„Ústav biochemie je pro mezioborovou spolupráci předurčen,“ říká jeho ředitel, doc. Ing. Martin Mandl, CSc.

Rozhovor

Jak Ústav biochemie vznikl?

První biochemický ústav jako součást chemického oboru fakulty vznikl v roce 1948. Od roku 1962 existovala samostatná katedra biochemie, v roce 2006 došlo k restrukturalizaci fakulty, zániku kateder a vzniku několika ústavů. Pro specifický charakter biochemie, integrující ve výzkumu i výuce jak chemii, tak biologii, se založil Ústav biochemie.

Jak byste Ústav biochemie, který vedete, charakterizoval?

Ústav se zabývá výzkumem metabolismu mikroorganismů, živočichů a rostlin a rozvojem (bio)analytických metod. Pedagogická činnost je založena na výuce širokého spektra biochemických disciplín pro studenty biochemie, chemie a biologie v bakalářském, magisterském a doktorském programu. V rámci fakulty co do počtu zaměstnanců patříme mezi střední ústavy (38 zaměstnanců, z toho je 18 kmenových a projektových pedagogických pracovníků a 20 výzkumně-projektových a neučitelských pracovníků). Počtem studentů patříme mezi „větší“ ústavy (340 studentů bakalářských a magisterských biochemických oborů a 54 doktorských studentů, celkově v biochemickém studijním programu studuje 400 studentů a 146 doktorandů). Ústav se podle výzkumného zaměření člení na devět laboratoří: Analytická biochemie, Biochemické regulace, Biochemie denitrifikačních bakterií, Biosensory, Environmentální biotechnologie, Glykobiochemie, Molekulární fyziologie, Molekulární patologie, Proteomika. Vědeckou náplň s detailnějšími informacemi lze nalézt na webu ústavu v odkazech pro jednotlivé laboratoře. Rozvoj výzkumu úzce souvisí se získáváním grantů a dalších zdrojů pro investiční i provozní prostředky. Výukový proces je financován dotací na výuku a souvisí s výukovými kredity studentů i kvalitativními parametry výuky (kde se odráží i vědecké výsledky ústavu).

Od kterého roku sídlí Ústav biochemie PřF MU v Univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích (UKB)? Jaký další vývoj ústavu nové prostředí umožnilo?

Ústav sídlí v UKB od roku 2005. Užili jsme si stěhování a provizorních podmínek, od roku 2007 jsme ve vlastní budově. Ve srovnání s původním sídlem na Kotlářské došlo k zásadnímu prostorovému rozšíření a laboratornímu zabezpečení, bez něhož bychom nemohli realizovat současnou výuku ani výzkum. To souvisí i s technologickým vybavením laboratoří, jež je zcela jiné než dříve. Stojí nás to sice více provozních prostředků, což nás netěší, ale za více muziky se po nás chce více peněz. Snad jednou přijde doba, kdy namísto zmíněné přímé úměry bude tato úměra nepřímá.

Jaké projekty Vašeho ústavu byste čtenářům rád představil?

Na ústavu se v roce 2012 řešilo 34 projektů, na počátku tohoto roku jde o 16 vědeckých i výukových projektů od různých poskytovatelů, pro detailnější informaci lze čtenáře odkázat na webové stránky o projektech realizovaných při ústavu. Témata projektů souvisejí se širokým spektrem bio-zaměření jednotlivých laboratoří. Zahrnuty jsou v současnosti i dva projekty OPVK financované EU. V jednom projektu jde o inovace biochemických bakalářských studijních programů, na čemž ústav spolupracuje s dalším fakultním ústavem (National Centre for Biomolecular Research /NCBR/) a dvěma pracovišti Lékařské fakulty MU, další dva partneři pocházejí z komerční sféry. Jde o velmi komplexní inovace předmětů i zavádění předmětů nových. Cílem druhého projektu je vytvořit a podporovat síť efektivní spolupráce biomedicínských pracovišť akademické i aplikační sféry s ohledem na konkrétní potřeby praxe směřující ke zvýšení odborné kvalifikace a profesní úspěšnosti absolventů vysokých škol. Mezi partnery jsou čtyři univerzity, Fakultní nemocnice Brno-Bohunice a tři komerční společnosti s.r.o. Detailní informace jsou rovněž dostupné v odkazech na webu ústavu.

Obor biochemie je pro mezioborovou spolupráci předurčen. Jak spolupracujete s dalšími ústavy fakulty?

Biochemie se jako interdisciplinární obor pohybuje mezi chemií i biologií, což zahrnuje i některé lékařské aplikace. Naši pracovníci uzavírají četné mezioborové spolupráce nejen na fakultě, ale i s mnoha dalšími evropskými i mimoevropskými pracovišti. Jedna z fakultních spoluprací se však týká i tak „neživého“ subjektu, jakým je Ústav geologických věd. Sirné bakterie, jež jsou předmětem našeho studia, oxidují některé minerály, jež jsou zároveň výzkumným objektem geochemiků, což nyní, spolu s dalšími aspekty problematiky, souhrnně označujeme jako „biogeochemotechnoekologie“.

Jak se Váš ústav otevírá veřejnosti? Jaké aktivity pořádá ústav pro studenty středních škol?

Popularizaci biochemie se věnujeme, zejména s ohledem na středoškoláky, ve „dnech otevřených dveří“ organizovaných 3x ročně fakultou. Naši zaměstnanci se podílejí na středoškolské odborné činnosti, pořádají také občasné informační přednášky na vybraných středních školách. Nyní máme v plánu výrobu informačního DVD pro širokou veřejnost.

Jak se Vaši studenti uplatňují v praxi? Je o ně na trhu práce zájem?

Naši studenti se v praxi vždy velmi dobře uplatňovali. Ani v současném období krize nemáme zásadnější informace o problémech zaměstnanosti, i když bych to nerad zakřikl. Je to dáno právě interdisciplinárním charakterem biochemie. Řada absolventů se věnuje nejrůznějším oblastem přímo i nepřímo s biochemií souvisejícím. Často to směřuje i k molekulární a buněčné biologii či klinické biochemii. Jde o vědeckou práci na univerzitách, výzkumných ústavech a ústavech akademie, jakož i o praxi v lékařských, biotechnologických, zemědělských a dalších pracovištích. Naši studenti během výuky i tvorby bakalářských a diplomních prací získávají zkušenosti ve studiu metabolismu nejrůznějších organismů, proto je lze v praxi potkat na teoretických i aplikovaných pracovištích skutečně širokého „bio“ zaměření. Chemický a biologický základ se ale odráží i u absolventů, kteří míří do oblastí ekologie, (bio)analytické chemie a v případě potřeby i „čisté“ chemie.

Jaké má Váš ústav studentské či absolventské úspěchy?

Naši doktorandi jsou vedeni ke smysluplným výsledkům, ukončení doktorského studia zahrnuje požadavek tří publikací v impaktovaných časopisech,z nichž aspoň na jedné musí student být prvním autorem. Mnoho našich magisterských a doktorských studentů se úspěšně zapojuje do vědeckých aktivit na zahraničních univerzitách. Řada současných zaměstnanců ústavu, kteří jsou zároveň zdejšími absolventy, patří mezi přední odborníky ve své oblasti v mezinárodním měřítku. Mezi externí osobnosti, jež vzešly z našeho ústavu, lze jmenovat např. prof. M. Novotného působícího v USA, ten významně ovlivnil rozvoj separačních metod; dále doc. V. Velebného, spolumajitele a ředitele české biotechnologické společnosti Contipro, jejichž produkty (kyselina hyaluronová aj.) mají výrazný mezinárodní dosah nebo o generaci mladšího prof. J. Frimla, jednoho z nejúspěšnějších a nejcitovanějších českých vědců, jenž působí v Belgii na universitě v Gentu, je nositelem řady nejprestižnějších mezinárodních ocenění a jednou z významných posil projektu CEITEC v oblasti rostlinné biologie. Ale v CEITEC, NCBR, VUVeL, Biofyzikálním ústavu a Ústavu analytické chemie AVČR, na Katedře biochemie PřF UP v Olomouci a dalších mnoha ústavech pracuje řada našich absolventů, dnešních úspěšných vědců a universitních učitelů, výčet by byl dlouhý.

Jaká je Vaše vize budoucnosti ústavu a jeho činnosti?

Vize nejbližší budoucnosti souvisejí s pedagogickou i výzkumnou prací: Připravujeme se na populační pokles a postupnou redukci počtu přijímaných studentů. Inovace studijních plánů posiluje kvalitativní parametry studia. Věda se těžko plánuje hodně dopředu, ačkoliv jsou plánovači, jež i o to usilují. Naše hrubé plány na tři roky se týkají dvou širokých oblastí.

Můžete je prosím popsat?

Zaprvé jde o studium metabolických regulací u vybraných organismů, které zahrnuje biochemické, genetické, fyziologické a další studie s enzymy, buňkami i organismy. Půjde o studium molekulárních mechanismů procesů u denitrifikačních bakterií; o energetické a molekulárně-biologické studie metabolismu sirných bakterií; o výzkum molekulární podstaty patogeneze chorob člověka zaměřený na oligodoncii a hypodoncii, Alzheimerovu chorobu, schizofrenii a obezitu; o studium molekulární podstaty onemocnění a interakce mezi rostlinným a humánním patogenem a hostitelem; o oblast glykobiochemie zaměřenou na proteiny zapojené do interakce mezi patogeny a hostitelskou buňkou.

A co je druhou oblastí budoucích plánů Ústavu biochemie PřF MU?

Instrumentální metody v analýze biologicky významných molekul. Jde o uplatnění moderních separačních metod při studiu metabolismu léčiv, kvality embryí při asistované reprodukci a primárních metabolitů v mikrobiálních, rostlinných a kmenových buňkách; aplikace biosensorů v analýze potravin a klinických vzorků a sledování buněčných systémů v reálném čase pomocí přímých biosensorů; proteomický výzkum aplikující nové progresivní metody identifikace, kvantifikace a charakterizace proteinů, molekulárních komplexů a regulačních drah v základním i aplikovaném biochemickém výzkumu.

Děkuji za rozhovor.
Zuzana Kobíková


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 2222 od 26.4.2013