|
Poslední aktualizace: 1. 03. 2020 |
|
Stránky slouží k informování o aktuálním dění a novinkách ve vědě a výzkumu |
|
Stránky v tuto chvíli procházejí úpravami. Omlouváme se za dočasnou nefunkčnost některých odkazů. Prosím stránky otevírejte pomocí prohlížeče internet Explorer |
|
Podpora nadaných studentů bude zaměřena na rozvíjení jejich znalostí v oblasti moderní biologie. Nanobiotechnologie je perspektivní vědní obor, který má potenciál využití nejen v medicíně, ale i v širokém spektru oborů. Žáci se budou dozvídat nejnovější informace a aktivně se podílet na testování účinků nanomateriálů na vybraných mikroorganismech v praktických kurzech na střední škole. Cílem projektu je připravit studenty na jejich budoucí studium a povolání v oblasti přírodních věd. |
|
Stáže na FaF
Krátkodobá stáž
Dlouhodobá stáž
|
|
06/04/2017—Koordinační pracovní schůzka. |
|
Ve dnech 4. - 5. 5. 2017 se uskutečnil pracovní mítink na VOŠP a SPŠM Kroměříž v Kroměříži jako součást schváleného harmonogramu aktivit projektu Talent (Vědecké stáže pro talentované středoškolské studenty na excelentním univerzitním pracovišti, 0016/7/NAD/2017). Do Kroměříže jsme přijeli vlakem v podvečerních hodinách s cílem uskutečnit pracovní poradu. Od 18 h se v prostorách hotelu La Faresa se uskutečnila pracovní porada k řešení projektu a plnění jednotlivých aktivit (detaily jsou v zápise z porady). Jednání vedla Dr. Skaličková a kromě pracovníků FaF se jí účastnil také tým z VOŠP a SPŠM Kroměříž (ředitel Ing. Milan Zeman, zástupce ředitele Ing. Mgr. Michal Pospíšil, Dr. Číhalová). Druhý den od 9:00 h proběhlo setkání s vedením VOŠP a SPŠM Kroměříž, exkurzí po škole a následné setkání se studenty. Následně proběhly dvě přednášky: Úvodní informace k programu a významu projektu, Skaličková. Druhá odborná přednáška bude zaměřena na seznámí s potencionálními možnostmi nanotechnologií v boji s multirezistentními bakteriálními kmeny. Všechny jmenované aktivity jsou plně v souladu se schváleným harmonogramem řešení projektu a byly splněny bezezbytku. |
|
Viry představují hrozbu v podobě nebezpečných onemocnění, ať už u člověka nebo i živočichů (ebola, chřipka). Nejnověji probíhající vysoce infekční pandemie koronavirem je toho zřejmým důkazem1. Vhodné experimentální modelové systémy jsou intenzivně hledány za účelem vývoje vhodných léčebných a diagnostických přístupů. Africký mor prasat je známý jako agresivní onemocnění prasat vyskytující se v ohniscích na různých kontinentech (pro člověka je zcela neškodný)2. Virus je známý především kvůli vysoké letalitě čeledi prasatovití, která dosahuje téměř 100 %. Pandemie ASFV probíhá i v Evropě (v ČR bylo v roce 2017 potvrzeno 202 případů). Protiepidemická opatření mohou být různá (od dezinfekčních režimů, přes mírnou či úplnou karanténu oblastí až po důslednou eradikaci nemocných). Při všech je včasná diagnostika klíčová pro provedení daných opatření. Běžně užívané techniky identifikace viru vychází z průkazu přítomnosti virové nukleové kyseliny pomocí PCR případně povrchových antigenů imunologickými technikami. Specificita a senzitivita těchto metod je velmi dobrá, ale vždy vyžadují velmi dobré laboratorní zázemí a kvalifikovanou obsluhu. V případě globálních pandemií je potřebné využívat co nejrychlejších a finančně nenákladných přístupů přímo v terénu3. Virus, nukleové kyselina musí být imobilizována na vhodný povrch a usnadní tak vlastní proces identifikace4. Vhodným povrchem jsou magnetické částice (SPION). Lze na ně navázat různé molekuly (protilátky) a díky magnetickým vlastnostem je možná jejich snadná izolace z roztoku. Zelená syntéza spočívá ve využívání rostlinných či jiných extraktů jako redukčních činidel5. Vybraná literatura 1 York, A. Novel coronavirus takes flight from bats? Nat. Rev. Microbiol., 1, doi:10.1038/s41579-020-0336-9. 2 Wang, N. et al. Architecture of African swine fever virus and implications for viral assembly. Science 366, 640-+, doi:10.1126/science.aaz1439 (2019). 3 Xu, S. C. et al. Real-time reliable determination of binding kinetics of DNA hybridization using a multi-channel graphene biosensor. Nat. Commun. 8, 10, doi:10.1038/ncomms14902 (2017). 4 Tavallaie, R. et al. Nucleic acid hybridization on an electrically reconfigurable network of gold-coated magnetic nanoparticles enables microRNA detection in blood. Nat. Nanotechnol. 13, 1066-+, doi:10.1038/s41565-018-0232-x (2018). 5 Ishak, N. A. I., Kamarudin, S. K. & Timmiati, S. N. Green synthesis of metal and metal oxide nanoparticles via plant extracts: an overview. Mater. Res. Express 6, 32, doi:10.1088/2053-1591/ab4458 (2019). 6 Pinaud, R., Mello, C. V., Velho, T. A., Wynne, R. D. & Tremere, L. A. Detection of two mRNA species at single-cell resolution by double-fluorescence in situ hybridization. Nat. Protoc. 3, 1370-1379, doi:10.1038/nprot.2008.115 (2008). 7 Strohsahl, C. M., Miller, B. L. & Krauss, T. D. Preparation and use of metal surface-immobilized DNA hairpins for the detection of oligonucleotides. Nat. Protoc. 2, 2105-2110, doi:10.1038/nprot.2007.301 (2007). 8 Lin, M. H. et al. Electrochemical detection of nucleic acids, proteins, small molecules and cells using a DNA-nanostructure-based universal biosensing platform. Nat. Protoc. 11, 1244-1263, doi:10.1038/nprot.2016.071 (2016). 9 Zhang, J., Song, S. P., Wang, L. H., Pan, D. & Fan, C. H. A gold nanoparticle-based chronocoulometric DNA sensor for amplified detection of DNA. Nat. Protoc. 2, 2888-2895, doi:10.1038/nprot.2007.419 (2007). 10 Ferguson, J. A., Boles, T. C., Adams, C. P. & Walt, D. R. A fiber-optic DNA biosensor microarray for the analysis of gene expression. Nat. Biotechnol. 14, 1681-1684, doi:10.1038/nbt1296-1681 (1996). 11 Bozin, B., Mlmica-Dukic, N., Samojlik, I. & Jovin, E. Antimicrobial and antioxidant properties of rosemary and sage (Rosmarinus officinalis L. and Salvia officinalis L., lamiaceae) essential oils. J. Agric. Food Chem. 55, 7879-7885, doi:10.1021/jf0715323 (2007). |
|
Zelenou syntézou připravené superparamagnetické nanočástice pro detekci viru Afrického moru prasat |
|
Metalothionein (MT) patří do skupiny intracelulárních, nízkomolekulárních (6-10 kDa)1,2 na cystein velmi bohatých proteinů (až 30 %), vyskytujících se v těchto repeticích: Cys-X-Cys, Cys-Cys-X-Cys-Cys, Cys-X-Cys-Cys, kde X představuje jinou aminokyselinu než Cys3. MT se skládají ze dvou vazebných domén a, β, které jsou složeny z cysteinových klastrů a kovalentních vazeb atomů kovů. β-doména má tři vazebná místa pro dvojmocné ionty a a-doména čtyři. Hlavní biologickou funkcí MT je homeostatická kontrola a detoxikace těžkých kovů (Zn, Cu, Cd, Ag, Au atd.). Kromě toho je velmi intenzivně studován vztah MT a nádorových onemocnění. MT tak může být pravděpodobným nádorovým markerem u maligních a agresivních nádorů. A navíc, množství MT významně ovlivňuje průběh terapie, především uskutečňované cytostatiky na bázi platiny. Díky těmto významným vlastnostem se hledají nové metody pro snadnou a rychlou detekci MT, které by bylo možné využít i mimo specializované laboratoře3-5. Vybraná literatura 1 Kägi, J. H. R. & Schäffer, A. Biochemistry of Metallothionein. Biochemistry 27, 8509–8515 (1988). 2 Kägi, J. H. R. Overview of metallothionein. Metallobiochemistry Part B: metallothionein and related molecules. Methods Enzymol. 205, 613-626 (1993). 3 Studnièková, M., Turánek, J., Zábršová, H., Krejèí, M. & Kysel, M. Rat liver metallothioneins are metal dithiolene clusters. J. Electroanal. Chem. 421, 25–37 (1997). 4 Billova, S., Kizek, R., Jelen, F. & Novotna, P. Determination of cefoperazone in a bacterial culture and some other biological materials by square wave voltammetry. Anal. Bioanal. Chem. 377, 362-369 (2003). 5 Kizek, R., Vacek, J., Adam, V. & Vojtesek, B. Metallothionein - cisplatine and anticancer therapy. Klin. Biochem. Metab. 13, 72-78 (2004). 6 Zolotov, Y. A. Toward attomoles. J. Anal. Chem. 59, 807 (2004). |
|
Studium chování metalothioneinu v přítomnosti nanočástic za využití elektrochemických technik |
|
Podpora nadaných žáků v rámci Středoškolské odborné činnosti - aktuálně řešená témata |