Antropologický seminář

Místo: Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno

Čas: čtvrtek, od 15.00 hodin (přednáška + diskuse, trvání kolem 90 minut)

Vedoucí semináře: prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.

Program přednášek antropologického semináře

20. února 2020

Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. (Katedra historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity)

Mýty a stereotypy české historie aneb obejdeme se bez nich nebo je potřebujeme?

Mýty a stereotypy provází naše dějiny, téměř jako by byly nedílnou součástí. Obzvlášť to platí pro dobu formování moderního českého národa v 19. století a pro dramatické proměny společenských , kulturních, politických a náboženských  poměrů ve 20.století. Přednáška se zaměří na osobnosti české minulosti jako byl sv. Václav, Mistr Jan Hus, čeští svatí, politici a vojevůdci a  jejich tzv. druhé životy, na vnímání české šlechty, habsburské monarchie, českých nepřátel, otázku českého vlastenectví aj. Konfrontovány budou stará a nová podání v učebnicích, odborných časopisech a publikacích, závěry speciálních odborných komisí (husovská, rekatolizační, komise pro čarodějnické procesy aj.)  Vše bude doplněno bohatým obrazovým materiálem.

27. února 2020

Prof. PhDr. Josef Unger, CSc., a kolektiv (Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity)

Uvedení publikace Jihomoravské šibenice v raném novověku aneb Úvod do šibenicologie

Vážně i nevážně o tom jak se dostat na šibenici.

Seminář se koná v Aule Přírodovědecké fakulty MU (Kotlářská 2) a až od 16 hodin!!!

5. března 2020

Mgr. Radka Knápek – PhDr. Ondrej Šedo (Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno)

Kostry lidí a zvířat v areálech s doklady pobytu římských vojsk

Nálezy lidských skeletů jsou obvykle očekávané v místech, kde došlo k bojovým střetům Římanů a jejich nepřátel (Kalkriese – bitva v Teutoburském lese; Arausio – boj s Kimbry a Teutony). Hmotné stopy konfliktních situací se podařilo zaznamenat i v areálech polních táborů římských vojsk, které byly zkoumané v Podunají (Mušov, Hulín-Pravčice, Brno-Vojtova ulice, Ruhhof, Pilismarót-Szobi rév). Můžeme tak srovnávat zdejší situaci s tím, co je známé z jiných oblastí tehdejšího světa (například Krefeld v Německu, Maiden Castle nebo Newstead v Británii). Lidské kostry zde v mnoha případech provázejí kosti zvířat, a také předměty zjevně uložené do země záměrně, v rámci rituálů provozovaných v místech, kde se odehrály násilné činy.

12. března 2020

Doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D. (I. neurologická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity)

Elektrický mozek – klinický význam hluboké mozkové stimulace v neurologii a možná i psychiatrii a ještě dále…

Neurostimulační a neuromodulační metody se staly nedílnou součástí terapeutického armamentária neurologů a neurochirurgů. V přednášce budou prezentovány především výsledky přímé stimulace hlubokých oblastí mozku a jejich aktuální klinické aplikace. Tento nelezionální, ale přesto invazivní postup je nyní již na hranici použití v psychiatrii a objevují se zprávy o implantaci v adiktologii, což přináší celé spektrum otázek etických i technických. Jsme na úsvitu věku kyborgů?

19. března 2020

Mgr. Dominik Černý (Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity)

Aktuální trendy ve studiu dynamických znaků člověka pro účely identifikace osob

ve forenzních vědách

Identifikaci osoby můžeme definovat jako soubor postupů používaných k rozpoznávání osob zahrnující měření a hodnocení fyzických či behaviorálních vlastností člověka při lokomoci. V rámci forenzních věd přistupujeme k identifikaci jedinců pomocí celé řady nejrůznějších metod a algoritmů. Vzhledem k rostoucímu počtu bezpečnostních kamer zaváděných do běžného života, roste v současnosti i význam identifikace člověka dle dynamických znaků zachycených na kamerových záznamech. V praxi se k nejčastěji využívaným metodám řadí analýzy lokomočních pohybů, mezi které patří například tzv. trackování význačných bodů na těle v průběhu chůze nebo pohyby končetin analyzované pomocí změn úhlů mezi končetinou a osou těla. Tento příspěvek posluchačům přiblíží současný stav výzkumu identifikace člověka dle dynamických znaků na videozáznamu probíhající na Ústavu antropologie MU.

26. března 2020

Prof. PhDr. Jaroslav Čukan, CSc. – Doc. PhDr. Boris Michalík, Ph.D. (Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre)

Zmeny v kultúre a identite dolnozemských Slovákov – vizuálna dokumentácia

Prednáška je zameraná na dokumentovanie determinujúcich faktorov formovania kultúry v prostredí Slovákov žijúcich v Maďarsku, Srbsku, Chorvátsku a Rumunsku. Autori prostredníctvom vizuálnej dokumentácie predstavia špecifické črty minoritnej kultúry. Modifikácie kultúry a identity budú porovnávané v čase a priestore, pričom dôraz bude kladený na archaické prvky aj globalizačné trendy.

2. dubna 2020

Doc. PhDr. Václav Soukup, CSc. (Ústav etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)

Odvrácená tvář psychologické antropologie

Předmětem přednášky bude analýza vývojových proměn psychologické antropologie jako tematické oblasti a subdisciplíny obecné antropologie. Zvláštní pozornost bude věnována vlivu psychologie na proměny antropologických paradigmat s důrazem na řešení sporu o biologický a kulturní determinismus. V ohnisku přednášky se tak ocitne polemika mezi zastánci psychoanalýzy a behaviorismu i hledání nových přístupů k výzkumu lidského chování a prožívání, které jsou spjaty s dramaturgickou koncepcí světa (teorií statusu a rolí), kognitivní a symbolickou antropologií, etnometodologií a evoluční psychologií. Cílem přednášky je hlubší zamyšlení nad úskalími výzkumu vztahu osobnosti a kultury z transkulturní perspektivy.

9. dubna 2020

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (Sexuologický ústav 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze)

Konfliktní oblasti soudobé sexuality.

Naše postmoderní společnost se nachází v zajímavé dekadentní fázi. Ta se v sexuální oblasti projevuje v několika ohledech: 1) Prosazuje se genderistická koncepce mnoha sexuálních identit, které jsou neodvislé od biologické podstaty lidské sexuality. Stále více se prosazuje výchova dětí v jakémsi pohlavně neutrálním smyslu. Sexuální identita má být subjektem zvolena, jikoli vrozená. 2) Soudobá populace je vystavena od dětství nebývalému náporu snadno dostupné pornografie na internetu. Internetové komunikace přinášejí nové formy sexuální delikvence a také usnadňují inzerci a konzumaci prostituce heterosexuální i homosexuální. 3) Klinická sexuologie se ocitá pod tlakem lidskoprávních lobistů, kteří prosazují práva sexuálních menšin na pozoruhodné nesmysly, třeba na změnu pohlaví bez jakékoliv diagnostiky a terapie jen na podkladě prohlášení subjektů. Pohlaví mužské a ženské má být chápáno jako identické a zaměnitelné.

16. dubna 2020

Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., Ph.D. (přednosta Ústavu soudního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity)

Jak zfalšovat mimikry

Již ze samotné podstaty soudního lékařství je zřejmé, že pouze málo věcí je vždy naprosto jasných a jejich vysvětlení jednoznačné. V tomto duchu se nese i tato přednáška.

Ti, kdo mají, humorně řečeno „klasické“ vzdělání, v tomto případě založené na sledování televizních seriálů z minulého režimu, si jistě pamatují „30 případů majora Zemana“. Za jeden z nejkontroverznějších dílů je považován díl nazvaný „Mimikry“. Byly v něm smíchány dva případy z doby po roce 1968. Jednalo se o případ beatové skupiny „The Plastic People of the Universe“ a případ únosu letadla skupinou mladých lidí do tehdejšího Západního Německa, při němž byl jedním z únosců zastřelen pilot. Únos byl řešen německou spolkovou Policií a o něco později i tehdejším Sborem národní bezpečnosti v Československu. Každá z vyšetřovacích skupin ale došla k rozdílnému závěru. Střelec by prokuraturou SRN jednoznačně označen za vraha, tedy, že střílel s úmyslem zabít. Názor českých odborníků byl ale překvapivě rozdílný. Protože by závěry české komise mohly vinu „antikomunistického teroristy“ zpochybnit, výsledky jejich pátráni byly až do roku 1989 drženy v tajnosti. Tehdejší vládní garnituře se samozřejmě nehodilo, aby byl celý případ, přehodnocen na výstřel z důvodu nešťastné náhody. Z celého únosu se tehdy totiž udělala ukázková, propagační akce. Skupina současných badatelů a vědců se pokusila po revizi všech dostupných materiálů případ osvětlit, ovšem, jak už to bývá, ne s příliš uspokojivým a jednoznačným výsledkem.

Seminář se koná na Ústavu soudního lékařství Lékařské fakulty MU, Tvrdého 2a!!!

23. dubna 2020

Doc. PhDr. Jaromír Kovárník, CSc. (Katedra archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové)

Pohřební ritus neolitu a eneolitu

Pohřební ritus je sondou do duchovního světa lidí mladší a pozdní doby kamenné. Doklady pohřbů a pohřebišť jsou v kultuře s lineární keramikou staršího neolitu poměrně vzácné. Zemřelí byli ukládáni do hrobových jam ve skrčené poloze s různou orientací lebky ve směrech V – Z, S – J. Hroby obsahují výbavu (keramiku, ozdoby, nástroje, doklady pokrmů) z důvodu víry v posmrtný život. Vyskytují se však také nálezy dokládající zvláštní manipulace s těly zemřelých. Jiný je případ zabíjení protivníků během válečných střetů. Hroby a kostrová i birituální pohřebiště jsou známa z kultury s vypíchanou keramikou ze středního neolitu. Početné hroby byly objeveny v mladším neolitu v lengyelské kultuře – zejména v dnešním Maďarsku nebo na jižním Slovensku. V moravsko-východorakouské skupině kultury s malovanou keramikou zůstává výskyt hrobů nadále vzácný. V neolitu přežívá víra na úrovni animismu, animatismu, démonismu a tvořícího se prototeismu. Období eneolitu přináší nárůst hrobových nálezů. Nově se objevují hroby pod mohylami, a to jak kostrové, tak žárové. V kultuře nálevkovitých pohárů ve starším eneolitu se již vyskytují hroby orientované podle světových stran, ve starším stupni ve směru V – Z a v mladším stupni ve směru S – J. K výrazné unifikaci pohřebního ritu došlo pak koncem eneolitu v kultuře se šňůrovou keramikou. Skelety byly orientované ve směru V – Z. V následující kultuře zvoncovitých pohárů byli zemřelí pohřbíváni ve směru S – J. Některá pohřebiště jsou rozsáhlá a čítají více než sto hrobů. Vybraní zemřelí jedinci byli ukládáni do nákladných komorových hrobových komor s bohatou výbavou, která odrážela sociální diferenciaci. V eneolitu jsou náboženské představy na úrovni rozvíjejícího se polyteismu. Nálezy hrobů proto umožňují nahlédnout jak do mysli příslušníků neolitických a eneolitických societ, tak do úrovně uspořádání komunit.

30. dubna 2020

Mgr. Jaroslav Šejvl (Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze)

Každý z nás zemře…

Každému z nás během našeho života zemře někdo blízký. Každý z nás zemřeme. Mnohdy se dostaneme do situace, kdy s ohledem na tlak okolností se musíme stát vypraviteli pohřbu. K tomu, abychom naplnili poslední přání zemřelého stran náležitostí jeho pohřbu, k tomu, abychom v kruhu rodinném nebo obdobném prošli správně rituálem posledního rozloučení, truchlení a naplnění i svých niterných potřeb ve vztahu k zemřelému, je vhodné znát nejen možnosti způsobu pohřbení a případného uložení (zpopelněných) lidských ostatků, ale i svá práva a povinnosti vůči provozovateli pohřební služby, u kterého si sjednáváme pohřbení a provozovatele (veřejného) pohřebiště, pokud tam bude zemřelý uložen. Hlavním právním předpisem v této oblasti je zákon o pohřebnictví. Souvisejícími právními předpisy je celá škály různých právním norem, různé právní síly. Vážně i nevážně o tom, co nás může potkat a i co nás samotné čeká – bude tento seminář. A nezapomeňme – všichni jsme čekatelé, všichni zemřeme.

7. května 2020

Ing. arch. Jan Velek (Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně)

Veřejný a soukromý prostor: Jak se vymknout z totální kontroly

Vymezení pojmu veřejný a soukromý prostor, s orientací na shromažďování dat a informací z těchto prostředí o jednotlivých subjektech. Problém šíření dat a informací a problém zneužívání těchto dat z mnoha úhlů pohledu na subjekt a prostředí. Stal se Orwellův román Nineteen Eighty-four (1984, 1949; česky poprvé 1984 [Köln: Index]) realitou? Jak to omezit, z pohledu běžného účastníka v provozu veřejného prostoru.

14. května 2020

Doc. RNDr. Eva Jozífková, Ph.D. (Katedra biologie Přírodovědecké fakulty Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem)

BDSM v České republice

Sexuální preference typu BDSM zahrnují několik hlavních směrů, kterým se váže široká škála sexuálních praktik. Pod tzv. BDSM je řazeno sexuální vzrušení projevy dominance a submisivity v sexu a/nebo užití silných podnětů či bolesti a/nebo svazování – bondage, případně bondage a disciplína (výcvik). Intenzita projevů sahá od zpestření sexuálního života po v zásadě jedinou preferovanou sexuální aktivitu. Osoby mohu BDSM praktikovat s těmi, se kterými je pojí jen sexuální preference, nebo mohou vytvářet velmi pevné páry či skupiny. Konsensuální BDSM a fetišismus byl vyjmut v roce 2018 z mezinárodního diagnostického manuálu ICD-11. Nejsou tedy již nahlíženy jako porucha sexuální preference. V budoucnu by tato změna měla být přijata v jednotlivých zemích, tedy i v České republice. Na přednášce se seznámíme s některými výsledky dotazníkové studie, která probíhala v  letech 2012–2017 v ČR mezi osobami takto orientovanými.


Ústav antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

tel.: 54949 1432
email: anthrop@sci.muni.cz


Pracoviště ústavu:

Kotlářská 2
611 37 Brno