Antropologický seminář

Místo: Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno

Čas: čtvrtek, od 15.00 hodin (přednáška + diskuse, trvání kolem 90 minut)

Vedoucí semináře: prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.

Program přednášek antropologického semináře

19. září 2019

Bc. Jana Panicová (Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU)

Gambia – Usmievajúce sa pobrežie Afriky

Autentická, originálna, západoafrická krajina, ktorá si získala moje srdce. Pozrieme sa spolu na to, ako vyzerá reálny život v krajine tretieho sveta. Pokora, skromnosť a úcta miestnych ľudí, popisuje len málo z toho, čo si predstavím pri pomyslení na tento nezabudnuteľný zážitok.

26. září 2019

Mgr. Lenka Polcerová (Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU)

Role dermatoglyfiky v antropologii

Dermatoglyfika je věda zkoumající povrch lidské kůže, chodidel, dlaní a prstů. Zkoumá, jak se od sebe jednotlivé vzory liší a jak vznikají. Jako samostatný vědní obor byla ustanovena ve dvacátém století a její využití nalezneme například při individuální identifikaci jedince nebo studiu vnitropopulační i mezipopulační variability, jako je genetická příbuznost, případně vlivy vnějšího prostředí na intrauterinní vývoj. Příspěvek se bude zaměřovat na přiblížení dermatoglyfiky jako vědního oboru a představí některé z výsledků, kterých se nám podařilo v posledních letech dosáhnout. Obecně tak představí roli dermatoglyfiky v antropologii.

3. října 2019

MVDr. Ondřej Horák – MVDr. Martin Pyszko, Ph.D. – MVc. Markéta Hábová (Ústav anatomie, histologie a embryologie, Fakulta veterinárního lékařství VFU Brno)

Zvíře jako nástroj trestu

Již od pravěku si lidé všímali predačních, obranných a útěkových vlastností zvířat. Ta dokážou nejen kousat a škrábat, jak si někteří myslí, ale jsou z hlediska defenzivního i ofenzivního chování velmi vynalézavá. Tato přednáška je zaměřena na využití nebo chcete-li „zneužití“ těchto přirozených vlastností zvířat ve prospěch člověka jakožto nástroje pro vykonání těch nejstrašnějších trestů.

10. října 2019

Enkulturace studentek a studentů 1. ročníku oboru Antropologie

(Zajišťují studentky a studenti 2. ročníku oboru Antropologie.)

Enkulturace (neologismus z řeckého en, „v, dovnitř“ a latinského cultura, „pravidly společnosti ovlivňovaný život“), proces učení, jímž si člověk v průběhu svého života osvojuje kulturu (artefakty, sociokulturní regulativy, ideje) dané společnosti nebo pospolitosti. Jedná se o proces vrůstání do kultury, v jehož průběhu se jedinec stává integrálním článkem a nositelem kultury své společnosti (v tomto případě Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity). V dětském věku má rozhodující význam vliv rodiny, v průběhu dospívání sílí role sekundárních institucí a sociálních skupin (v tomto případě studentek a studentů 2. ročníku oboru Antropologie). Jde o proces vědomý (výchova a vzdělávání) i nevědomý (mimovolná percepce a nápodoba). Enkulturace probíhá ve dvou základních fázích. První z nich je zásadní a je spjatá s dětským věkem a obdobím dospívání. Druhá fáze, která má spíše doplňkový charakter, probíhá v dospělosti a souvisí s učením se novým profesním a životním rolím, kulturními změnami nebo proměnami ekosystému. Skutečnost, že jedinec dosáhl žádoucího stupně enkulturace, je ve většině společností demonstrovaná prostřednictvím iniciačních rituálů. Enkulturace jako výlučná vlastnost druhu Homo sapiens vyplývá z geneticky dané dispozice učit se kultuře. Představuje dynamický adaptační mechanismus, jehož prostřednictvím se člověk přizpůsobuje způsobu života, který je typický pro jeho společenství. Enkulturace má jak komplexní, tak výběrový charakter, neboť i když se promítá do všech oblastí kultury, nikdy u jedince neústí v poznání celého kulturního systému, ale pouze jeho určitých oblastí a dimenzí.

17. října 2019

Mgr. Marta Gimunová, Ph.D. – doc. RNDr. Ladislava Horáčková, Ph.D. – doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. (Fakulta sporstovních studií MU)

Nové ve sportovní (funkční) antropologii

Nové poznatky z výzkumů vztahů mezi morfologickou a funkční variabilitou člověka, které byly a jsou konány na Fakultě sportovních studií MU. Aplikace funkční antropologie v tělesné výchově a sportu je svázána i s obory společenskovědními. Posluchači budou též seznámeni s používanými moderními metodami a přístrojovým vybavením fakulty.

POZOR!!! Tato přednáška se uskuteční na Fakultě sportovních studií MU (Kampus Bohunice), Kamenice 753/3, Brno

24. října 2019

Doc. Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D. (Ústav experimentálního a chemického inženýrství, Fakulta chemicko-technologická UP Pardubice)

Jedy před soudem

Na příkladu několika soudních procesů, jejichž cílem bylo získat odškodnění za poškození zdraví toxickou látkou bude ukázáno, jak tento typ soudního procesu zasahuje do procesu vědeckého výzkumu zdravotních rizik daných látek. Pozornost bude věnována konceptu „the bad guys and the good gays“ při prezentaci výsledků soudu ve sdělovacích prostředcích a probrána bude též otázka, zda je soud vhodným místem pro hledání vědecké pravdy.

31. října 2019

RNDr. Robin, Pěnička, Ph.D. – Mgr. Tomáš Mořkovský (Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU)

Antropologicko-archeologický výzkum novokřtěnců v Přibicích

V roce 2019 proběhla již druhá výzkumná sezona hřbitova novokřtěnců v Přibicích. Komunita hutterských bratří v Přibicích patřila mezi největší a nejvyspělejší střediska moravských novokřtěnců s velkou koncentrací řemeslných oborů, v mnoha případech vysoce specializovaných. V našem příspěvku se zaměříme na představení přibické komunity, její vznik, rozvoj a následný zánik. Zaměříme se na způsob pohřbívání, který byl pro tyto komunity v mnoha směrech unikátní a nově získané poznatky se mohou stát vodítkem při analýze špatně datovatelných pohřbů raného novověku.

7. listopadu 2019

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (Sexuologický ústav 1. lékařské fakulty UK v Praze)

Konfliktní oblasti soudobé sexuality.

Naše postmoderní společnost se nachází v zajímavé dekadentní fázi. Ta se v sexuální oblasti projevuje v několika ohledech: 1) Prosazuje se genderistická koncepce mnoha sexuálních identit, které jsou neodvislé od biologické podstaty lidské sexuality. Stále více se prosazuje výchova dětí v jakémsi pohlavně neutrálním smyslu. Sexuální identita má být subjektem zvolena, jikoli vrozená. 2) Soudobá populace je vystavena od dětství nebývalému náporu snadno dostupné pornografie na internetu. Internetové komunikace přinášejí nové formy sexuální delikvence a také usnadňují inzerci a konzumaci prostituce heterosexuální i homosexuální. 3) Klinická sexuologie se ocitá pod tlakem lidskoprávních lobistů, kteří prosazují práva sexuálních menšin na pozoruhodné nesmysly, třeba na změnu pohlaví bez jakékoliv diagnostiky a terapie jen na podkladě prohlášení subjektů. Pohlaví mužské a ženské má být chápáno jako identické a zaměnitelné.

14. listopadu 2019

Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc. (Metropolitní univerzita Praha)

Emmanuel Todd a společenství sdílené mimetické paměti

Francouzský badatel Emmanuel Todd se během několika desetiletí snaží vysvětlit nerovnoměrnost a rozmanitost evropského politického, ekonomického, náboženského, kulturního a ideologického života existencí odlišných rodinných typů zahrnujících rodinu jádrovou nerovnostářskou, rodinu jádrovou rovnostářskou, rodinu rodovou a rodinu pospolitou vyskytující se v různých částech kontinentu. Tyto rodinné typy, mezi nimiž Emmanuel Todd předpokládá sociálně evoluční posloupnost, vytvářejí společně s náboženstvím takzvané paměti místa. Jde o společenství sdílené mimetické tradice přenášející synchronně a diachronně morální hodnoty a postoje, které vycházejí z příslušného rodinného typu a náboženství i poté, kdy tradiční rodinná uspořádání a náboženství ztratily v důsledku modernizace a sekularizace svoji sociální relevanci. V současné době jsme podle Emmanuela Todda v Evropě svědky oslabování liberálních a rovnostářských hodnot a proměny kontinentu v autoritářský a nerovnostářský systém.

21. listopadu 2019

Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., Ph.D. Ústav soudního lékařství, Lékařská fakulta MU)

Smrt účetního z úseku č. 39

Účelem přednášky je seznámit posluchače s okolnostmi násilného úmrtí, v kontextu doby v podstatě nezajímavého člověka pracujícího tenkrát v Brně. Ani přes opakovaný zájem médií nebyly všechny podrobnosti tohoto činu nikdy objasněny a i o jeho důvodech se vedou doposud diskuse, mnohdy téměř na úrovni spekulací. Je sice známo, kdo zabíjel a kdo byl zabit, ale kompletní motiv činu vlastně jasný není. Nevíme, proč k činu došlo právě v době, ve které k němu došlo, proč byl použit způsob, jaký byl použit, stejně tak, proč tento muž zmírá v důsledku zranění, které nemusí nutně a vždy ke smrti vést. Dokonce ani nechápeme podivuhodný průběh tehdejšího vyšetřování, které, a to nejenom z dnešního našeho hlediska moderní kriminalistiky, bylo zatíženo chybami vpravdě více než školáckými.

POZOR!!! Tato přednáška se uskuteční na Ústavu soudního lékařství MU, Tvrdého 562/2a, Brno

28. listopadu 2019

Mgr. Veronika Kováčová (Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU)

Hodnotenie násilného poškodenia kostí na úrovni mikroštruktúry

Jednou zo zásadných úloh antropológa pri skúmaní kostrového nálezu, a to predovšetkým vo forenznom kontexte, je zhodnotenie miery zachovalosti kostí, rozpoznanie poškodenia (porušenia integrity kosti prostredníctvom zlomov, trhlín či iných deštruktívnych zmien) a určenie jeho pôvodu a datovanie vzniku. Na základe získaných informácií je možné prispieť k objasneniu mechanizmu a okolností vzniku daného poškodenia. Tradičným prístupom hodnotenia bolo doteraz takmer výlučne aspektívne posúdenie oblastí s prítomným poškodením, predovšetkým okrajov zlomov, na makroskopickej úrovni. Tento prístup však nemusí byť využiteľný v každom prípade, prípadne nemusí vždy poskytovať dostatočne spoľahlivé a podrobné výsledky. Tieto skutočnosti poukazujú na potrebu vývoja a testovania nových metód, ktoré by mohli stávajúce postupy doplniť či podporiť. Kosť predstavuje hierarchicky a komplexne usporiadaný systém. Preto sa následky jej poškodenia do nejakej miery vždy prejavia a sú teda i potenciálne hodnotiteľné na všetkých jej úrovniach. Vďaka vysokej technologickej úrovni záznamových a zobrazovacích metód je už v dnešnej dobe možné posunúť výskum hodnotenia kostrových tráum na úroveň mikroštruktúry kostí. Tým sa nám otvára široké spektrum možností ich komplexného hodnotenia, vrátane 3D postupov. V príspevku budú predstavené navrhnuté metódy neinvazívneho vyšetrenia poškodenia kostí následkom strelných poranení s využitím mikroCT technológie a postupy ich spracovávania a hodnotenia, spolu s vizualizáciami oblastí okolia strelného poranenia vo forme trojrozmerných virtuálnych modelov.

5. prosince 2019

Mgr. Dominik Černý (Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU)

Aktuální trendy ve studiu dynamických znaků člověka pro účely identifikace osob ve forenzních vědách

Identifikaci osoby můžeme definovat jako soubor postupů používaných k rozpoznávání osob zahrnující měření a hodnocení fyzických či behaviorálních vlastností člověka při lokomoci. V rámci forenzních věd přistupujeme k identifikaci jedinců pomocí celé řady nejrůznějších metod a algoritmů. Vzhledem k rostoucímu počtu bezpečnostních kamer zaváděných do běžného života, roste v současnosti i význam identifikace člověka dle dynamických znaků zachycených na kamerových záznamech. V praxi se k nejčastěji využívaným metodám řadí analýzy lokomočních pohybů, mezi které patří například tzv. trackování význačných bodů na těle v průběhu chůze nebo pohyby končetin analyzované pomocí změn úhlů mezi končetinou a osou těla. Tento příspěvek posluchačům přiblíží současný stav výzkumu identifikace člověka dle dynamických znaků na videozáznamu probíhající na Ústavu antropologie MU.

Grazyna Liczbińska (Instytut antropologii, Uniwersytet Adama Mickiewicza, Poznań)

Historical Sources and Databases in Research on Populations from  the 19th and 20th Centuries. The case of Polish Lands.

The goal is to show, using the example of Polish Lands, various historical sources and opportunities they give in research on human populations. In the meantime I write a larger abstract.

12. prosince 2019

Dr. Daniel Wojtucki (Instytut Historyczny, Uniwersytet Wrocławski, Wrocław)

Nové o šibenicích v Polsku

19. prosince 2019

Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc. (Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta MU)

Uvedení do tenisového umění: Základy tenisologie

Tennis is at once an art and a science / „Tenis je zároveň umění a věda“,

William Tatem „Bill“ Tilden II (1893–1953), americký tenista; jeden z nejlepších hráčů tenisové historie, zakladatel koncepce celodvorcového stylu, autor originální „bio-socio-kulturní“ tenisové učebnice The Art of Lawn Tennis (1920, několikrát reprintováno). Tilden je také autorem povídek The Phantom Drive and Other Tennis Stories (1924), účinkoval v několika divadelních hrách a jednu z nich dokonce produkoval (They All Want Something, 1926). Do Mezinárodní tenisové síně slávy byl Tilden uveden v roce 1959. K jeho epitetu ornans „Big Bill“ by možná bylo vhodné ještě přidat „Básník tenisu“.

Přednáška bude spojena s výstavou malířských a sochařských děl, která vytvořili čeští výtvarníci na základě „tenisologických textů“ autora přednášky.


Ústav antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

tel.: 54949 1432
email: anthrop@sci.muni.cz


Pracoviště ústavu:

Kotlářská 2
611 37 Brno