Ústav biochemie

Výzkumné a výukové aktivity

Ústav biochemie se zabývá výzkumem metabolismu mikroorganismů, živočichů a rostlin a rozvojem (bio)analytických metod. Pedagogická činnost je založena na výuce širokého spektra biochemických disciplín pro studenty biochemie, chemie a biologie v bakalářském, magisterském a doktorském programu, viz „Výuka“. První biochemický ústav, zpočátku jako součást chemického oboru fakulty, vznikl v roce 1948 pod vedením prof. V. Morávka. V dalších letech se vyčlenila samostaná katedra biochemie (1962 až 2005), v jejimž vedení se postupně vystřídali doc. L. Skurský, prof. L. Macholán, prof. V. Dadák, doc. P. Zbořil a prof. V. Mikeš.

Současný výzkum souvisí se zaměřením následujících ústavních laboratoří

1. Analytická biochemie: využití moderních separačních metod – vysokoúčinné kapalinové chromatografie a kapilární elektroforézy při kvalitativní a kvantitavní analýze biologicky aktivních nízkomolekulárních i vysokomolekulárních látek (léčivé rostliny, klinická diagnostika, enzymy atd.).
2. Biochemické regulace: studium interference bromidu z životního prostředí s metabolismem jodu a hormonů štítné žlázy ve tkáních s použitím biochemických a radioanalytických metod.
3. Biochemie denitrifikačních bakterií. Distribuce toku elektronů v rozvětveném respiračním řetězci. Transport dusičnanu do buněk. Enzymologie flavindependentních oxidoreduktas FerA a FerB. Odezva bakteriálního proteomu na změny růstových podmínek.
4. Biosensory: vývoj elektrochemických a piezoelektrických biosensorů, aplikace enzymových elektrod a imunosensorů v životním prostředí a klinické oblasti, studium afinitních interakcí v reálném čase pomocí biosensorů.
5. Environmentální biotechnologie: studium bakteriální oxidace železa(II) a anorganických sirných látek na buněčné a enzymové úrovni ve vztahu k aktivitě acidofilních chemolitotrofních bakterií v biohydrometalurgii a životním prostředí.
6. Glykobiochemie: strukturně-funkční studium proteinů podílejících se na výstavbě a specifickém rozpoznávání biologicky aktivních glykokonjugátů a specifických interakcí mezi patogenem a hostitelem.
7. Molekulární fyziologie: DNA testování geneticky podmíněných chorob a DNA diagnostika virových a bakteriálních chorob v humánní a veterinární medicíně.
8. Molekulární patologie: výzkum molekulární podstaty onemocnění a interakce mezi patogenem a hostitelem u rostlin. Hledání molekulární podstaty onemocnění u člověka, vliv změn na úrovni DNA na rozvoj a průběh daného onemocnění.
9. Proteomika: aplikace vysokorozlišovacích metod komplexní analýzy proteinového složení při studiu molekulárních procesů v oblastech bakteriální fyziologie a molekulární patologie.