„Musíme být užiteční,“ říká ředitel Ústavu geologických věd PřF MU, doc. RNDr. Josef Zeman, CSc.

doc. Zeman

Josef Zeman (1951), docent, RNDr., CSc., geochemik, docent Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, v letech 2003–2010 proděkan Přírodovědecké fakulty pro rozvoj a člen Vědecké rady této fakulty, od roku 2010 ředitel Ústavu geologických věd PřF MU. Přednáší geochemii, environmentální geologii a geochemii životního prostředí. Ve výzkumné práci se zabývá interakcí mezi horninami, vodným prostředím a atmosférou, přírodními oxidačně-redukčními procesy, migrací těžkých kovů v přírodním prostředí, působením bioty (souboru všech prvků flóry i fauny) na anorganické reakce, modelováním dynamiky geologických a geochemických procesů a obecnými principy průběhu změn v geologických systémech. O těchto tématech uveřejnil přes sto studií v našich i zahraničních časopisech a sbornících, publikoval několik skript a monografií. Úspěšně vedl 67 magisterských a 11 doktorských studentů.

Jak Ústav geologických věd PřF MU vznikl?

Základem současného ústavu byl Mineralogický ústav, založený prof. Vojtěchem Rosickým hned při vzniku fakulty v roce 1920 (prof. V. Rosický byl v letech 1922–1923 děkanem a v letech 1925–1926 rektorem MU, roce 1942 zemřel v koncentračním táboře Mauthausen). Posléze vznikly, postupně se vyvíjely a transformovaly dvě pracoviště geologických oborů, Katedra mineralogie, petrografie a geochemie i Katedra geologie a paleontologie. Obě úzce spolupracující katedry se v roce 2002 jako první v rámci PřF MU sloučily do jednoho pracoviště – Ústavu geologických věd. Já jsem ředitelem ústavu od roku 2010. Do té doby jsem byl vedoucí Sekce věd o Zemi, poté jsem zastával pozici proděkana PřF MU.

Jak byste Ústav geologických věd PřF MU charakterizoval?

Transformace v ústav byla podle mne správným krokem, protože katedry byly dost malé a každá změna pracovníka se vždycky výrazně projevila. Nyní máme kolem čtyřiceti zaměstnanců, zhruba polovina jsou učitelé a výzkumní pracovníci, což je personálně optimální velikost pro řízení a přitom tento poměrně malý tým zajišťuje ústavu stabilní ekonomickou situaci. Takže ústav je myslím přesně „akorát“.

Co zkoumá geologie?

Geologie zkoumá především pevnou část Země, přičemž jsme odkázáni na velmi malou část, na slupku o mocnosti 10 km pod povrchem Země, která má poloměr přibližně 6,5 tis. km. Údaje, které získáváme přímo, pocházejí z této hloubky, přičemž takové vrty jsou pouze asi na čtyřech místech na Zemi. To, co zkoumá geologie dnes, jsou procesy a fungování planety jako celku i fungování jejích součástí. Není to jako v minulosti, kdy se posbíraly kameny, popsaly se a tím to skončilo. Zajímá nás, co se děje v zemské kůře, protože to výrazně ovlivňuje procesy v atmosféře i hydrosféře. Lidé často příliš nerozlišují mezi geografií a geologií, navíc na středních školách jsou geologické poznatky roztříštěny v různých předmětech: v biologii, geografii i jinde, a studenti pak často neví, co za témata mohou od geologických věd čekat. Jako geology nás zajímají interakce mnoha složek. Je důležité si uvědomit, že biota (fauna a flóra) svou existencí výrazně ovlivňuje planetu Zemi. Obecný přístup, že bychom neměli zasahovat do životního prostředí, je třeba chápat i s tímto vědomím. Geologie vychází z toho, že biota si už před miliardami let tuto Zemi přizpůsobila, vyčerpala CO2 z atmosféry a funguje tak pořád. Současné složení atmosféry je důsledkem působení bioty, která uhlík obsažený v CO2 fotosyntézou „zavázala“ do organických látek. Biota stále vytváří dostatek kyslíku, ten způsobuje oxidaci a porušování hornin. Přitom zvětrávání vytváří půdu a živiny pro biotu důležité. Samozřejmě, biota odumírá, mění se v látky jako např. uhlí nebo rašelina, které vytvářejí silně redukční prostředí v horninách. I ty nejjednodušší přírodní systémy jsou velmi složité ve srovnání se systémy laboratorními. Když vidíte krásnou studánku, líbí se vám její čistá voda, rostliny kolem, mloci, čolci. Řeknete si, že ji chcete mít na zahradě, jedete do hypermarketu, nakoupíte si plastovou nádrž, rostliny, výrobce vás přesvědčuje, jak to bude bezúdržbové, ale vy brzy zjistíte, že aby vaše studánka byla čistá, je třeba přidávat spousty dalších drahých přípravků, aby tam vůbec něco rostlo a nehnilo to. Současná geologie je velmi obtížná a exaktní věda, využívá poznatky fyziky, chemie, pracuje s metodami matematických modelů. Spolupracujeme samozřejmě s kolegy mnoha oborů, jak ještě zmíním, a práce máme myslím všichni dost.

Jakou výuku jako ústav zajišťujete?

Jde o výuku všech základních výzkumných oborů a specializací geologie: mineralogii, petrologii, geochemii. Věnujeme se i hydrogeologii, která se zabývá prouděním a kontaminací podzemích vod, dále se soustředíme na strukturní geologii či tektoniku, zkoumající pohyby zemských desek. Zmíním také paleontologii, historickou geologii a stratigrafii nebo environmentální geologii. S aplikovanou vědou souvisí inženýrská geologie, která zkoumá stabilitu hornin kvůli stavbám, pro soběstačnost a nezávislost státu je důležité bádání v oblasti ložiskové geologie. Tuto pestrou škálu pokrýváme sami, což je myslím ve vztahu k velikosti ústavu výborný výkon.

O jaké obory je největší zájem mezi středoškoláky?

Největší zájem je o environmentální geologii zkoumající vše, co souvisí s životním prostředím, dále o hydrogeologii, oblíbená je mineralogie, kam se často hlásí sběratelé kamenů, paleontologie zase láká studenty se zájmem o dinosaury a prehistorii Země. Mnozí si časem zvolí jiný obor, protože zjistí, že nabídka témat v geologii je pestřejší, než si mysleli. Základní disciplíny jsou předmětem studia v prvním a druhém ročníku. Na konci druhého ročníku si naši studenti vybírají téma bakalářské práce, už ve třetím ročníku si mohou část studijního plánu přizpůsobit tématu bakalářské práce. V magisterském studiu se pak studijní specializace prohlubuje výrazně více.

Jaké projekty Vašeho ústavu byste čtenářům rád představil? Co je předmětem výzkumu Ústavu geologických věd PřF MU?

Rozsáhlý a dlouhodobý komplex úloh základního i aplikovaného výzkumu, na kterém se osobně podílím, je spojený s budováním úložiště vysoce aktivních radioaktivních odpadů, tedy vyhořelého jaderného paliva. Celosvětově se jako nejbezpečnější řešení jeví ukládat tyto odpady do hornin, kde by měly vydržet bez vlivu na prostředí 100 000 až milion let. Je třeba zajistit stabilitu prostředí, tedy najít stabilní horniny bez puklin a rizika zemětřesení nebo dosahu vody, ale úkolů je mnohem více. Zkoumáme přirozenou migraci radioaktivních prvků, vlastnosti bentonitů jakožto inženýrských bariér, imobilizaci radionuklidů v pevných minerálech. Zde spolupracujeme se společnostmi jako SÚRAO, TUL, ČVUT.

Druhou oblastí zájmu našeho ústavu je využití nanočástic nulmocného železa a ferrátů pro dekontaminaci vod, kde spolupracujeme s TUL a UPOL.

Věnujeme se environmentální geologii, já se věnuji problému důlních, často velmi kontaminovaných vod, které se objevují ve zrušených dolech, pracuji na projektech zkoumajících dopady na životní prostředí. Ptáme se, proč tyto vody vznikají, předmětem výzkumu jsou pro nás i přírodní mokřadní systémy, které dokazují, že příroda má mnoho mechanismů, jak si s kontaminací poradit, zde spolupracujeme s DIAMO, s. p. a snažíme se tento mechanismus pochopit a snad i napodobit. V rámci regionální spolupráce jde například o studium uranového zrudnění v Dolní Rožínce nebo zkoumání ropných nalezišť a zásobníků plynu na jihovýchodní Moravě. Věnujeme se také výzkumu vývoje paleoklimatu, vývoje současného klimatu – bilanci CO2 v interakci mezi vodou, vápencovými horninami a atmosférou, zvětrávání minerálů atd., zajímá nás vznik pravidelných vzorů na přírodních objektech. Mezi velice specializovaná témata patří petroarcheologie, technická mineralogie a petrografie atd. Více se čtenáři o našich projektech dočtou na webové stránce http://www.ugv.cz/?s=projekty.

Jak spolupracujete s dalšími ústavy fakulty, jinými fakultami MU, případně dalšími institucemi?

V rámci fakulty jde o Ústav chemie, váže nás téma analytiky, migrace a imobilizace radionuklidů a kontaminantů. Téma bakteriální aktivity a metabolismu bakterií v přírodním prostředí nás spojuje s Ústavem biochemie. V rámci Masarykovy univerzity jde také o petroacheologickou spolupráci s Filozofickou fakultou. Na Pedagogické fakultě zajišťujeme dílčí specializovanou výuku, s Fakultou sociálních studií se věnujeme hodnocení energetické bezpečnosti, soběstačnosti a vývoji veřejného mínění ve vztahu k těmto tématům.

Ekonomicko-správní fakulta je naším partnerem v otázkách propagace naší spolupráce s praxí. Kromě naší univerzity spolupracujeme s Univerzitou Karlovou, s Technickou univerzitou v Liberci, s Univerzitou Palackého v Olomouci, s ČVUT – Centrem experimentální geotechniky v Praze, s VŠB-TU Ostrava, s Univerzität Wien nebo s Univerzitou Komenského v Bratislavě. Spolupráce nás pojí také s organizacemi DIAMO, s. p., MND, a. s., RWE, se Správou úložišť radioaktivních odpadů, s Vojenským výzkumný ústav Brno a dalšími organizacemi.

Jak se Váš ústav otevírá veřejnosti? Popularizujete svou činnost nějak?

V této oblasti máme zatím rezervy. Ale nyní, máme konečně prostor pro zlepšení a začínáme na něm pracovat dlouhodobě a systematicky. Plánujeme například otevřít veřejnosti některé naše sbírky. Velice zajímavý, interaktivní program, ve kterém si hosté vyzkouší třeba odlévat fosilie, rýžovat zlato, chytáme také na Den vědy.

Jaké aktivity pořádá ústav pro studenty středních škol?

Komunikaci se středními školami nyní také posilujeme, protože cítíme potřebu studentům ukázat, že geologie je zajímavá věda, která nabízí zajímavé uplatnění. Chceme obnovit naši spolupráci na středoškolské odborné činnosti. Problém je, že řadu témat, kde hraje geologie důležitou roli, si mnozí s geologií nespojí. Roli v tom hraje i to, že na střední škole jsou geologická témata rozdrobena do několika předmětů.

Jak se tedy Vaši studenti uplatňují v praxi?

Geologie je složitá věda, jak jsme si řekli, a vyžaduje plné nasazení, není to práce, kterou děláte od devíti do pěti. Mohu říci, že šikovní, pracovití a zodpovědní studenti jsou v tomto ohledu bez problémů. Skoro každý týden mě někdo osloví se zajímavou pracovní nabídkou pro samostatné vysokoškoláky. Jde však o to, že student potřebuje mít také chuť dělat svou práci samostatně a naplno, být ochoten kvůli své práci cestovat nebo se kvůli práci přestěhovat nebo prostě převzít zodpovědnost za samostatnou práci. Tato vůle leckomu chybí, a pak má s hledáním místa problém. Šikovní studenti si naopak mohou vybírat.

Jaká je Vaše vize budoucnosti ústavu a jeho činnosti?

Na desítky let je naším úkolem řešení některých problémů spojených s hledáním bezpečného úložiště jaderného odpadu. Širokým a rozmanitým směrem je hledání efektivních a spolehlivých metod pro hodnocení vlivu a dopadů na životní prostředí, rozlišení přirozeného a ovlivněného průběhu procesů. Dále jde o problémy kontaminace. Je z toho snad vidět, že musíme být užiteční, abychom mohli bez problémů fungovat. Instituce, které užitečné nebyly, v mnoha případech skončily, a tak my dopadnout nechceme. Těší mne, že je ústav personálně stabilizován, má téměř optimální profesní skladbu. Problémem začíná být věková struktura, máme skupinu velice výkonných šedesátníků, ale potřebovali bychom posílit skupinu čtyřicátníků ve vedení. A jak jsem řekl, v současnosti se zaměřujeme hlavně na podchycení zájmu o studium u středoškoláků. Jsem rád, že je tu příjemné pracovní a kolegiální prostředí, protože to je pro rozvoj ústavu stejně důležité jako vše, o čem jsem mluvil.

Děkuji za rozhovor.
Zuzana Kobíková


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 8288 od 5.3.2014