Rozhovor s prof. Jiřím Rosickým, ředitelem Ústavu matematiky a statistiky PřF MU

Rozhovor

Můžete nám na úvod říci, jak jste se dostal k oboru přírodních věd a jaký je Váš vztah k Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity?

Je těžké říci, proč se člověk po absolvování střední školy rozhodne studovat ten nebo onen obor. Já jsem dal na radu otce a vystudoval matematiku, i když jsem to původně neplánoval. Byla to dobrá volba, pokud jde o volbu oboru, matematika mne bavila. Na PřF MU jsem studoval, dělal interní aspiranturu a pak zde nastoupil. Jde tedy o dlouhodobý vztah.

Jakým oblastem matematiky se věnujete ve své odborné činnosti?

Pokud bych to měl říci hodně neodborně, jde o velice abstraktní oblast matematiky, ve které čísla nepotkávám. Odborněji řečeno jde o algebru, konkrétně o teorii kategorií. To je obor, který vytváří jazyk pro mnoho oblastí matematiky, ale nejen matematiky, také matematické fyziky a teoretické informatiky. V nich nachází řadu aplikací. V teorii kategorií jde o dynamický přístup k matematice. Sledujeme objekty a struktury, tedy kategorie, které přecházejí mezi sebou, transformují se. Takže kategorie je velmi abstraktní pojem. Obor se v počátcích s nadsázkou nazýval „abstract nonsens“, tedy „abstraktní nesmysl“, přeloženo do češtiny. Ale ukázalo se, že to je velmi účinný jazyk. Dokonce v něm dnes někteří vidí šanci pro sjednocení teorie gravitace a kvantové teorie, konkrétně se tomu říká jednotná teorie pole. Jde tedy o nalezení univerzálního jazyka a rámce. Naší snahou je dívat se na věci z nadhledu a s odstupem, protože když se díváte moc zblízka, hrozí, že se ponoříte příliš hluboko do detailu. Umět se v matematice (a nejen v ní) odpoutat od detailů, aby byla vidět nosná dynamika, je důležité. A právě o to se teorie kategorií snaží. Jde jí o nalezení univerzálního jazyka a rámce pro situace, kdy přecházíte z jednoho světa do světa druhého. Například když přecházíte ze světa geometrie do světa algebry. Nebo když přecházíte ze světa relativity, jenž je popsán určitou strukturou, do světa kvantové teorie, který je popsán jinou, algebraickou strukturou. Teorie kategorií vznikla v roce 1945, kdy vyšel zásadní článek Samuela Eilenberga a Saunderse Mac Lanea publikovaný v souvislosti s algebraickou topologií. Pojem „kategorie“ je vypůjčen z filozofie.

Věnujete se této oblasti i v rámci vedení týmů, které na Ústavu matematiky a statistiky PřF MU působí?

Matematika není tak týmová jako chemie nebo jiné přírodní vědy. I když já v posledních dvaceti letech měl většinu článků a knih se spoluautory a je pro mne příjemnější pracovat v týmu, je to zábavnější, často jde práce rychleji. I když to samozřejmě neznamená, že tým sedí na jednom místě, obzvlášť dnes, kdy spolupracujeme prostřednictvím výpočetní techniky. Mně osobně i kolegům na ústavu se daří vytvářet mezinárodní týmy zabývajícími se určitou problematikou a máme z toho radost. Podílím se zejména na projektu OPVK „Algebraické metody v geometrii s potenciálem k aplikacím“ vedeném prof. Slovákem a vedu projekt „Ústav Eduarda Čecha pro algebru, geometrii a matematickou fyziku“ v rámci podpory excelence v základním výzkumu GAČR (ve spolupráci s MFF UK, FZÚ AV a SU). Můj výzkum je zde zejména zaměřen na použití teorie kategorií v geometrii.

V roce 2012 jste publikoval šest článků v zahraničních odborných médiích. Jaký je Váš vztah k publikační činnosti?

Opravdu je těch článků za letošek šest? Letos je jich tedy nadprůměrně, ale to je třeba chápat jako výsledek několikaleté práce, některé jsou výsledkem výzkumu, který zabral třeba pět až sedm let. Také vlastní proces publikace trvá delší dobu, když článek prochází recenzním řízením a je připravován pro vydání.

Baví Vás vlastní zpracování článků, vlastní psaní?

To je dobrá otázka, ale já úplně nevím. Jeden můj spoluautor, kolega Adámek, miluje psaní článků a je v něm velmi rychlý. Když má k dispozici podklady, napíše článek cestou v letadle třeba za pět hodin, což obdivuji. Mně vlastní psaní trvá dlouho, článek vzniká pracně, ale určité potěšení při psaní také mám. Někdy je zábavnější na něco přijít, než to pak dávat písemně dohromady. Ale určitá radost v publikační práci je, je to viditelný výsledek.

Jaké předměty vyučujete?

To se v průběhu let mění. Vyučuji především studenty odborných předmětů, v posledních letech je to Seminář z algebry, Teorie množin, Teorie kategorií nebo Diskrétní matematika.

Jak chápete svou roli pedagoga? O co Vám jde ve výuce?

Jde mi hlavně o to, abych studentům umožnil pochopit vysvětlovanou látku, to ve výuce matematiky považuji za hlavní.

Před několika lety došlo ve struktuře fakulty k tomu, že se katedry transformovaly v ústavy. Tato změna umožnila z úrovně fakulty přenést na ústavy velké množství kompetencí, pravomocí a odpovědnosti. Můžete představit institut ústavu ve struktuře fakulty a říci, co představuje institut Ústavu matematiky a statistiky PřF MU?

Zásadní je, že ústav jakožto jednotka organizační struktury fakulty má svou suverenitu a rozhoduje o svých financích. Myslím, že na fakultě panuje shoda v tom smyslu, že proměna kateder v ústavy byla výraznou změnou k lepšímu. My jako obor matematika jsme měli čtyři katedry a rozhodli jsme se, že budeme jeden ústav. I když padaly úvahy o tom, mít ústav čisté matematiky a aplikované matematiky, jsem rád, že jsme se rozhodli být jedním ústavem. Máme mezi sebou obecně velice dobré vztahy, a to je podstatné. Velice si také vážím dobrých vztahů s Fakultou informatiky PřF MU. My pro ně zajišťujeme výuku matematiky a oni pro nás výuku předmětů souvisejících s výpočetní technikou.

Co Ústav matematiky a statistiky zajišťuje?

Náš ústav zajišťuje výuku teoretické matematiky, finanční matematiky a matematiky pro učitele středních škol. Také nabízí matematické předměty pro ostatní vědní obory PřF MU jako jsou fyzika, chemie, biologie, geografie. Učitelé našeho ústavu rovněž vedou výuku všech hlavních matematických předmětů na Fakultě informatiky a i některých předmětů na Ekonomicko-správní fakultě PřF MU.

Od jakého roku jste ve funkci ředitele ústavu?

Jsem ředitelem ústavu od jeho vzniku, teď běží druhé období, na které jsem byl jako ředitel vybrán. Mám svého zástupce, pak zástupce pro pedagogickou činnost a pro vědecko-výzkumnou činnost. Ústav má čtyři oddělení: didaktiky matematiky, algebry a geometrie, aplikované matematiky, matematické analýzy a také laboratoř výpočetní techniky. I když rozhodnutí jsou ve finále na mě jakožto řediteli, snažím se, abychom o věcech hovořili a rozhodovali o nich společně.

Jaké úkoly Vám přineslo postavení ředitele Ústavu matematiky a statistiky PřF MU?

Prvním úkolem bylo v roce 2008 zajistit stěhování z Janáčkova náměstí do areálu PřF MU, na ulici Kotlářské. My jsme tu rádi a libí se nám tu, je tu moc hezké prostředí, takový malý kampus. Prostory na Janáčkově náměstí nám už nestačily, nemohli bychom se v nich rozvíjet tak, jako se nám to daří zde. Důležité bylo tehdy ustát názor, že sloučení čtyř kateder do jednoho ústavu byl správný krok, a že nikoho neznevýhodňuje… A potom bylo důležité zajistit financování chodu ústavu. Výkon v oblasti vědy a výzkumu se počítá na body, závisí na publikační činnosti, impaktních faktorech časopisů, kde členové ústavu publikují, tam si jako ústav stojíme dlouhodobě velmi dobře. Byli jsme velice úspěšní v získávání podpory z projektů OPVK nebo GAČR, zde pracujeme na projektu na podporu excelence v základním výzkumu a ty běží od roku 2012–2018. Z tohoto úhlu pohledu je teď UMS na vrcholu, protože projekty OPVK jsou zhruba od roku 2010 a my z nich můžeme financovat jak inovaci výuky, zavádění nových oborů i předmětů tak i internacionalizaci, to je přítomnost zahraničních odborníků na ústavu. Což jsou změny, které mají význam i pro budoucí vývoj ústavu.

Jaké plány má Ústav matematiky a statistiky PřF MU pro akademický rok 2012–2013 a pro nejbližší roky?

Tyto roky máme financování zajištěné, i když už nějaké projekty končí a v roce 2014 skončí všechny projekty OPVK. Úkolem tedy bude zajistit financování pro další roky.

Jak byste ÚMS charakterizoval pro potenciální uchazeče o studium?

Myslím, že nabízíme stále bohatší oborovou nabídku, zájemci o bakalářské studium si mohou zvolit obory Aplikovaná matematika pro víceoborové studium, Finanční a pojistná matematika, zcela nový obor Modelování a výpočty, dále Obecnou matematiku, Statistiku a analýzu dat nebo Matematiku se zaměřením na vzdělávání.

Jak byste popsal nový obor Modelování a výpočty?

Studijní obor Modelování a výpočty je spojujícím článkem mezi matematikou, informačními technologiemi a dalšími vědními obory. Je to rychle rozvíjející se multidisciplinární oblast s vazbami na přírodní, ekonomické a technické vědy. Cílem studia je vychovávat absolventy se širokým všeobecným matematickým základem, hlubšími znalostmi výpočetní techniky a solidními znalostmi vybraného vědního oboru tak, aby se mohli uplatnit v institucích interdisciplinárního charakteru. Obor je koncipován jako modulární. To znamená, že student si volbou příslušného modulu určí cíl svého studia. Přitom modul Matematické modelování a informační technologie je povinný, k němu si student zvolí další modul, a to nejpozději při zápisu do 3. semestru. Zvolit si studenti mohou např. modul Analýza signálů a dat, Výpočetní chemie, Ekonomie nebo Ekonomika a finance. Absolventi studia mohou kromě dále uvedených případů pokračovat ve studiu aplikované matematiky v navazujícím magisterském oboru Statistika a analýza dat.

V současnosti se hodně mluví o poklesu zájmu středoškoláků o studium matematiky? Pozorujete jej? A pokud ano, v čem vidíte jeho příčinu?

Před rokem 1989 zdaleka nebyl takový výběr oborů vysokoškolského studia. Takže chytří lidé šli studovat matematiku, neměli tolik možností. Dnes jdou studovat něco jiného: informatiku, která je ceněná, velká nabídka je v oblasti humanitních oborů. Je to dáno i oborem. K přírodním vědám a matematice prostě patří časté trápení se. Pokud jde někomu o titul, může ho jistě získat snazší cestou, zvolit si snazší obor. My se studenty středních škol snažíme přitáhnout, pořádáme pro ně řadu aktivit, například kurz pro maturanty, kde jim podrobně představujeme naši oborovou nabídku a pomáháme jim s výběrem oboru. Ale že by to byl obor, který je v „kurzu“, to opravdu ne. Studium matematiky nikdy nebylo masovou záležitostí.

Děkuji Vám za představení činnosti ústavu, na závěr se Vás už jen zeptám, u jaké činnosti si od své profese nejlépe odpočinete?

To je jednoduchá odpověď: tenis anebo lyžování, rád jezdím lyžovat na sever Itálie.

Děkuji za rozhovor: Zuzana Kobíková


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 2553 od 22.11.2012