„Organická syntéza je uměním tvorby užitečných molekul,“ říká Mgr. Lukáš Maier, držitel Ceny Jean-Marie Lehna za chemii

Rozhovor

Jaké oblasti chemie se věnujete?

Jde o organickou či medicinální chemii. Naše skupina využívá organickou chemii jako nezbytný nástroj pro tvorbu nových molekul, které mohou být biologicky aktivní. V ideálním případě by připravená látka mohla fungovat jako léčivo. Od laboratorní přípravy biologicky zajímavých molekul k aplikacím však vede velmi dlouhá, náročná a finančně nákladná cesta. Na úplný vrchol pyramidy se vždy dostane jen jedna z obrovského počtu připravených molekul. Tento typ výzkumu s sebou nese pochopitelně řadu neúspěchů, ale mnohdy nečekaných zjištění a objevů, které mohou posunout vědění na pomezí chemie, biologie a medicíny zase o kousek dál.

Můžete nám blíže popsat projekty, na kterých pracujete?

Na oceněném projektu pracuji v rámci své dizertační práce pod vedením Mgr. Kamila Parucha, PhD. Jedná se o základní výzkum, při němž dochází k přípravě nových sloučenin a jejich biologickému testovaní. Zabývám se organickou syntézou (přípravou) nové skupiny sloučenin v laboratoři. Biologické experimenty probíhají na spolupracujících pracovištích různě po světě. Velké množství práce je však také vykonáno ve spolupráci s LF MU.

Námi studovaná skupina látek (analogy nukleosidů) je obecně velice intenzivně zkoumanou oblastí s potenciálním využitím při léčbě různých typů rakovin a virových onemocnění.

Široká veřejnost možná bude znát jméno Antonín Holý, který věnoval této skupině látek celý svůj profesní život. Některé z jeho antivirotik jsou dnes běžně používanými léčivy.

V čem je vaše práce specifická?

Nukleosidové analogy, kterými se mimo jiné zabýváme, jsou obecně poměrně komplikované molekuly. Jejich syntéza je zpravidla nelehký úkol. Navíc se jejich biologické účinky dají jen velmi těžce předvídat a většinou nezbývá nic jiného než připravit větší množství molekul a testovat je vůči různým biologickým cílům (buňky, enzymy atd.). Může se klidně stát, že vyvíjíte látku, která by měla zastavit rakovinné bujení určitých typů buněk, ale látka je aktivní v úplně jiném smyslu (např. působí proti virové hepatitidě B). Organická chemie je relativně složitý svět, ovšem biologie buněk, enzymů a živých systémů je nesrovnatelně komplikovanější.

Podařilo se v rámci toho projektu dosáhnout nějakých výsledků?

Zatím jsme ve fázi, kdy na některých připravených látkách probíhají náročně biologické testy a výsledky tak nejsou dosud kompletní. Nicméně mohu prozradit, že se nám podařilo vyvinout syntetickou strategii, která umožňuje poměrně efektivní přípravu více strukturních a dosud neznámých typů nukleosidových analogů. Otevřeli jsme možnou cestu k přípravě tzv. knihovny těchto látek, potřebné pro biologické experimenty.

Jak vypadá tvorba molekul v praxi?

Přípravu nových molekul můžeme přirovnat k vaření podle receptu. Místo nádobí se však používá laboratorní sklo. Do něj navážíte potřebné látky, smícháte, vaříte. Místo ochutnávání se vytvořená hmota musí analyzovat, vyčistit a správně charakterizovat. Musíme zjistit, zdali jsme opravdu připravili to, co jsme si na papíře vymysleli. Práce organického chemika je velmi náročná. Dobrý organický chemik musí být zároveň dobrý analytický chemik se znalostí rutinně používaných strukturně chemických metod. Perfektní znalost teoretické organické chemie a syntetické metodologie je samozřejmostí, neboť bez ní lze jen s obtížemi vymyslet, jakými způsoby lze nové molekuly připravit. Obecně se dá říci, že práce je poměrně komplikovaná, časově i mentálně velice náročná, mnohdy frustrující, třeba když se vám několik týdnů a měsíců nedaří přimět látky reagovat tak, jak je potřeba. Ale když se to nakonec přece jen povede, je to opravdu skvělý pocit.

V čem spočívá soutěž o Cenu Jean-Marie Lehna za chemii?

Cenu Jean-Marie Lehna za chemii společně pořádají Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Rhodia ČR (Solvay). Jedná se o ocenění výzkumných prací českých studentů doktorského studia. Já jsem letos obsadil třetí místo s projektem „Syntézy karbocyklických nukleosidů.“

Součástí soutěže byla i ústní prezentace kandidátů před komisí. Na co jste se v prezentaci zaměřil?

Prezentace byla naplánována striktně na deset minut a pět minut pro diskusi. Vměstnat čtyři roky práce do několika minut tak, aby vás pochopili i lidé, kteří o prezentovaném tématu mnoho neví, bylo velice těžké. Navíc, byla porota složena z lidí z různých oborů chemie. Nejsem si jistý, zda se mi prezentace úplně povedla. Z dotazů jsem cítil, že ne vše bylo správně pochopeno, ale prostor na vysvětlení už nebyl. Prezentaci předcházelo také několik stručných abstraktů, které se týkaly projektu, a to jak v českém, tak i anglickém jazyce. Výběrový proces byl tedy relativně složitý. Domnívám se, že rozhodujícími kritérii byly zmiňované abstrakty, doporučující dopis od školitele a publikační činnost. Umístění v soutěži více či méně kopírovalo počet a kvalita dosažených publikací. Hodnotit vědeckou práci objektivním způsobem je velice obtížné ne-li nemožné. Publikační činnost je však pravděpodobně jedním z mála fungujících nástrojů. Zejména v akademické sféře se od publikační činnosti odvíjí spoustu věcí včetně možnosti habilitačních řízení, přidělování financí atd.

Jak vzpomínáte na slavnostní udílení cen?

Samozřejmě s nadšením. Velmi si vážím, že jsem si mohl osobně potřást rukou s nositelem Nobelovy ceny za chemii Jeanem-Maria Lehnem, jedním z otců supramolekulární chemie. Taková příležitost se člověku jen tak nepřihodí. Setkal jsem se také se známými i neznámými vrstevníky z jiných univerzit a měl možnost porovnat situaci na naší instituci s ostatními.

Kolik vědecké práce za Vaším úspěchem je?

Pochopitelně hodně. Musím však říci, že to není samozřejmě jen moje zásluha. Práce na projektech je většinou týmová. Zde bych rád poděkoval mému vedoucímu K. Paruchovi a velký dík také patří O. Hylsemu, který se mnou na části projektu pracoval. Šlo o velice příjemnou a přínosnou kolegiální spolupráci, které si velice vážím.

Co Vaše profesní budoucnost?

V naší profesi je budoucnost závislá na momentálních nabídkách univerzitních a akademických pracovišť. Další možností je pochopitelně práce v komerční sféře. A i tam bývá nabídka práce momentálně omezená. Pro mě je teď prioritou ukončení doktorského studia. Poté se nebráním zůstat zde na univerzitě, rád bych se zapojil jak do výzkumné činnosti, tak i do pedagogických aktivit. Nebráním se ani výjezdu do zahraničí. Uvidím, co budoucnost přinese.

A teď na téma vědecké práce: v čem pro Vás toto povolání bylo atraktivní, když jste o budoucí kariéře uvažoval?

Jsem z takové „chemické rodiny“: maminka, bratr i švagr jsou chemici. Nejvíc mne však ovlivnila učitelka na základní škole se svým chemickým kroužkem. Tehdy to byla vše jen zábava, dnes už je to hlavně tvrdá práce. Dovedu si představit, že studuji i jiné obory z úplně jiného odvětví, ale chemie asi zůstane celoživotní láskou.

Co je pro Vás ve vědě hnacím motorem?

Asi pocit, že jste schopen něčemu porozumět, vytvořit a nalepit tak střípek do spletité mozaiky organické chemie. Když se Vám podaří připravit novou a ještě k tomu zajímavou molekulu po několika měsících a letech úsilí, máte neobyčejnou radost z dobře vykonané práce. A také jde o neustálé překonávání zajímavých výzev a problémů. V podstatě každý den je člověk postaven před nový a nový problém, který se musí vyřešit. Vyřešíte-li jeden, objeví se několik dalších. Musíte mít k této práci vztah, bez něj se práce v laboratoři dělat nedá.

Jak odpočíváte?

Momentálně věnuji téměř většinu volného času své rodině. Máme ročního syna a čas strávený s ním je pro mě každodenní příjemný únik ze světa chemie a práce. Volný čas je tedy pro mě stále cennější a důležitější. Pohyb v přírodě, sport a poslech hudby je pro mě také velice důležitá forma relaxace.

Děkuji za rozhovor.
Zuzana Kobíková


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 1925 od 28.8.2013