Snímky z družice LANDSAT ukazují pražskou aglomeraci ve dvou časových horizontech - v roce 1986 a 1995.
Chaotický růst městských aglomerací se i v České republice projevuje vytvářením
izolovaných, okrajových obytných čtvrtí a skupin rodinných domků mimo kompaktní
zastavěná území měst (tzv. satelitní městečka). Trend nadstandardního rodinného
bydlení stupňuje tlak na zábor zemědělské a lesní půdy, většinou chybí zázemí
v podobě infrastruktury, což zvyšuje nároky na dopravní obslužnost a s tím
spojené dopady na kvalitu životního prostředí.
Jednotlivá města a metropolitní regiony jsou provázeny sítí dálnic, jejichž
rozsah nerespektuje limity environmentálního prostoru a na mnoha místech
již dnes překračuje limitní kapacitu únosnosti území.
Nově vzniklé izolované suburbánní nákupní/obchodní zóny suplují nedostatečné
vybavení centrálních zón a obytných čtvrtí/satelitních městeček sítí malých
obchodů a služeb. Dochází ke snižování rozlohy sídelní i příměstské vegetace
využívané k rekreačním účelům. Průmyslové, obchodní i obytné objekty a hlavně
městské komunikace a parkovací plochy nejsou odděleny dostatečně širokými
patrovými clonami zeleně, které kromě estetického významu mají i funkci
prachového filtru a protihlukové bariéry.
Rostoucí tlak na další zábor půdy při rozvoji městských aglomerací spojený
s výstavbou nových průmyslových komplexů i nákupních nebo obchodních zón
a související uměle vyvolanou potřebou nové silniční infrastruktury snižují
celkovou rozlohu půd vhodných pro zachování zemědělského, lesnického a rekreačního
využívání krajiny. Původní data © ESA (1986, 1995), distribuována
EURIMAGE
