Odkazy
na stránky související s problematikou víry, vědy a současných etických
problémů ve společnosti:
Zjevení Panny Marie v Medžugorji trvají
od 24. 6. 1981 dodnes. Panna Maria vede lidstvo k záchraně před zničením
změnou smýšlení. Jev je dobré podrobně prostudovat.
http://verite.cz/cs/medzugorje/zjeveni-panny-marie
Další
informace:
http://vira.cz/knihovna/index2.php?sel_kniha=4
http://www.creationscience.com/onlinebook/
Názory na existenci Boží
několika
významných osobností lidstva
(Z přísně vědeckého hlediska zde ovšem chybí
zdroje pramenů, odkud bylo čerpáno, poznámka -
Vladimír Ptáček)
AMPERE André Marie /1775-1836/
Velký francouzský fyzik: „Amperovo
pravidlo.“ Od jeho jména je odvozena jednotka Ampere.
„Jedním z nejvíce přesvědčivých důvodů existence
Boží je soulad panující ve vesmíru a onen podivuhodný soulad, jehož mocí každá
životní bytost nalézá ve svých ústrojích všechno, co jej jí potřebné
k zachování života, k plození a rozvoji fyzických a také duševních
schopností.“
BACON Francis /1561-1626/
Anglický filosof a spisovatel.
„Povrchní filosofické bádání může vést k nevěře,
jen hlubší bádání musí přivést k náboženství. To znamená, že málo vědy
odvádí od Boha, více k němu zase přivádí zpět.“
BAYER Karl Ernst von
Biolog, zakladatel moderní embryologie.
„Dnes k nám příroda mluví podivuhodnou řečí,
symfonií zákonitosti a krásy. Když jsem nedávno pozoroval lidské tělo, cítil
jsem, jako bych poslouchal úchvatné kázání. Obnažil jsem hlavu a chtělo se mi
zpívat: Haleluja – Chvalme Boha!“
BECQUEREL Henri André /1852-1908/
Francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny 1903.
V díle o silách fyzicko-chemických napsal:
„Je nemožné porozumět vzniku života na zemi bez
Tvůrce.“
BERGSON Henri /1859-1941/
Francouzský filosof, nositel Nobelovy ceny 1927,
jeden z největších filozofů 20. století. Jeho dílo a myšlení náleží
k největším vymoženostem naší doby. Prošel všemi úskalími materialismu a
nevěry, až nakonec vyznal: „Pro mne
je Kristus Bohem… Abych řekl pravdu, nechtěl jsem dojít tam, kam jsem došel,
ale je to má vina, že všechny cesty dobra a pravdy vedou k evangeliu?“
BOYLE Robert
/1627-1691/
Anglický fyzik a chemik, je tvůrcem moderní chemie.
Jeho díla způsobila obrat v dějinách chemie. Jeho slova zní: „Dokonce všechny nejlepší knihy v porovnání
s Písmem svatým jsou jako planety, které svůj lesk a světlo dostávají od
slunce.“
COOPER Gordon /1927/
Americký kosmonaut
„Díky tobě, Otče, zvláště za to, že jsi mi dovolil
podniknout tento let. Díky tobě za poctu, které jsem mohl dosáhnout tím, že
jsem zde nahoře, na tomto úžasném místě, odkud mám možnost spatřit všechny ty
rozmanité a podivuhodné věci, jež jsi stvořil.“
DARWIN Charles Robert /1809-1882/
Velký anglický přírodovědec a biolog
„Stvořitel vdechl život jen několika formám, nebo jen
jedné, a když naše planeta, podřízená přesným zákonům gravitace, učinila své
obraty, z tak jednoduchého počátku vyvinula se nespočetná řada nejhezčích
a nejpodivuhodnějších forem. /Původ druhů/ Nikdy jsem nepopíral existenci Boha.
Jsem přesvědčen, že vývojovou teorii je možno úplně sladit s vírou
v Boha. Je nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý a nadevše nádherný
vesmír a stejně tak člověk povstali jen náhodou. Toto považuji za hlavní důkaz
existence Boha.“
DESSAUER Friedrich /1881-1963/
Vynikající přírodovědec, fyzik a filosof, zakladatel
roentgenové hloubkové léčby a kvantové biologie
„Bože všemohoucí, vyznávám dnes před Tebou, že jsme
pronikli k hranicím lidských možností a lidského poznání. A o to pokorněji
stojíme vůči otázkám o smyslu života, začínajíce znovu zápas o poznání tebe – o
věčné a svaté tajemství země, nebe a lidského srdce. Jestliže v posledních
sedmdesáti letech proud objevů a vynálezů vnikl tak mocně do naší doby, znamená
to, že Bůh Stvořitel k nám mluví prostřednictvím výzkumníků a vynálezců
hlasitěji a zřetelněji, než kdykoli předtím, a dává nám k dispozici svou
moc.“
EDISON Thomas Alva /1847-1931/
Americký vynálezce, snad nejvýznamnější vynálezce
v dějinách světa. Svými vynálezy způsobil revoluci v naší civilizaci.
Patentoval 1200 vynálezů. V roce 1899 na vrcholu Eiffelovy
věže napsal do pamětní knihy tato slova: „Vyjadřuji svůj obdiv odvážnému budovateli této originální věže, neboť
mám velkou úctu ke všem budovatelům, největší pak k vrcholně geniálnímu
budovateli – k Bohu.“
FABRE Jean Henri /1823-1915/
Francouzský entomolog
Když se ho jednou kdosi otázal, věří-li v Boha,
odpověděl: „Nemohu říci, že
v Boha věřím, já ho vidím. Bez něj nechápu nic. Bez něj je vše temné.
Přesvědčení, že Bůh je, jsem si nejen zachoval, ale i prohloubil a zdokonalil.
Každá doba má svůj vrtoch. Je to nemoc času. Spíše mi stáhnete kůži
z těla, než byste mi vyrval víru z duše.“
FARADAY Michael /1791-1867/
Velký anglický chemik a fyzik. Od jeho jména je
odvozena jednotka faraday.
„Udivilo vás, pánové, že jste uslyšeli z mých
úst slovo Bůh, ale ujišťuji vás, že pojetí Boha i čest, jakou jemu vzdávám,
opírám na tak pevných základech, jako jsou pravdy z oblasti fyziky.“
(Mnichovský měsíčník Hohland, leden 1937)
FLEMING Sir Alexander /1881-1955/
Anglický bakteriolog, objevitel penicilinu, nositel
Nobelovy ceny 1945
„Dnešní fyzika potvrzuje, že fyzický svět má svůj
počátek v tvůrčím aktu a vůbec není něčím, co se samo stvořilo a co nemá
počátek. Velké množství moderních objevů úplně zničilo starý materialismus.
Vesmír se dnes jeví našim očím jako uskutečněný velkolepý plán. Plán však
předpokládá Plánovače. Tělesné zmrtvýchvstání Kristovo je jednou z nejlépe
dosvědčených událostí v dějinách lidstva.“
GALILEI Galileo /1564-1642/
Italský astronom a fyzik, pomocí dalekohledu vlastní
výroby prováděl pozorování různých planet
„Jenom chorobná představa o naší velikosti může dělat
z neslýchaně slabého rozumu soudce nad Božími
díly a považovat za prázdné a zbytečné všechno ve vesmírném světě, co neslouží
našemu prospěchu.“
HAGEN Johannes Georg
/1847-1930/
Rakouský matematik a astronom, je autorem díla „O
proměnných hvězdách“. Píše:
„Tajemství světů, které stvořil Bůh, kryjí se v mlhovinách. Nepochopitelný
prostor, vyplněný těmito mlhovinami, ukazuje očím astronoma, hledajícího velkým
teleskopem, obrazy úžasné krásy, jejichž mohutnost a jemnost je podána
dokonaleji než v předních dílech Rembrandtových.“
HERSCHEL Frederick William
/1738-1822/
Anglický astronom, konstruktér velkých teleskopů,
objevitel více než 2500 mlhovin, objevitel infračervených paprsků: „Pravdivá věda tak dalece vyjasňuje přívlastky Boha,
že ateismus se stává absurdním. Jedině přítomnost
Ducha může rozluštit všechny ty těžkosti. Čím více se rozšiřuje pole vědy, tím
více se objevuje nepopíratelných důkazů o věčné a všemohoucí Stvořitelově
moudrosti.“
HERTZ Heinrich Rudolph /1857-1894/
Německý fyzik, odhalil a dokázal existenci elektromagnetických
vln. Od jeho jména je odvozena jednotka Hertz: „Jestliže toužíme skutečně mít dokončený obraz
vesmírných zákonů, musíme uznat za tímto naším neviditelným hmotným světem
ještě jiný neviditelný svět, za hranicemi našich smyslů a schopností musíme
uznat moc, která vládne nad světem!“
JOULE James Prescott
/1818-1889/
Anglický fyzik, vyznačil hodnotu mechanické rovnováhy
tepla, uvolňovaného ve vodiči protékajícím elektrickým proudem. Od jeho jména
je odvozena jednotka Joule. „Když
obrátíme svůj zrak z hvězdného nebe k zemi, setkáme se s velkou
rozmanitostí jevů, svázaných vzájemně s přeměnami životní síly a tepla,
jevů, které jasně oslavují moudrost a blahoslaví pravici Velkého Budovatele
přírody… Tímto způsobem se udržuje pořádek vesmíru… neboť nade vším se vznáší
svobodná vůle Boží.“
KELVIN Sir William /1824-1907/
Anglický matematik a fyzik. Od jeho jména je odvozena
jednotka Kelvin.
„Všude kolem sebe nacházíme přesvědčivé důkazy o
rozumu a moudré účelnosti věcí, které poukazují na to, že v celé přírodě
účinkuje svobodná vůle a zároveň nás učí, že všechny živé bytosti závisí na
věčném Stvořiteli a Vládci. Neexistuje způsob pochopení počátku a dalšího
průběhu života bez jisté všeobsahující tvůrčí síly. Znali jsme Boha pouze
z jeho děl. Věda však nás nutí bezpodmínečně uznat a uvěřit
s neochvějnou jistotou v řídící moc. Jestli se zamyslíte opravdu
hodně, budete vědou přinucení uvěřit v Boha!“
LAMARCK Jean Baptiste /1744-1829/
Francouzský přírodovědec
„Existence a všemohoucnost Boží představují celou
pozitivní vědu člověka. Bůh stvořil hmotu a udělil jí rozmanité přívlastky a
ona bude tak dlouho existovat, jak dlouho se zalíbí Bohu. Organizace a život
jsou plodem přírody a zároveň výslednicí sil, jež obdržela od svrchovaného
původce všech věcí. Příroda může plodit, ale jedině Bůh může stvořit.“
LAPLACE Pierre Simon /1749-1827/
Velký francouzský matematik, teoretický fyzik a
astronom, vyslovil domněnku o původu planet a mlhovin. „Bůh náš kraluje nad časem i nad věčností a
nepodléhá žádným změnám, čím hlouběji jej poznáváme, tím více se o tom
ujišťujeme.“
LINNÉ Carl von /1707-1778/
Švédský přírodovědec, lékař a botanik, v úvodu
svého díla „O systému přírody“ píše:
„Dívám-li se na slunce a hvězdy, zavěšené v prostoru, myslím, že všechna
ta stvořená díla mají na sobě znamení moudrosti a moci Boha, jenž je naplňuje
světlem a životem. Viděl jsem přecházet kolem sebe Věčného, Nekonečného,
Vševědoucího Boha a z úcty jsem padl na kolena.“
MAXWELL James Clerk
/1831-1879/
Skotský fyzik, zakladatel elektromagnetické teorie
světla
„Sluneční soustavy jsou dokonalé dnes, jako byly
v den svého stvoření. Kéž bychom se přesvědčili, že naše nejšlechetnější
lidské vlastnosti jsou obrazem té Bytosti, která na počátku stvořila nebe i
zemi, tak jako i hmotu, ze které jsou stvořené. Podíval jsem se z blízka
do většiny filosofických systémů a přesvědčil jsem se na vlastní oči, že žádný
z nich se nemůže rozvinout bez zásadního pojetí o Bohu. Bože, který jsi
stvořil svět a člověka, nauč nás zkoumat tvá díla tak, abychom mohli opanovat
zemi, aby náš rozum zmohutněl ve tvé službě.“
NEWTON Sir Isaac /1643-1727/
Anglický matematik, fyzik a astronom, objevitel
zákona gravitace. Od jeho jména je odvozena jednotka Newton. Dívaje se do
světel vesmíru, řekl: „Toto
obdivuhodné uložení slunce, planet i komet může být pouze dílem všemohoucí a
rozumné bytosti. A jestli každá hvězda je středem systému, podobného našemu,
jistě to vše bylo uspořádáno podle stejného plánu a všechno musí být poddáno
jedné a téže bytosti. Tato nekonečná bytost řídí všechno… Bůh je nejvyšší,
věčnou, nekonečnou Bytostí.“
PASTEUR Louis /1822-1895/
Geniální francouzský chemik a biolog – velký
dobrodinec lidstva.
„Nedostatečné vědění od Boha oddaluje. Mnoho vědy
přivádí k němu zpět. Má studia a výzkumy mne přivedly k tomu, že mám
skoro takovou víru, jako bretaňský sedlák. Ale jsem si jist, že kdybych ještě
více studoval a zkoumal, měl bych víru bretaňské selky.“
PAVLOV Ivan Petrovič /1849-1936/
Slavný ruský fyziolog, nositel Nobelovy ceny za
medicínu 1904.
Do konce života měl hluboké náboženské založení,
vyznání pravoslavného. Téměř všechny práce přes den začínal modlitbou. Velmi se
modlíval v pravoslavném kostele. Jednou, když vyšel z kostela, byl
zadržen nevěřícím člověkem: „Copak,
dědku, zdá se, že věříš v buržoazního Boha? To je tmářství“, zavrčel
pohrdlivě. „Jen nevzdělanec věří v takové pohádky.“ Na to Pavlov odpověděl: „Není všem dáno být tak vzdělaným
jako ty, soudruhu.“
PLANCK Max Karl Ernst Ludwig /1858-1947/
Německý fyzik, tvůrce kvantové teorie, nositel
Nobelovy ceny za fyziku 1918. „Planckova konstanta.“
„Přírodní vědy a náboženství nepředstavují
protiklady, ale v jistých bodech se úplně shodují, doplňují se navzájem a
vzájemně se podmiňují. Metody, jichž užívají přírodní vědy, jsou různé, ale
smysl práce a směr se zcela shoduje… kdokoli studuje fyzický svět, musí uznat
existenci osobního Boha.“
SIEMENS Werner von /1816-1892/
Německý vynálezce v oboru elektrotechniky.
„Čím hlouběji vnikáme do harmonického působení
přírodních sil, tím pokornějšími a skromnějšími se cítíme a tím více vzrůstá
náš obdiv nad nekonečnou moudrostí, která udržuje pořádek ve světě a proniká
celé stvoření.“
VOLTA Alessandro /1745-1827/
Italský fyzik, průkopník v elektrodynamice. Od
jeho jména je odvozena jednotka Volt. „Prozkoumal
jsem do nejmenších podrobností základy našeho náboženství, ověřoval jsem si je
jak čtením apologetů, tak i heretiků a ateistů, a tehdy jsem spatřil onu
nevyvratitelnou pravdu, že každý rozum, který nepokazily zlé žádosti a vášně,
každý jasný, upřímný a pravý rozum musí uznat náboženství a milovat je.“
MORRISON A. Cressy
Biolog, bývalý prezident newyorské Akademie věd
„Existuje sedm důvodů, proč při pohledu na svět věřím
v Boha:
1.
Svět nemohl
vzniknout náhodou.
2.
Každá život
směřuje k určitému cíli. Někdo musel tento cíl určit
3.
Moudrost,
uložená v instinktu zvířat (včel, mravenců, vos) svědčí o moudrosti
Tvůrce.
4.
Moudrost
lidského rozumu převyšuje nekonečně instinkt zvířat. Tím zřejměji jejím zřídlem
musí být Nejvyšší Moudrost
5.
Kdo Vesmír je
uspořádán s velkou inteligencí. Je nemožnou věcí, že by takto uspořádaný
způsobil počátek života?
6.
Ve světě panuje
zákon rovnováhy. Existují vedle sebe různé druhy zvířat a rostlin. Žádný
z nich nemůže ovládnout ten druhý, aby jej zahubil beze zbytku.
7.
Člověk může
dojít k chápání Boha, jestli se dívá s obdivem na zaměření
k cíli a soulad světa.
Jsme teprve na úsvitu vědeckého věku a každý nový
paprsek, vrhaný vědeckým výzkumem, ukazuje jasněji dílo Stvořitele, nadaného
nekonečnou inteligencí. V duchu vědecké pokory a víry, založené na vědění,
se stále více přibližujeme k vědeckému poznání Boha.
Mám pro svou hlubokou víru tedy sedm důvodů:
První důvod:
Matematicky přesně můžeme dokázat, že náš vesmír byl
plánován a vytvořen nesmírným budovatelským duchem.
Dejme tomu, že vložíme do kapsy deset mincí,
očíslovaných od jedné do deseti a důkladně jimi zamícháme. Pokuste se je
vytahovat v pořadí od jedné do deseti, vkládajíce vytaženou minci zase
zpět, a znovu jimi míchejte. Matematicky víme, že pravděpodobnost vytažení
jedničky je 1:10. Pravděpodobnost vytažení jedničky a hned dvojky je 1:100.
Vytažení jedničky, dvojky a trojky je 1:1000 a tak dále. Vaši naději, že byste
vytáhli všech deset mincí v přesném pořadí od jedné do deseti lze vyjádřit
poměrem jedné ku deseti miliardám. Podle podobné úvahy je třeba stejně přesných
podmínek, aby mohl existovat na zemi život a je vyloučeno, aby jejich vzájemné
správné uspořádání bylo dílem náhody. Naše planeta se otáčí na rovníku kolem
své osy rychlostí
Dále: slunce, zdroj všeho života na zemi, má
povrchovou teplotu
Druhý důvod:
Vynalézavost a přizpůsobivost života je projevem
vševládnoucí nejvyšší inteligence. Nikdo nikdy nevyzkoumal, co život vlastně
je. Nemá váhu ani rozměr, ale má velkou sílu, protože rostoucí kořen rozlomí
tvrdý kámen. Život si podmanil vodu, zemi, vzduch, ovládl prvky a přinutil je,
aby se rozkládaly a tvořily sloučeniny. Život je jako sochař, dává tvar všem
živoucím věcem a jako malíř vykresluje každý list a barví každý květ. Život je
hudebníkem, který naučil ptáčky písním a hmyz bzukotu. Život je znamenitý
chemik, který dává chuť ovoci a koření, růže naplňuje kouzelnou vůní, vodu a
kysličník uhličitý mění v cukr a přitom uvolňuje kyslík, který potřebují
živočichové k dýchání. Podívejte se na téměř neviditelnou kapénku
protoplasmy, průhledné a rosolu podobné, jež je schopna se pohybovat, berouc
k tomu sílu ze slunce. Tato jediná buňka, tato průhledná kapénka, chová
v sobě zárodek života a má schopnost rozdávat tento život každému
živoucímu tvoru, malému či velkému. Síla této buňky je větší než síla všech
lidí, zvířat a rostlin, protože z ní vyšel všechen život. Příroda nestvořila
život, neboť žárem vyžehnuté skály a slané moře nemohly dát potřebné
předpoklady. A kdo jej sem tedy přinesl?
Třetí důvod:
Moudrost zvířat jasně mluví o dobrotě Tvůrce, který
vložil pud do jinak bezmocných tvorů. Mladý losos tráví léta v moři, načež
se vrací do rodné řeky a táhne proti proudu při té straně řeky, na které se do
ní vlévá říčka nebo potok, v němž se narodil. Co jej vede tak přesně zpět
do rodiště? Přeneseme-li ho do jiné říčky, okamžitě ví, že není ve správné
vodě, razí si cestu zpátky do hlavní řeky a potom zase vzhůru na místo svého
určení. Ještě obtížnější je rozřešení úhoří záhady. Tito podivní tvorové se
stěhují v době dospělosti ze všech řek a rybníků na celém světě do moře a
spěchají do nesmírných hlubin u Bermud, což znamená, že úhoři z Evropy
musejí uplavat mořem mnoho tisíc kilometrů. Tam se páří a umírají. Maličcí
úhoříci, kteří zřejmě nemohou vědět nic, než jsou v nesmírné vodní poušti,
se přesto vydávají na zpáteční cestu a najdou nejen pevninu, ze které vyšli
jejich rodiče, ale i řeky a jezera a rybníky, takže každá voda je opět osídlena
mladými úhoři. Žádný americký úhoř nebyl nikdy chycen v Evropě a žádný
evropský úhoř v Americe. Příroda dokonce zadržela dospívání evropského
úhoře o rok, aby nahradila jeho delší cestu. Odkud se vzal pud, který to
všechno řídí? Jistá vosa přemůže kobylku, vyhrabe v zemi díru, dá kobylce
žihadlo na přesně určené místo, aby nezahynula, ale byla v bezvědomí a
žila dále jako kus konzervovaného masa. Potom naklade vajíčka těsně vedle
kobylky, aby se její mláďata mohla pást na kobylce, která zůstává živá, protože
její mrtvé maso by mladé vosy usmrtilo. Stará vosa to vše dělala poprvé
v životě, ale její druh to dělal od nepaměti,
protože jinak by nebylo takových vos. Takovou tajemnou techniku nelze vysvětlit
nějakým přizpůsobením se poměrům, ta musela být prostě dána.
Čtvrtý důvod:
Člověk má něco více, než pouhý zvířecí pud – má
schopnost myslet. Ještě nikdy nebylo o žádném zvířeti zaznamenáno, že by
dovedlo počítat do deseti, či jen rozumělo významu čísel. Tam, kde je pud jen
jediným tónem flétny, krásným, ale omezeným – lidský mozek obsahuje tóny všech
nástrojů orchestru. Tento čtvrtý důvod netřeba rozvádět. Díky lidskému rozumu
jsme schopni úvahy, že jsme tím, čím jsme jen proto, že se nám dostalo jiskry Boží
moudrosti.
Pátý důvod:
Prostředky Boží pro zachování všech živých tvorů –
podivuhodné geny. Tyto geny jsou tak nepatrná tělíska, že kdyby bylo možno dát
dohromady všechny geny odpovědné za zrození všech lidí na světě, vešly by se do
dvou náprstků. A přece tato ultramikroskopická
tělíska, zvaná geny, a jejich průvodci, chromozomy, obývají každou živou buňku
a jsou nositeli všech lidských i zvířecích charakteristických vlastností.
Dva náprstky jsou velmi malá prostora, aby se
do ní vešly všechny charakteristické individuální vlastnosti miliard lidí. Ale
jsou to nade všechnu pochybnost zjištěná fakta. Nuže, jak tedy geny mohou
uchovávat všechny normální dědičné vlastnosti mnoha předků a jak zachovávat
psychiku každého v tak nepatrném množství hmoty? Zde je vlastně začátek
dědičnosti v buňce, jednotce, která v sobě chová a nese geny. Jak je
možné, aby několik málo milionů atomů, tvořících ultramikroskopický
gen, absolutně ovládlo všechen život na světě? To je příklad úžasné moudrosti a
prozíravosti, jež může vycházet jen z nejvyšší moudrosti Tvůrcovy – žádná
jiná hypotéza to nevyloží.
Šestý důvod:
Účelné hospodaření přírody nás nutí, abychom si
uvědomovali, že jen nekonečná Moudrost mohla předvídat a ovládat různé
eventuality, jež se v přírodě vyskytnou. Před mnoha lety byl
v Austrálii vysazen jistý druh kaktusu jako ochranný plot. Nemaje zde
žádného nepřítele v říši hmyzu, kaktus se přímo zázračně rozmnožil a
pokryl území tak široké a dlouhé, jako je celá Anglie. Vyhnal obyvatele z vesnic
a farem a zničil jejich polnosti. Vědci hledali po celém světě nějakého
nepřítele tohoto kaktusu. Konečně našli hmyz, který se živil jen kaktusem a
nechtěl žrát nic jiného. Hmyz se rychle množil – neměl žádných nepřátel. Hmyz
přemohl brzy kaktusy, takže dnes už je jich v Austrálii málo; ale současně
skoro úplně vyhynul i on. Takové zásady v udržování rovnováhy
v přírodě řídí jistě nějaká vyšší Moudrost. (Proč tak rychle množící se
hmyz neovládl celou planetu? Protože nemá takové plíce jako člověk, nýbrž jen
dýchací průduchy. Když hmyz roste, tyto průduchy nerostou úměrně s ním.
Proto se opravdu nikdy nevyskytl na světě nějaký veliký hmyz. Kdyby nebylo
tohoto moudrého zařízení, nemohl by člověk existovat.Představte si, že byste se
setkali se sršněm veliký jako tygr.)
Sedmý důvod:
Okolnosti, že člověk chápe pojem Boha.
Pojetí Boha tryská ze schopnosti člověka –
inteligence, kterou ostatní tvorové na této planetě nemají. Jen díky této
úžasné vlastnosti může člověk samojediný mezi všemi tvory nalézat důkazy věcí
neviditelných. Obzory, které tato vlastnost člověku otevírá, jsou nekonečné,
neboť když se lidská zdokonalená inteligence stává spirituální skutečností,
může ve všem účelném uspořádání kolem sebe vidět a poznat velikou pravdu, že
nebe je všude, že Bůh je všude a ve všem – a že nikde nám není tak blízko, jako
v našich srdcích. Je to pravda jak vědecká, tak rozumově poznatelná, co
napsal žalmista Páně: Nebesa vypravují slávu Boží a obloha zjevuje dílo jeho
rukou.
Pozorujeme s hlubokou vděčností to úžasné tajemství,
které silně připoutává Ježíšovo Srdce k jeho stvořením. Uvažme, že přijal
naše tělo, aby žil mezi námi a sdílel tento ubohý pozemský život. Seberme celou
naši intelektuální sílu, abychom s užitkem rozjímali o houževnaté
horlivosti a obtíži jeho apoštolátu, abychom si směli připomenout hrůzy jeho
utrpení a mučednictví a adorovat jeho krev, která byla královsky nabídnuta do
poslední kapky za vykoupení lidstva. Potom se stejně pokornou vírou, se stejně
horoucí láskou, s kterou naplňuje a usiluje o naše duše, skloňme své
nečisté hlavy u jeho nohou.
Sv. Padre
Pio
(počet přístupů od 15.3.07)