme na dnech otevřených dveří naší fakulty a rovněž tak v rámci tzv. Noci vědců. Z poslední doby je možné zmínit pořádání výstavy o výukových a výzkumných aktivitách ústavu v Mendelově muzeu MU. Nedávno jsme prezentovali naši mapovou sbírku na výstavě na schodišti děkanátu, při pořádání výstav spolupracujeme také s Ústřední knihovou fakulty. Například v červnu zde proběhla výstava s názvem Venkovy a venkované, před časem také výstava k vydání Atlasu krajiny ČR.

Popularizaci věnujeme prostor také na našich webových stránkách, kde například zveřejňujeme vybrané zajímavé výsledky z prací našich studentů, abychom tak přilákali studenty budoucí. Zájemci zde mohou též nalézt základní informace o všech současně probíhajících i ukončených projektech. Nejen odbornou veřejnost by mohly zaujmout aktivity spojené s postupnou digitalizací unikátní mapové sbírky ústavu. Tato sbírka byla založena již v r. 1921 a v současné době čítá více než 18 tis. položek. Její podstatnou část tvoří tzv. staré tisky – tedy mapy vydané před r. 1850 a unikátní kolekce Moravik – blíže viz http://mapy.geogr.muni.cz/.

Jaké aktivity pořádá ústav pro studenty středních škol?

Přesto, že prozatím máme převis poptávky po studiu, snažíme se vyhledávat na středních školách šikovné studenty se zájmem o náš obor. Ve spolupráci se studenty doktorského studijního programu jsme organizovali několik „spanilých jízd“ na střední školy, kde kolegové případným zájemcům prezentovali, co představuje současná geografie. Nedílnou součástí těchto aktivit je letos již 21. letní škola pro středoškolské učitele zeměpisu, která nám pomáhá udržovat kontakty s řadou absolventů, kteří vychovávají naše možné budoucí studenty. Pro uchazeče o bakalářské studium je organizován přípravný kurz ze zeměpisu.

Jak se Vaši studenti uplatňují v praxi?

Tak jako zřejmě u většiny přírodovědných oborů je uplatnění absolventů další z problematických stránek. Geografové nacházejí uplatnění v základním i aplikovaném výzkumu celostátního i resortního charakteru, v ústavech akademie věd, na vysokých školách, v projekčních a plánovacích institutech a firmách, v neposlední řadě také v orgánech státní správy. Abych byl konkrétní, naše absolventy lze najít např. v Českém hydrometeorologickém ústavu, na Ústavu geoniky AVČR, v řadě firem zabývajících se geoinformatikou. Vedle toho se můžeme pochlubit několika absolventy, kteří se úspěšně etablovali na významných pozicích výzkumných organizací či soukromých firem v zahraničí, např. v USA, Kanadě, Německu či Rakousku.

Jaká je Vaše vize budoucnosti ústavu a jeho činnosti?

Pro nejbližší období bychom chtěli zlepšit naši spolupráci s jinými ústavy v rámci fakulty i univerzity, dále bychom se měli více otevřít zahraničním studentům kvalitními přednáškami v angličtině. Například do tzv. univerzitního základu jsme pro studenty MU nabídli několik přednášek, které by měly ukázat aktuální geografická témata. Naší hlavní současnou prioritou je však zkvalitnění studia v doktorském studijním programu, zvýšení podílu doktorandů na výzkumné činnosti ústavu a na kvalitním publikování výsledků výzkumu.

V období nejrůznějších scientometrických ukazatelů totiž někteří geografové zaspali a jedním z problémů části našeho oboru je obecně špatná publikační strategie. Řada z nás stále ještě ztrácí čas a energii např. sepisováním sborníkových statí, které v konečném účtování ústavu ani jednotlivcům nijak neprospívají. Nechci to zlehčovat, ale je poměrně jednoduché něco sepsat, když si to po vás nikdo nepřečte, když nemáte zpětnou vazbu z recenzního řízení. Tento „zlozvyk“ je omlouván nářky nad specifickými rysy geografie. Uvědomuji si, že naše práce nespočívá pouze v honbě za RIV body, ale má-li geografie jako vědní obor nějaká specifika, neměli by jich geografové využívat k nářkům a výmluvám, proč něco nejde, ale spíše k prokazování své excelence. A měli by tak činit způsoby a formami, které jsou běžné v jiných přírodovědných oborech. Změnit zaběhané pořádky je podle mého názoru možné právě působením na mladší kolegy doktorandy. Mám-li tedy zmínit nějakou svoji vizi, pak je to představa ústavu, kde hnací silou ve výzkumu a v prosazování nových myšlenek je nastupující generace současných doktorandů.s

Děkuji za rozhovor.
Zuzana Kobíková


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 8358 od 16.12.2013