„Antropolog se při výzkumu pohybuje mezi mnoha obory, tomu se nedá zabránit,“ říká ředitel Ústavu antropologie, prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc.

prof. Svoboda

Prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc., je profesorem antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, je ředitelem zdejšího Ústavu antropologie i vedoucím Střediska pro paleolit a paleoetnologii při Archeologickém ústavu Akademie věd ČR Brno v Dolních Věstonicích, kde pokračuje v práci vynikajících badatelů – Karla Absolona a Bohuslava Klímy. V Dolních Věstonicích vytvořil specializované pracoviště vyhledávané našimi i zahraničními odborníky. Zabývá se problematikou paleoantropologie v celé šíři, zejména moravským paleolitem. Navázal na terénní výzkumy svých předchůdců v areálu Dolní Věstonice –Pavlov – Milovice, v Předmostí u Přerova, v Petřkovicích u Ostravy a v jeskyních Moravského krasu, nové výzkumy otevřel na Stránské skále v Brně a v pískovcových převisech severních Čech. Zúčastnil se paleoantropologických, archeologických i etnoarcheologických expedic a studijních cest směrovaných především na Saharu, na Sibiř, do Ohňové země. Výsledky těchto výzkumů se promítly ve více než 350 statích v našich i zahraničních časopisech (Science, Nature, PNAS) a v řadě vědeckých monografií, zmiňme pouze některé: Svoboda, Jiří a kolektiv, Paleolit Moravy a Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 1994; 2002; 2009; Svoboda, Jiří – Ložek, Vojen – Vlček, Emanuel, Hunters between East and West: The Paleolithic of Moravia. New York – London: Plenum, 1996; Svoboda, Jiří: Předkové. Evoluce člověka. Praha, Academia, 2014. Je editorem řady Dolnověstonické studie, členem redakčních rad časopisů (Origini, Eurasian Prehistory, Praehistoria, Anthropologie, aj.) a vědeckých komitétů v rámci UISPP a INQUA.

Jak jste se dostal ke studiu antropologie?

Vždycky mne zajímal vývoj člověka. Mám rád přírodu i pohyb v krajině a k nejstarším etapám lidské evoluce jsem se dostal při prvních nálezech kamenných artefaktů v severních Čechách, ještě na střední škole. Pak jsem studoval prehistorii na Univerzitě Karlově v Praze, nějakou dobu jsem pobýval v Marseille, v interdisciplinárně organizované laboratoři profesora Henryho de Lumley, který právě v té době objevil důležitou lidskou lebku v jihofrancouzské jeskyni Arago. Výuka se pohybovala mezi geologií a antropologií, dotkli jsme se palynologie, mikropaleontologie i geochemie, a to mě oslovilo, byl to interdisciplinární výzkum, jaký jsem si vždycky přál a jaký v té době u nás nebyl obvyklý. Dodnes u nás platí, že po studiích dostanete určité označení, že jste ten a ten odborník a nemáte se plést do oborů jiných. Ale pokud jste v terénu nebo laboratoři, a řešíte konkrétní otázku, mimovolně se pohybujete mezi obory a nedá se tomu zabránit. Pro mě je to příjemné dobrodružství.

Vaším oborem je paleoantropologie. Co je předmětem jejího výzkumu?

Každý směr poznání v rámci antropologie má svoje. Mě zajímá především evoluce jako úžasný a komplexní proces, na jejímž vyústění se ocitl člověk. V čem tkví jeho odlišnost v chování od jiných organismů. Bereme to jako samozřejmé, ale to, co dokázal za posledních 2,5 miliónu let (ať už hledáme pozitivní nebo negativní aspekty), je naprosto bezprecedentní. Evoluce organismů má své vlastní tempo - a najednou taková exploze technologická, kulturní a potažmo demografická. Díky mezinárodnímu charakteru paleoantropologie, našim kontaktům po celém světě a výzkumnému materiálu, který tady na Moravě máme z poslední fáze vývoje (časný Homo sapiens), přinášíme Ústavu také impaktované publikace, které se dnes požadují. Tyto otázky ale zajímají i veřejnost. Teď právě se má v Pavlově stavět s podporou ROP a Jihomoravského kraje Archeopark. Než začne vlastní stavba, poměrně velká plocha se musí kvalitně prozkoumat, a právě to nás v letošním roce zaměstnává především.

Proč je lokalita Dolních Věstonic pro antropology z celého světa tak zajímavá?

Hodně se debatuje o vztahu mezi neandrtálci a moderními lidi. Morava poskytuje četná naleziště z období, kdy moderní člověk z Afriky začal osídlovat Evropu a několik tisícletí tu s neandrtálci koexistoval. Pak neandrtálci mizí (nechci teď otevírat debatu proč a jak) a nálezy z Dolních Věstonic, Pavlova či Předmostí dokumentují to „vítězné“ období těsně poté. Záznam je neobyčejně komplexní – lidské kostry, půdorysy chat, skládky mamutích kostí. Zkoumáme, jak žili, lovili a nacházíme i umělecké předměty. Právě tato komplexnost je hlavní předností našich lokalit, všechno je tu pohromadě a mezinárodní zájem je veliký. V 80. letech se našly lidské hroby a počínaje 90. lety tyto nálezy zpracováváme v rámci mezinárodní spolupráce, což neustále obohacuje metodiku výzkumu. Jedním z důležitých aspektů je rekonstrukce krajiny – co tu rostlo, jaká zvířata tu žila. Což má význam i pro otázky výživy. Takže v environmentálních oborech spolupracujeme například s odborníky z Velké Británie (Cambridge), ve fyzické antropologii s USA (Saint Louis) a v genetice s Německem (Tübingen, Lipsko).

Čemu se věnují zbývající dvě oddělení Ústavu, začněme oddělením biologické antropologie?

Jsou to mladí badatelé a velmi pozitivní jev je zvyšování počtu impaktovaných publikací. Oddělení vede RNDr. Petra Urbanová, Ph.D. Zabývají se studiem variability člověka v čase a prostoru, pozornost zaměřují zejména na kosterní antropologii, antropologii živého člověka, forenzní a sportovní antropologii. Usilujeme o odpovídající vybavení profesionálními osteometrickými a antropometrickými přístroji. V jeho rámci funguje Laboratoř morfologie a forenzní antropologie vybavená skenery, digitizéry a mikroskopy. Zde se provádí standardní antropologická analýza kosterních pozůstatků zahrnující odhad výšky postavy, pohlaví, dožitého věku, populační příslušnosti. Spravujeme početnou sbírku osteologického materiálu z řady historických období s různou populační příslušností, která se používá jako referenční soubor pro komparativní studie i jako soubor pro testování rozvíjených metod.

Jakou činnost vyvíjí oddělení sociokulturní antropologie?

Zabývá se holistickým a srovnávacím výzkumem vývoje, struktury a fungování sociokulturních systémů (kultur, subkultur, kontrakultur) v čase a prostoru. Řeší otázky, jak tyto systémy vznikají, jak se vyvíjejí a fungují, jak se udržují v dynamické rovnováze v důsledku ekonomických, politických, kulturních, příbuzenských, náboženských a jiných vazeb mezi hlavními segmenty společnosti, a zjišťuje, pomocí kterých specifických mechanismů jsou kontrolovány skupinové zájmy tak, aby nenarušovaly stabilitu celkového sociokulturního systému. Sociokulturní oddělení hodně oslovuje veřejnost. Je to zásluha vedoucího oddělení, profesora Jaroslava Maliny, který se snaží zapojovat do spolupráce výtvarníky a fotografy, pořádá výstavy, jak vidíte i na našich chodbách, vydává časopis Antropologia integra a vyvíjí rozsáhlou encyklopedickou činnost. Více se o činnosti ústavu čtenáři dozví na http://anthrop.sci.muni.cz/.

Můžete představit některou konkrétní interdisciplinární spolupráci vašeho ústavu?

Perspektivní jistě bude spolupráce s genetiky. Sami paleogenetickou laboratoř nebudujeme, ale díky tomu, že věstonické nálezy jsou světoznámé, můžeme spolupracovat s genetiky v zahraničí, s profesorem Svante Pääbo v Lipsku nebo profesorem Johannesem Krausem v Thübingenu. Věstonický paleogentický výzkum se rozjíždí a poskytuje zatím informace zapadající do mozaiky zkoumání tehdejších populací a našeho vztahu k nim. Připomínám, že právě díky genetice dnes můžeme identifikovat další lidské druhy, které bychom v samotných kostech nerozeznali. To je například Homo denisoviensis. Je radost se do takých výzkumů zapojovat.

Jaké možnosti nabízí ústav studentům?

Katedra nabízí studium antropologie v tříletém bakalářském studijním programu Biologie člověka, v dvouletém magisterském studijním programu Biologie člověka se specializacemi Fyzická antropologie a Sociokulturní antropologie a ve čtyřletém doktorském studijním programu Biologie, obor antropologie. Je to tedy vyvážené trojstupňové studium vycházející z pojetí antropologie jako transdisciplinární vědy, propojující biologické, medicínské, sociální a kulturologické výzkumy a poznání člověka i společnosti v celém kontinuu vývoje i budoucího směřování. Studentům nabízíme kvalitně vybavenou biologicko-antropologickou laboratoř a letos jsme díky děkanátu získali i potřebné nové prostory na Kotlářské. Ale v rámci našich projektů, v posledních letech například OPVK, mohou studenti vycestovat také na špičková zahraniční pracoviště a naopak, můžeme zvát tamní odborníky k přednáškám u nás. Myslím, že velkou příležitostí je pro studenty i možnost pracovat přímo v terénu. Mohou se dostat do Dolních Věstonic a Pavlova nebo na pohřebiště v Divácích. Samozřejmě, v Dolních Věstonicích je nález tak staré lidské kosti vzácností, ale studenti se tam běžně setkávají s kostmi zvířecími: mamutími, sobími, lvími, vlčími. Pokud chtějí nacházet lidské kosti, vydají se například do Divák, což je raně středověké naleziště.

Jak se vaši studenti uplatňují v praxi?

Vzhledem k transdisciplinárnímu pojetí oboru nacházejí absolventi uplatnění v institucích a oblastech širokého spektra: od středního a vysokého školství, výzkumu nebo zdravotnictví až po oblast sociální, kulturní a ekonomickou; uplatňují se rovněž v nestátních neziskových organizacích (nadace, nadační fondy, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti). Ti, které práce u nás zaujme a osvědčí se, zůstanou na Ústavu. A někteří se uplatní v archeologických institucích, kde poskytnou osteologický servis.

Můžete zmínit nějaký silný zážitek z archeologického výzkumu?

Je jich hodně, ale především to budou objevy věstonických hrobů v 80. letech minulého století, protože to byl světový unikát. Nejprve to byl trojhrob, který jsme našli pod vedením docenta Bohuslava Klímy, a později jsem našel ještě další hrob staršího muže. Ale vždycky mě lákala také Afrika, dlouhodobě jsme pracovali na Sahaře, pokoušíme se dostat i do Etiopie, kolébky lidstva. Zajímavá je i Sibiř, protože pokud chceme rekonstruovat život v glaciálu, je poučné vidět, jak dnes žijí nomádi v tamních arktických oblastech.

Děkuji za rozhovor.
Zuzana Kobíková


login
© 2011 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. tel: +420 549 49 1111, e-mail:
Všechna práva vyhrazena.
Webmaster: Alan Kuběna,
Grafický design: © 2011 Mgr. Pavel Brabec,
Obsahová struktura: © 2011 Mgr. Zuzana Kobíková
Počet přístupů: 7042 od 19.8.2014