 |
 |
 |
 |
 |
Tak tohle jsou fotky, když jsem byla ještě malá. Vážila jsem pár deka, ale byla jsem už pořádný rváč! No co se divíte, jen se podívejte, já jsem vlastně dobrman. Jen jsem byla jednou takhle v dešti na procházce, no a srazila jsem se...
|
|
|
|
|
No a takhle vypadám nyní. Není to krása?
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Tohle jsou moji kámoši. Černá pudlice Týna (Celestýna von Black, taky jako já šlechtična) je vzhledem k jistému věkovému rozdílu mojí dá se říct babičkou. To nejvíc srandy jsem asi užila s kocoury. Vůdce bandy byl černoch Mikeš, mourek Lojzík byl tak trochu posránek, ale ze všech nejmilejší. Nejmladší Artur, šedivej mourek, byl pěknej prevítek! Bohužel, všichni tři již jsou, i přičiněním zlých lidí, v kočičím nebi. Na ty zlý lidi bych za to nejradši poslala svoji kamošku Afinku, amíckýho staforda. Na mě je hodná, ale je by určitě kousla. Jo, to malý schovaný přede mnou v kleci, to je hit léta 2000, křeček jungarský Bára, familiérně zvaná Džungašvilli. Ale to není kamarád, to je potencionální večeře. Bohužel, dobře hlídaná.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
