Ústav experimentální biologie – Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita

Nabídka přednášek pro střední školy

Nabízíme středním školám realizaci následujících přednášek:

Reakce rostlin na toxické organické látky v životním prostředí

RNDr. Štěpán Zezulka, Ph.D. nebo doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc.
Životní prostředí je stále více kontaminováno organickými polutanty. Vedle látek typu herbicidů nebo polycyklických aromatických uhlovodíků se na znečištění podílí i léčiva nebo produkty osobní péče. Tyto látky, které nejsou v čistírnách odpadních vod zcela degradovány, vstupují do životního prostředí a mohou ovlivňovat necílové organismy vodních i suchozemských ekosystémů, tj. i rostliny. Mohou narušit významné procesy probíhající v rostlinách, jejich stavbu a morfologii? Jsou rostliny schopné bránit se toxickým účinkům organického znečištění?

 

Rostliny a změny v dostupnosti vody

doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D.
Voda je pro rostlinvy životně důležitá, ale její dostupnost v prostředí se rychle mění. Citlivé vnímání změn množství vody v prostředí, rychlé změny v efektivitě jejího využití i speciální adaptace umožňují rostlinám kolísání dostupnosti vody přežít. Jak tyto procesy v rostlinách přesně fungují a jak lze tyto znalosti prakticky využít například v zemědělství ukazuje tato přednáška.

 

Biologické experimenty, jejich realizace a vyhodnocení

RNDr. Milan Baláž, Ph.D.
Biologie je vědním oborem, jehož rozvoj do značné míry závisí na pečlivě připravených, realizovaných a následně vyhodnocených pokusech. Znalost správných experimentálních postupů včetně adekvátního statistického vyhodnocení dat je tedy nepominutelnou součástí vzdělání každého biologa – ať už se zabývá bakteriemi, rostlinami nebo živočichy. Cílem přednášky je seznámit studenty se základními principy realizace pokusů a vybranými jednoduchými metodami jejich vyhodnocení (implementovanými např. v programu MS Excel). Přednáška bude do značné míry interaktivní, studenti budou znalosti bezprostředně aplikovat prakticky (např. přes jednoduchý „pokus“, jehož cílem bude ukázat, zda jsou chlapci daného věku statisticky průkazně vyšší něž dívky). Získané poznatky mohou být studenty využity např. při vypracování SOČ v oblasti Biologie.

 

Srovnavaci imunologie

doc. RNDr. Pavel Hyrsl, Ph.D.

Imunologie zahrnuje buněčné a humorální mechanismy, které umožňují rozpoznat organismům vlastní struktury od cizích a zároveň se bránit patogenům. Imunitní reakce mají již bezobratlí, například hmyz, složitější reakce jsou potom u obratlovců, kde se rozvinula adaptivní imunita a imunitní paměť. Přednáška se zabývá různými mechanismy imunity od bezobratlých živočichů až po lidskou imunitu.

 

Magnetický kompas zvířat

doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D.

Navigačním a orientačním schopnostem živočichů lidé mohou konkurovat až díky technickým vynálezům: přesným mapám a GPS systémům. Jak je možné, že ptáci trefí po 10.000 km dlouhé cestě z Afriky zpět do svého hnízdiště nebo jak motýl Monarcha stěhovavý z východu USA najde cestu na zimoviště v Mexiku, které je 5000 mil vzdálené? Kromě jiných navigačních pomůcek patří do výbavy živočichů i magnetický kompas. Přednáška představí současné poznatky o tom, jak živočichové používají magnetické pole Země k orientaci a na jakém principu asi funguje smysl, který byl pravděpodobně člověku odepřen.

 

Imunitní systém - klíčový ochránce i nebezpečný protivník.

MVDr. Mgr. Monika Dušková, Ph.D.

V přednášce bude popsána struktura imunitního systému, buněčné a humorální složky imunity, nespecifická a specifická imunita. Na příkladu normální imunitní reakce na patogen bude vysvětleno fungování celého systému a propojení jednotlivých složek.  Dále budou na příkladech (alergická onemocnění, autoimunitní choroby) popsány situace, kdy díky deregulaci dochází k patologickému poškozování organismu v důsledku nepřiměřené imunitní reakce.

 

Příběh cigaret a rakoviny

prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.

Skutečnost, že kouření představuje zdravotní riziko a souvisí s kancerogenezí je dnes většině populace známá. Tabákový průmysl však dlouho tvrdil opak. Trvalo řadu desetiletí, než byly výsledky příslušných klinických studií veřejností akceptovány. Přednáška populární formou představuje historii kouření cigaret a výskytu rakoviny plic a příběhy hlavních protagonistů, kteří se zasloužili o odhalení jejich souvislosti.

 

Historie chemoterapie rakoviny

prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.

Osou přednášky je osobní příběh Sidneyho Farbera, který se jako první pokoušel léčit rakovinu pomocí léků. Posluchači získají přehled o chronologii klíčových událostí, které přispěly k rozvoji chemoterapie rakoviny a jejímu akceptování ze strany lékařské komunity. Součástí přednášky je i příběh objevu Glivecu – velmi úspěšného chemoterapeutika pro léčbu chronické myeloidní leukemie.

 

Viry a geny v historii výzkumu rakoviny

prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.

Přednáška mapuje snahy pochopit příčiny rakoviny v průběhu 20. století. Vychází z Rousovy teorie virového původu rakoviny a následného hledání rakovinotvorných virů u člověka. Posluchači se dozví o schopnostech některých bakterií vyvolat tvorbu nádorů a podrobně si všímá historie objevu onkogenů a nádorových supresorů. Prezentovány budou i peripetie související s přípravou protinádorových léčiv. Přednáška je populárně vědecká a snadno sledovatelná.

 

Máme se bát geneticky modifikovaných organizmů?

Mgr. Lukáš Chrást

Jak je to s genovými modifikacemi doopravdy? K čemu všemu nám geneticky modifikované organizmy slouží? Jsou opravdu takovou hrozbou, jak jsou prezentovány? Geneticky modifikované organizmy jsou dnes více než dříve diskutovaným tématem a vyznat se ve všech informacích je velice náročné. Přestože se s produkty GMO setkáváme více, než bychom čekali, ať už jde o průmysl nebo medicínu, obecná diskuse je vedena především o GM potravinách. Tato přednáška si proto klade za cíl prezentovat ucelený přehled aktuálního stavu GMO, výhledů do budoucna, využitelných výhod i skrytých rizik.

Preferované dny: úterý, středa, čtvrtek

 

Poruchy chromozomů jako příčina geneticky podmíněných onemocnění u člověka

Přednáška shrnuje historii lidské cytogenetiky, pojednává o metodách vyšetření lidských chromozomů v rámci prenatální i postnatální diagnostiky a demonstruje nejčastější početní i strukturní poruchy chromozomů ve vztahu k některým genetickým chorobám u člověka.

Délka přednášky: 90 minut.

Přednáška je vhodná pro studenty vyšších ročníků středních škol, kteří probírají základy genetiky.

Kontakt: doc. RNDr. Petr Kuglik, CSc., kugl@sci.muni.cz, tel. 603813241

 

Překvapivě nové možnosti identifikace člověka pomocí DNA.

Přednáška se v úvodní části zaměří na krátké představení v současnosti používané metody identifikace člověka pomocí DNA na základě nekódujících sekvencí. Další část přednášky pak bude věnována novým přístupům (identifikace pomocí chromozomu Y, stanovení barvy očí, vlasů a kůže). Dále budou zmíněny i experimentálně zkoumané charakteristiky jako určení podoby (morfologie obličeje – “DNA identikit”), věku nebo výšky nositele zkoumané DNA. Popis metod a přístupů bude zaměřen především na využití při identifikaci pachatele v kriminalistice.

Délka přednášky: 90 minut.

Přednáška je vhodná pro studenty vyšších ročníků středních škol, kteří probírají základy genetiky.

Kontakt: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., lizal@sci.muni.cz

 

Příklady využití genetické rozmanitosti člověka při studiu historických osobností.

Přednáška představí, jak velkým pomocníkem byla analýza DNA například při identifikaci kosterních pozůstatků poslední ruské carské dynastie Romanovců, Mikoláše Koperníka nebo krále Richarda III. Dále popíše výsledky získané při analýze vousů a vlasů Napoleona Bonaparte nebo při ověřování, že zaschlá krev v kapesníku je krví posledního francouzského krále Ludvíka XVI. a další příklady.

Délka přednášky: 90 minut.

Přednáška je vhodná pro studenty vyšších ročníků středních škol, kteří probírají základy genetiky.

Kontakt: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., lizal@sci.muni.cz

 

Genetika příjmení aneb lze předpovědět příjmení na základě DNA?

Přednáška popíše spojitost mezi přenosem chromozomu Y u mužů a přenosem příjmení do dalších generací. Spolehlivost a nástrahy související s přenosem příjmení z genetického hlediska budou doloženy na výsledcích konkrétních výzkumných studií. Na základě těchto výsledků pak budeme hledat odpověď na otázku, zda by bylo možné zvolit opačný přístup, tedy zda by bylo možné jen na základě analýzy DNA stanovit příjmení jejího nositele.

Délka přednášky: 90 minut.

Přednáška je vhodná pro studenty vyšších ročníků středních škol, kteří probírají základy genetiky.

Kontakt: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., lizal@sci.muni.cz

 

Jsme podle DNA příbuzní s neandrtálci a křížili jsme se s nimi?

V přednášce budou popsány výsledky analýzy neandrtálské DNA ve vztahu k otázce příbuznosti moderního člověka s neandrtálským člověkem (Homo neanderthalensis), poodhalí tajemství možných sexuálních kontaktů a nakonec přiblíží nejpravděpodobnější příčiny zániku neandrtálců.

Délka přednášky: 90 minut.

Přednáška je vhodná pro studenty vyšších ročníků středních škol, kteří probírají základy genetiky.

Kontakt: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., lizal@sci.muni.cz

 

Proč máme v Evropě modré oči?

Přednáška je věnována popisu genetické determinace zbarvení očí a zaměřuje se především na představení hypotéz vysvětlujících, jak a proč se modré zbarvení očí rozšířilo v evropské populaci.

Délka přednášky: 90 minut.

Přednáška je vhodná pro studenty vyšších ročníků středních škol, kteří probírají základy genetiky.

Kontakt: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., lizal@sci.muni.cz

 

Jaký je původ psa

Přednáška popíše, jak převratným způsobem přispěla analýza DNA psů v řešení otázky kdy, kde a jak začala domestikace psa.

Délka přednášky: 90 minut.

Přednáška je vhodná pro studenty vyšších ročníků středních škol, kteří probírají základy genetiky.

Kontakt: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., lizal@sci.muni.cz

 

 

Klíště jako přenašeč zdraví ohrožujících patogenů

RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D.

Klíšťata, běžní obyvatelé našich lesů, luk, zahrad i parků, figurují jako přenašeči mnoha patogenů – původců závažných onemocnění člověka i zvířat. Tyto nákazy mohou pro pacienty představovat nejen velkou zdravotní, ale také socioekonomickou a psychickou zátěž. Přednáška popíše nejčastější nákazy přenášené klíštětem (lymeská borrelióza, klíšťová encefalitida, …) a seznámí posluchače s možnostmi, jak těmto nákazám předejít. Možnosti prevence jsou často překvapivě jednoduché.

Délka přednášky: cca 90 minut

 

Reprodukční medicína aneb jak "vyrobit" dítě ve zkumavce

RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D.

Neplodnost je problém, se kterým se v naší populaci potýká cca 20 %  párů.  Přednáška odpoví na otázku, jak může dnešní medicína k naplnění touhy po dítěti přispět.

Délka přednášky: cca 90 minut

 

 

  • V případě zájmu se obraťte na:

prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc., tel: 54949 7421, e-mail: smarda@sci.muni.cz

 

Aktualizováno 27.9.2017

Aktuálně

16. 11. 2017

POSTDOC POSITION

Masaryk University, Brno, Czech Republic invites excellent scientists to apply for

POSTDOC POSITION in... více

14. 11. 2017

Další ročník IBISu je spuštěn

Registrace do druhého ročníku Interaktívního biologického semináře IBIS a zároveň přístup k první sadé úkolů... více

23. 10. 2017

Aleš Vlk a Karel Zuska (Alevia) školí na MU!

Srdečně Vás zveme na školení pro life sciences zaměstnance MU, které pořádáme ve spolupráci s CTT a paní tajemnicí... více

10. 10. 2017

Centrum pro transfer technologií zve na workshop Fidentis Analyst a A.R.T.

Centrum pro transfer technologií vás srdečně zve na bezplatný workshop, na kterém sa budete moct seznámit s přístroji... více

15. 9. 2017

Program doktorského semináře podzim 2017

Doktorský seminář ÚEB I (Bi0100) - plán akcí pro podzimní semestr 2017

více

  • Studium v inspirativním prostředí Univerzitního kampusu Bohunice.

  • Studium v inspirativním prostředí Univerzitního kampusu Bohunice.