„Výuka v nových prostorách začne v jarním semestru 2013/2014.“ Rozhovor s ředitelem Ústavu botaniky a zoologie, doc. RNDr. Janem Helešicem, Ph.D.

Rozhovor

Jak a kdy Ústav botaniky a zoologie PřF MU vznikl?

Náš ústav vznikl v roce 2006 sloučením katedry botaniky a katedry zoologie a ekologie. Myšlenka spojení se ale objevila už v roce 2003, kdy jsem řešil jako vedoucí tehdejší biologické sekce roztříštěnost biologických oborů. Pak se hledalo smysluplné řešení, které by zvýšilo vědecký a výzkumný výkon a umožnilo nám rozumně zorganizovat výuku, no a východiskem byl přechod na strukturu ústavů. Hned po vzniku jsme se stěhovali do provizorních prostor bývalých kasáren v Řečkovicích, kde jsme měli zůstat tři roky, ale zůstali jsme tu nakonec sedm let, po které nás velice limitují nevyhovující a nedostatečné kancelářské a hlavně laboratorní prostory. Naštěstí se to brzy změní.

V nejbližším měsíci čeká Ústav botaniky a zoologie stěhování do Univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích. Jaký další vývoj Ústavu nové prostředí umožní?

Úvodem je třeba říci, že nakonec jsme se díky bývalému a současnému vedení univerzity a fakulty dostali do programu OP VaVpI prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a máme projekt CZ.1.05/4.1.00/04.0149 Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie CESEB. Nyní se dokončuje v rámci Univerzitního kampusu Bohunice stavba čtyř nových pavilonů určených pro nás a Ústav experimentální biologie (ÚEB). Na 5. listopadu je naplánován začátek kolaudace, s tím, že interiéry budou dokončeny do 15. prosince a hlavní stěhování začne od 6. ledna 2014. Náš ústav zde bude mít dva pavilony s několika špičkově vybavenými laboratořemi. Díky tomu se konečně dostaneme na evropskou, ne-li světovou úroveň. V řečkovickém provizoriu jsme museli opravdu hodně improvizovat, což je někdy dobré, protože to rozvíjí myšlení, ale když to trvá sedm let, tak to již unavuje. Výuka v nových prostorách začne v jarním semestru akademického roku 2013/2014.

Co je předmětem výzkumu Vašeho ústavu?

Je to široká oblast oborů botaniky a zoologie, jež se velice dobře se protínají v oboru ekologie a na poli molekulární biologie. To jsou naše společná témata, a paradoxně díky provizorním řečkovickým podmínkám, o kterých jsem mluvil, vznikla na našem pracovišti plodná mezioborová spojení, botanici a zoologové mají společné granty a projekty, a to je pro výzkum moc důležité. Jako ředitele ústavu mě tento vývoj velice těší.

Obor botanika je u nás založen na vegetační botanice. Jde o studium společenstev rostlin v přírodním prostředí. Zmíním aktivity min. evropsky známé skupiny prof. Milana Chytrého. Ta se nyní zaměřuje na paleoekologickou linii, ve které se hledají ve světě modely toho, jak vypadala naše krajina a vegetace v interglaciálech. Jsme schopni rekonstruovat z palinologických nálezů – jde o nálezy pylu – co za druhy a společenstva rostlin u nás v té době rostly. Nastolila se tak otázka, zda taková společenstva a takové oblasti se ještě někde ve světě nacházejí. Velmi podobná oblast se našla na dálném východě, kde již pátý rok prof. Milan Chytrý a jeho skupina zkoumají vegetaci a hledají tyto ekosytémové modely. Z výsledků výzkumu vyplývá, že analogická vegetace se skutečně vyskytuje v jižních částech Sibiře. Tento výzkum je velmi důležitý pro modelování vývoje vegetace a celých ekosystémů při globální změně klimatu.

Druhá pracovní skupina našeho ústavu se zabývá systematickou botanikou, doc. Petr Bureš a jeho skupina pracuje v molekulární taxonomii vybraných druhů rostlin a jsou specialisté na výzkum velikosti genomu. Jde o téma, kterému se ve světě nevěnuje mnoho odborníků, a jsme rádi, že se mu velice daří uplatňovat se v odborných časopisech světového formátu. Další pracovní skupina botaniky se věnuje ekologii a paleoekologii rašelinišť a mokřadů – skupina doc. Michala Hájka. Výzkum je úzce provázán s vegetačními botaniky a zoology (malakozoology) a opět směřuje k objasnění vývoje krajiny (na příkladu konzervativních ekosystémů – biotopů) při globální změně klimatu.

Zoologové se dělí na dva základní obory – zoologii obratlovců a zoologii bezobratlých. Ve skupině věnující se bezobratlým vyniká prof. Stano Pekár, světově uznávaná osobnost v oboru arachnologie, věnuje se chování a biologii pavouků i jako modelových organismů pro obecné studium populací. Parazitologická skupina pod vedením doc. Milana Gelnara se zabývá především parazity ryb, ve svém výzkumu hodně směřují k molekulárně biologickým metodám osvětlujícím např. koevoluci hostitele a parazita. Já vedu hydrobiologickou skupinu, která se zabývá ekologií tekoucích vod a analýzou populací a společenstev vodních bezobratlých. V současné době směřujeme k výzkumu společenstev vodního hmyzu v souvislosti s globální změnou klimatu a proměnami krajiny, pramenišť a řek od 50. let minulého století. Skupina výzkumu obratlovců se zabývá hlavně biologií a ekologií netopýrů. Tuto skupinu vede doc. Zdeněk Řehák.

Jakou výuku zajišťujete?

Základní vyučované předměty pokrývají problematiku systematiky a evoluce organizmů, ekologie, biogeografie, metodiky různých biologických a ekologických disciplín a didaktiku biologie. Výhoda je, že naše výzkumy můžeme použít ve výuce, takže opravdu učíme pomocí výzkumu a vědy. Studenti jsou již od bakalářské práce zapojeni do výzkumných programů. Ústav zajišťuje výuku základních předmětů v bakalářském studijním programu Ekologická a evoluční biologie, oborech Ekologická a evoluční biologie (směrech Botanika a Zoologie) a Biologie se zaměřením na vzdělávání, v magisterském studijním programu Ekologická a evoluční biologie, oborech Botanika (směrech Biosystematika rostlin, Ekologie rostlin a Fykologie a mykologie), Zoologie a Učitelství biologie pro střední školy, doktorském studijním programu Biologie, oborech Botanika, Ekologie, Hydrobiologie, Parazitologie a Zoologie. Mnoho lidí si myslí, že k botanice a zoologii nebude potřebovat matematiku, to je ale mýtus. Bez dobrých znalostí matematiky, matematického modelování a statistiky včetně základů informatiky nelze vůbec výzkum a hodnocení výsledů v našich oborech provádět. Proto velkou pozornost věnujeme speciálním kurzům, zaměřeným na statistiku a hodnocení dat, včetně praktického vyhodnocování dat v otevřeném systému.

Jaké projekty Vašeho ústavu byste čtenářům rád představil?

Jedním je projekt prof. Milana Chytrého, o kterém jsem mluvil, to je pětiletý grant, ze kterého hradíme nemalé náklady spojené s cestováním do Ruska, pak jde o projekt ECIP – Evropské centrum ichtyoparazitologie, které pod vedením doc. Milana Gelnara sdružuje všechna česká pracoviště věnující se předmětnému oboru a umožňuje optimální rozvoj v drahém a specifickém přístrojovém vybavení. Několik projektů věnovaných pavoukům má prof. Stano Pekár. Projektů je opravdu hodně, vše se o nich lze dočíst na http://www.muni.cz/sci/314020/projects?lang=cs. Všechny projekty mají velmi kvalitní publikační výstupy, které nás staví na přední místo v České republice a v Evropě.

Jak se Váš ústav otevírá veřejnosti? Popularizujete svou činnost nějak?

Na našem ústavním webu je kolonka Ústav v médiích http://botzool.sci.muni.cz/media.php?lang=cz, kde je vidět, že se popularizaci věnujeme zcela systematicky. Snad nejčastěji se v médiích objevuje prof. Stano Pekár s tématem pavouků, prof. Milan Chytrý, o jehož výzkumech jsme mluvili, a nově je v médiích i Mgr. Šárka Mašová, která hovoří o bádání v Antarktidě nebo na Špicberkách. Popularizaci považujeme za důležitý výstup naší činnosti, umožňující seznámit s našimi výzkumy širokou veřejnost a především potenciální studenty z řad absolventů středních škol. Nemáme problém s počty studentů hlásících se na naše obory, ale spíše s jejich kvalitou. To je mimo jiné dáno i tím, jak klesá populační křivka a tak se studenti více „ředí“ mezi vysoké školy podobného zaměření. Díky kolegyni dr. Olze Rotreklové stále rozvíjíme spolupráci se středními školami, pořádáme aktivity pro studenty i středoškolské učitele, zapojujeme se do biologických olympiád a středoškolské odborné činnosti. Chceme, aby o nás maturanti a středoškolští učitelé věděli relevantní a aktuální informace a abychom tak získávali i v budoucnu kvalitní uchazeče o studium.

Jak se Vaši studenti uplatňují v praxi? Je o ně na trhu práce zájem?

Naši nejlepší absolventi přechází do doktorského studia a stávají se z nich naši kolegové. Část absolventů přechází do doktorského studia na ústavech AV ČR, část je v resortních výzkumných ústavech, na vysokých školách, muzeích nebo ve státní správě. Několik absolventů se velmi úspěšně uplatnilo v zahraničí a nyní se někteří vracejí jako uznávaní vědci na ústav. Studenti učitelského studia by měli směřovat k výuce na středních školách, ale ve školství jich bohužel zůstává jen asi čtvrtina.

Je důležité si uvědomit, že žádná věda (zvlášť v současné postmoderní a informatické společnosti) není „procházka růžovou zahradou“. Náš absolvent má snad kvalitní myšlenkové zázemí a něco umí i metodicky a prakticky (metodiky, hodnocení, statistika). Prosadit se v našich oborech však není jednoduché, „tlačenice“ v kvalitních časopisech je obrovská. Uplatnit novou myšlenku, nový přístup, pro někoho, kdo „není známý“, je těžké. Stalo se nám mnohokrát, že editoři renomovaných odborných periodik i kvalitní článek vrátí s tím, že autora nikdo nezná. Tyto mechanizmy jsou podle mne dosti časté, ale kdo je zapálený pro svůj obor a pro poznání nových věcí, ten vydrží. Já se jako ředitel ústavu vždy snažím podporovat ty kolegy, kteří nejdou jen s mainstreamem, neschovávají se za jméno známé vědecké osobnosti, ale mají odvahu dělat věci jinak, přinášet nové věci a překvapivé, netradiční výsledky.

Jaká je Vaše vize budoucnosti ústavu a jeho činnosti?

Má vize budoucnosti je snad světlá (jsem pozitivní skeptik), protože nové prostory v UKB nám umožní rozvoj, jak personální, tak i ve vybavení a prostředí pracovišť. Důležité je, že jsme vedle dalších ústavů PřF MU, lékařské fakulty a CEITECu. Mohou tak jednodušeji vznikat smysluplné mezioborové týmy vědců. Vše již bude záležet na lidech. Přemýšlím ale také o tom, co se stane, až se rozesadíme do dvou pavilonů. Doufám, že se neporuší pevné vazby, které vznikly v provizorních řečkovických podmínkách.

Děkuji za rozhovor.
Zuzana Kobíková


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 1734 od 4.11.2013