„Dobré mezilidské vztahy jsou ve vědě důležité.“ Rozhovor s ředitelem Ústavu experimentální biologie, prof. RNDr. Janem Šmardou, CSc.

Rozhovor

Jak Ústav experimentální biologie vznikl?

Ústav experimentální biologie (blíže viz http://www.sci.muni.cz/UEB/) vznikl v roce 2006 jako jeden ze tří biologických ústavů spojením někdejších kateder biologické sekce, a to vedle Ústavu botaniky a zoologie a Ústavu antropologie. Zatímco prvně jmenované ústavy jsou relativně homogenní, do našeho ústavu byla zařazena pracoviště s poměrně rozmanitým zaměřením a tak vznikl ústav velký a heterogenní.

Jak byste Ústav experimentální biologie představil v číslech, co do struktury a podobně?

V ústavu pracuje 120 zaměstnanců, což jej řadí k největším ústavům na Přírodovědecké fakultě MU. Do vínku dostal nedobrou dislokační situaci, jež trvá dodnes. Roztříštění ústavu do několika míst v různých částech Brna komplikuje jeho fungování a vyžaduje, aby se této situaci přizpůsobilo jeho řízení. Někdejší katedry se proto v podobě oddělení ve struktuře ústavu objevují i nadále. Každé oddělení má svého vedoucího, který je členem Rady ústavu a podílí se tak na jeho vedení. Ústav se v současnosti skládá z Oddělení genetiky a molekulární biologie, Oddělení mikrobiologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, Oddělení fyziologie a anatomie rostlin, České sbírky mikroorganismů a Loschmidtových laboratoří.

Každé oddělení má specifické cíle výzkumné, vzdělávací i vědecko-výchovné a vedení ústavu zajišťuje, aby vše fungovalo tak, jak má. Naše výzkumné zaměření je velmi rozmanité, studujeme různé biologické objekty, od mikroorganizmů přes rostlinné a živočišné buňky až k buňkám lidským a přitom se pohybujeme na úrovni molekul, buněk, tkání, i celých organizmů. Vysoká rozmanitost je patrná i ve spektru metod, které pro analýzu těchto objektů používáme.

Jakou výuku zajišťujete?

Výuka je středobodem našeho zájmu, máme akreditaci pro tři bakalářské a magisterské obory. Prvním je Speciální biologie, kde si student může od třetího semestru zvolit zaměření Experimentální biologie živočichů a imunologie, Experimentální biologie rostlin, Mikrobiologie a molekulární biotechnologie nebo Ekotoxikologie – výuku tohoto posledního směru však nezajišťuje ÚEB, ale pracoviště RECETOX. Druhým oborem je Molekulární biologie a genetika se zaměřeními Molekulární biologie a genetika nebo Antropogenetika. Třetím oborem je Lékařská genetika a molekulární diagnostika, což je nový obor, který je speciální v tom, že absolventi magisterského studia dostávají akreditaci pro výkon funkce ve zdravotnictví. Je koncipován ve spolupráci s Lékařskou fakultou PřF MU. Cením si toho, že se tento obor podařilo akreditovat, a není pro mě překvapením, že je o něj mezi studenty velký zájem. Na doktorské úrovni máme akreditovány obory Anatomie a fyziologie rostlin, Fyziologie živočichů, Mikrobiologie, Molekulární a buněčná biologie a Obecná a molekulární genetika.

Od roku 2006 sídlí Ústav experimentální biologie částečně v Univerzitním kampusu Bohunice. Jaký další vývoj nové prostředí umožňuje?

Jak už jsem zmínil, ústav neměl od svého vzniku to štěstí, že by fungoval na jednom místě. Z historického areálu na Kotlářské jsme se stěhovali do provizorních prostor v různých částech Brna. Po určitou dobu byly části ústavu rozmístěné v kampusu, v Řečkovicích, na Kotlářské, na Tvrdého i v areálu VUT na Údolní. Před dvěma lety, po dokončení pavilonu A13 Univerzitního kampusu Bohunice došlo k částečnému zlepšení situace. V této budově našly svůj nový domov laboratoře Oddělení fyziologie a anatomie rostlin, Loschmidtovy laboratoře a část Oddělení genetiky a molekulární biologie. Na Tvrdého 14 sídlí Česká sbírka mikroorganizmů a Oddělení mikrobiologie a část Oddělení genetiky a molekulární biologie, část ústavu sídlí dosud na Kotlářské. Moc se těšíme, až se na konci letošního roku všechny části ústavu poprvé od jeho vzniku sejdou v jednom místě - bohunickém kampusu. Myslím, že to podstatně zjednoduší běžný chod ústavu a přispěje k rozšíření spolupráce. Dosavadní období bylo opravdu těžké, pro nás i pro studenty. Kampus přináší nové možnosti. Výhodou je přítomnost kolegů z Přírodovědecké a Lékařské fakulty a navíc z Fakultní nemocnice, což usnadní komunikaci, sdílení přístrojů, know-how a vytváření společných projektů. Je škoda, že tak krásný kampus pokulhává po stránce provozně-technické. Je známý případ s nepitnou vodou, mohli bychom hovořit o nespolehlivé klimatizaci, špatné izolaci budov, horku v posluchárnách… Na to, že žijeme v době tak pokročilé civilizace a technických vymožeností, není dobrou vizitkou, že areál na Kotlářské ze začátku 20. století je po mnoha stránkách příjemnější.

Co je předmětem výzkumu Ústavu experimentální biologie?

Velká skupina projektů je zaměřená na nádorovou biologii. Moje laboratoř i další zkoumají různé fenomény související s karcinogenezí. Zajímá nás například, jak zasáhnout určité molekuly nebo geny, aby se oslabilo agresivní chování nádorových buněk, jak ovlivňuje mikroprostředí nádoru účinnost chemoterapeutik, jaké molekulární faktory přispívají k metastázování nádorů, jak jsou pozměněny signální dráhy a regulační molekuly zodpovědné za řízení proliferace a programované smrti buněk při nádorotvorných procesech, atd. Ve spolupráci s nemocnicemi participujeme na diagnostice rakoviny, zkoušíme optimalizovat léčebné postupy, hledáme optimální koncentrace chemoterapeutik a jejich kombinací, apod.

Několik laboratoří se orientuje na výzkum mikroorganizmů a zabývá se diagnostikou patogenních nebo klinicky významných bakteriálních druhů rodu Staphylococcus, s cílem vyvinout nové metody pro jejich molekulární taxonomii a epidemiologii. Zkoumají se tu rovněž bakteriofágy, tj. bakteriální viry a jejich úloha v evoluci virulentních kmenů Staphylococcus aureus. Potenciálně klinicky významná práce se zaměřuje na inovaci preparátů stafylokokových bakteriofágů pro fágovou terapii bakteriálních infekcí.

Na mikroorganizmy se samozřejmě zaměřuje i Česká sbírka mikroorganizmů, což je částečně servisní pracoviště, ve kterém se uchovávají mikrobiální kmeny a jsou poskytovány zájemcům. I zde se však provádí výzkumná práce zaměřená převážně na studium taxonomické struktury mikrobiálních populací v různých habitatech, vnitrodruhovou variabilitu vybraných skupin mikroorganizmů a na metody jejich kryokonzervace.

Antropogenetická laboratoř provádí antropologický a genetický výzkum historických populací člověka od neolitu do novověku na základě studia kosterních pozůstatků objevených při archeologických výzkumech.

Další projekty se týkají např. fyziologie smyslového vnímání a jejich cílem je objasnit interakce drah řídících cirkadiánní rytmy a principy chemické magnetorecepce a magnetosenzitivity u savců a hmyzu.

Rostlinné modely zkoumáme z hlediska genetického s cílem získat informace o evoluci druhů a definovat druhově specifické markery studiem genomů a analýzou repetitivních a kódujících sekvencí a z hlediska fyziologického, kdy nás zajímají zákonitosti interakce rostlin s faktory vnějšího prostředí. V tomto případě jsou předmětem výzkumu např. stresové reakce, principy regulace využití vody v těle rostlin při měnících se vnějších podmínkách apod.

Biochemických přístupů bohatě využívají Loschmidtovy laboratoře, kde se provádí např. výzkum a konstrukce nových biokatalyzátorů pro odbourávání environmentálních polutantů. Naši pracovníci se podílejí na dalších výzkumech v rámci opakovaných expedicí do Antarktidy, atd. Opravdu jde o široký záběr, a proto dodávám, že podrobné informace čtenáři najdou na webové stránce http://www.sci.muni.cz/ueb.

Jaký je přínos Ústavu experimentální biologie pro společnost?

Snažím se ústav řídit tak, aby představoval funkční vysokoškolské pracoviště s dobrou personální základnou, infrastrukturou, přístrojovým vybavením a dalšími náležitostmi, abychom mohli zajistit výuku, vzdělávání, výzkum a vědeckou výchovu studentů na co nejlepší úrovni. Smyslem výuky není jen předávání informací. Za podstatné považuji i to, abychom kultivovali lidské vztahy a vychovávali mladou generaci ke slušnosti, poctivosti a toleranci k jiným názorům… V tom vidím důležité poslání akademických institucí, ve kterém velkou roli hraje praktický příklad pedagogů, jak jednají se studenty i mezi sebou navzájem. A to, myslím, na našem ústavu funguje dobře. Vztahy jsou tu dobré a já si toho moc cením. A doufám, že tomu tak bude i nadále. Dovolím si citovat větu „Technika bez citu a mravnosti je zkáza,“ kterou pronesl Ferdinand Peroutka. My pracujeme na genovém inženýrství, genových terapiích, molekulární biologie směřuje k novým úžasným objevům a je velmi vzrušující na tomto dobrodružství participovat. Na druhou stranu se ale obávám, že v opojení technickým pokrokem často zanedbáváme další podstatnější stránky života v tom smyslu, jak to ve válečném kontextu naznačil Peroutka. I ve vědecké komunitě bych uvítal korektnější mezilidské vztahy a více vzájemného respektu. Vzory by tedy mladí lidé měli nacházet právě při vysokoškolském studiu.

Jaká témata jsou předměty konkrétně Vašeho výzkumného zájmu?

Jsem vedoucím Laboratoře buněčné diferenciace ÚEB, která je zaměřena na výzkum principů, které rozhodují o přeměně zdravých buněk na nádorové. Naše výzkumná strategie převážně vychází z genetických nebo epigenetických změn, které vyvoláváme v nádorových buňkách, a tím je nutíme je změnit spektrum exprimovaných genů. Zajímá nás, jak se naše zásahy projeví na růstových, diferenciačních a dalších důležitých parametrech charakterizujících nádorové buňky, jako je schopnost odumřít programovanou buněčnou smrtí nebo metastázovat. Tím přispíváme k poznání funkce testovaných genů ve vztahu ke karcinogenezi. Snažíme se zjistit, jak zařídit, aby se nádorová buňka chovala méně agresivně. Zajímá nás například, na čem závisí, že buňka začne metastázovat, proč zapomene včas zemřít, apod. Věnujeme se také výzkumu mikroprostředí nádorů, protože v bezprostředním okolí nádoru je jiná situace než jinde v těle, což může ovlivňovat účinnost chemoterapeutik. Zkoumáme také nově objevené látky rostlinného původu, které mají protinádorové účinky.

Jak spolupracujete s dalšími ústavy fakulty, jinými fakultami MU, případně dalšími institucemi, apod.?

Spolupracujeme v prvé řadě s Biofyzikálním ústavem Akademie věd České republiky. Jeho pracovníci se podílejí na výuce i na vědecké výchově našich studentů. Jde o úzkou spolupráci, sdílíme přístroje, pracujeme na společných projektech, vyměňujeme si know-how. Spolupracujeme také s Lékařskou fakultou MU, Veterinární a farmaceutickou univerzitou a Mendelovou univerzitou v Brně, Fakultní nemocnicí Brno, CRC Fakultní nemocnice u Svaté Anny, Výzkumným ústavem veterinárního lékařství, Ústavem živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd České republiky a mnoha dalšími. Meziústavní spolupráce v rámci fakulty trochu doplácí na roztříštěnost našeho ústavu, těšíme se, až budeme v kampusu moci více spolupracovat třeba i s kolegy chemiky. Samozřejmá je mezifakultní spolupráce na výuce. Na podporu spolupráce různých institucí při výuce a vědecké výchově našich studentů je orientován projekt OPVK nazvaný „Partnerství a sítě pro spolupráci v experimentální biologie“, zvaný zkráceně PASSEB http://www.sci.muni.cz/passeb, který v současné době na ústavu řešíme.

Jak se s činností ÚEB může potkat veřejnost?

Dlouhou tradici máme v popularizaci genetiky a v péči o odkaz J. G. Mendela. Desítky let spolupracujeme s Mendelovým muzeem, Mendelianem http://www.mendelianum.cz/, kde participujeme například na pořádání výstav. Existuje i Genetická společnost J. G. Mendela http://orion.sci.muni.cz/gsgm/inf_listy_index.htm. Profesorka Relichová z našeho ústavu je velkou znalkyní Mendelova života a bez ní se myslím neobejde žádná mediální zpráva o osobnosti J. G. Mendela. Mimo genetiku se naši zaměstnanci účastní přednášek Univerzity třetího věku MU, dále přednášek v Literární kavárně knihkupectví Academia, pořádáme letní školy, např. pravidelnou < href='http://is.muni.cz/course/sci/autumn2013/Bi9280' target='_blank'>Letní školu proteinového inženýrství. Přednášky pořádáme na gymnáziích, organizujeme kurzy pro středoškolské učitele, např. Kurz genetiky a molekulární biologie pro středoškolské učitele. Dále bych zmínil Středoškolskou odbornou činnost, Týden vědy a Noc vědců, z publikační činnosti například překlad americké učebnice Genetika, viz http://is.muni.cz/obchod/baleni/24120.

Jak se Vaši studenti uplatňují v praxi? Je o ně na trhu práce zájem?

V bakalářských oborech studuje každoročně kolem stovky studentů, v magisterském stupni je to o něco méně. Obory, které garantujeme, jsou široce koncipované, studenti získávají dobrý základ také v chemii, biochemii, matematice, statistice apod. Šířeji postavené studium dává absolventům možnost přizpůsobení poptávce, takže se na trhu práce uplatňují dobře. Hodně směřují k lékařství, což je pro společnost žádoucí a pro studenty atraktivní. Často nacházejí uplatnění ve vědeckých ústavech, v soukromých laboratořích, hygienických stanicích a pochopitelně také ve vysokém školství.

Jaká je Vaše vize budoucnosti ústavu a jeho činnosti?

Nemám aspiraci řídit ústav jednostranným tlakem na zvyšování výkonu měřeného kvantitativními parametry, které se bohužel pro měření vědy a výzkumu používají. Žádný z indexů a faktorů nevystihuje kvalitu vědecké práce v celé její šíři a potenciálním dosahu. Jsem smířen s faktem, že moudrost ani hloupost nejsou měřitelné. Vycházím z toho, že každý by si měl najít práci, která ho baví a přináší mu potěšení. Proto dávám důvěru pracovníkům na ÚEB a věřím jim, že na tomto ústavu pracují, protože chtějí a mají své vnitřní motivy, aby svou práci dělali co nejlépe. Mým úkolem je zajistit jim podmínky, aby se zde dobře cítili, aby měli pro práci to, co potřebují. Snažím se budovat ústav, kde je radost pracovat, kde se lidi dobře cítí a kde mezi zaměstnanci i mezi studenty panují dobré mezilidské vztahy. Když se člověk do práce těší, dostaví se i dobré výsledky. Mým úkolem je ovšem taky dohled nad tím, aby nedošlo k zneužití důvěry, a spolu s ostatními členy vedení ústavu hlídáme „mantinely“.

A poslední otázka: Co patří mezi Vaše zájmy?

Mám rád sport, pohyb, turistiku, rekreačně hraji volejbal, tenis, nohejbal, obecně mám rád přírodu a klid, třeba při četbě nebo sklence vína. Odreaguji se ale i při dobré rockové hudbě.

Děkuji za rozhovor.
Zuzana Kobíková


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 2461 od 2.8.2013