Buněčná stěna, jádro, jadérko

Teoretický souhrn

Buněčná stěna (BS) je jednou ze základních charakteristik rostlinné buňky, odlišujících ji od buňky živočišné. Tvoří její základní skelet, podmiňuje tvar a pevnost buněk. Buněčné stěny jsou spolu s mezibuněčnými prostorami součástí tzv. apoplastu. Buněčná stěna je produktem metabolické aktivity protoplastu (např. enzym celulózasyntáza je asociován s cytoplazmatickou membránou). V průběhu ontogeneze buňky prodělává BS postupný vývoj, takže např. u dospělé sklerenchymatické buňky lze rozlišit ve struktuře BS střední lamelu, primární buněčnou stěnu a jednotlivé vrstvy sekundární buněčné stěny.

Jádro je strukturou eukaryotické buňky, která obsahuje většinu genetické informace buňky, uloženou v deoxyribonukleové kyselině (DNA, angl. deoxyribonucleic acid).  Nedělící se jádro (tedy v období interfáze buněčného cyklu) je uzavřeno dvojjednotkovou jadernou membránou. Uvnitř jádra v  se vyskytuje obvykle jedno nebo více jadérek, v nichž jsou syntetizovány ribozómy.

Praktická část

Buněčná stěna, jádro a jadérko v epidermálních buňkách cibule kuchyňské (Allium cepa)
Pomocí žiletky a pinzety stáhneme kousek epidermis s povrchu dužnaté šupiny (suknice) cibule kuchyňské (Allium cepa). Takto získaný preparát namontujeme na podložní sklo do vody, překryjeme krycím sklíčkem a pozorujeme. Alternativně můžeme k preparátu přidat cca 200 µl roztoku DAPI (4'6-diamidino-2-fenylindol; roztok 10 µg/ml 50% glycerolu) a po inkubaci trvající několik desítek minut pozorovat pomocí fluorescenčního mikroskopu
 
        

 

Pozorování jader v buňkách cévních svazků transgenních rostlin huseníčku (Arabidopsis thaliana)
Pomocí fluorescenčního mikroskopu můžeme v transgenních rostlinách huseníčku sledovat buněčná jádra, která exprimují zeleně fluoreskující protein (GFP). V tomto případě byl pro transformaci  rostlin použit promotor CoY, transformované rostliny exprimují GFP pouze v jádrech buněk vodivých pletiv.
Do kapky vody na podložní sklo přidáme tu část rostliny, v níž chceme pozorovat lokalizaci jader ve vodivých pletivech a pozorujeme s pomocí fluorescenčního mikroskopu.