Oblast se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny a představuje jednu z více jak 70 lokalit, na kterých se v ČR v minulosti těžila či těží uranová ruda. Vzhledem k množství vytěžené uranové rudy jde o jedno z našich nejbohatších nalezišť, nachází se jižně od města Bystřice nad Pernštejnem, přibližně v prostoru mezi obcemi Rožná, Dolní Rožínka a Olší.
Snímek vlevo je nepravě barevná syntéza vytvořená z pásem 432 (RGB) skeneru Thematic Mapper družixce LANDSAT 5. V horní části snímku jsou patrné odkalovací nádrže související s těžbou. Vegetace je na snímku podána v odstínech červené barvy. Světle šedou barvou jsou zobrazeny plochy, v jejichž odrazivosti převládá příspěvek půdního substrátu. Plochy ovlivněné těžbou jsou poměrně dobře identifikovatelné svým světle modrým odstínem. Jde především o sypané hráze odkalovacích nádrží a odvaly. I když jsou to stejně jako v předchozím případě povrchy bez vegetačního krytu, jejich odrazivost je odlišná od odrazivosti zemědělské půdy nepokryté vegetací.
Na obrázku vpravo je dvojice archívních leteckých snímků z lokality Olší
ze dvou časových horizontů – první zachycuje území neovlivněné těžbou a pochází
z roku 1953. Druhý snímek postihuje totéž území již v době útlumu těžby v
roce 1991, kdy tato probíhala pouze na některých šachtách. Kromě změn v základních
kategoriích využití ploch jsou na snímku z r. 1991 patrné dva odvaly, z nichž
první, nacházející se uprostřed snímku ještě nebyl rekultivován. Povrch odvalu
nacházejícího se ve spodní části snímku uprostřed již byl upraven terasami
a osázen dřevinami pro zabránění erozi a rozplavování materiálu z odvalu do
okolí při silných deštích či v průběhu tání sněhu.
Přírodní poměry daného území předurčovaly jeho využívání v minulosti především pro zemědělskou výrobu. Zájmová oblast je asi z jedné třetiny pokryta lesem, zbytek tvoří převážně zemědělská půda. S nalezením ložisek uranové rudy v roce 1954 se antropická aktivita ve značné míře soustředila na exploataci tehdy strategicky cenné suroviny a na řadu činností s těžbou souvisejících. To mělo výrazný vliv nejen na životní prostředí studovaného území, ale i na život obyvatel. Uvedené změny výrazně zapůsobily na fyzickogeografickou i socioekonomickou sféru území v kladném i záporném smyslu slova a ovlivnily tak odlišné stránky, jako je tvářnost krajiny či struktura obyvatelstva apod. Stejně intenzivní změny se ve studovaném území začínají uplatňovat v současné době - tedy v době útlumu těžby. Veškerá aktivita spojená s těžbou uranové rudy tedy navozuje řadu otázek, souvisejících jak s hodnocením změn, které těžba přinesla, tak především v současné době s následnou revitalizací území zasaženého těžbou.
Původní data © ESA (1994), distribuována EURIMAGE, Letecké snímky poskytl VTOPÚ Dobruška, © GŠ AČR
