Carpinaceae – habrovité Carpinus betulus – habr obecný Habr obecný je
6– Listy jsou
střídavé, podlouhle vejčité, 5– Květenstvím habru jsou jednopohlavné jehnědy. Samčí jehnědy jsou válcovité, asi 4–6 cm dlouhé, květy se 7–12 tyčinkami jednotlivě v úžlabí brvitých listenů. Samičí jehnědy jsou válcovité, řídké, 6–15 cm dlouhé, květy po dvou v úžlabí opadavého listenu, blizny fialově červené. Kvete v dubnu až květnu. Plodem habru
je široce vejcovitý, zploštělý, žebernatý oříšek s 3– Tato dřevina se dožívá stáří maximálně kolem 150 let, původní je v celé Evropě, na Kavkaze, v severním Turecku a Íránu. U nás je habr obecný rozšířený v teplých oblastech, do chladnějších oblastí proniká místy údolími řek, např. Ohře, Jizery, Vltavy, Labe a Úpy. Jeho zastoupení na našem území se zvyšovalo v souvislosti s činností člověka zejména v období subboreálu a subatlantiku. Velký vliv na jeho rozšíření v nedávné minulosti mělo zkrácení doby obmýtí lesů, neboť habr zmlazoval z pařezů rychleji než ostatní dřeviny. Habr je dřevina poměrně málo náročná na světlo, snese i značný zástin. Častá je u něj ektomykorrhiza např. s druhem ryzec kroužkatý (Lactarius circellatus). Rozmnožuje se nedozrálými semeny na podzim anebo zralými semeny po stratifikaci na jaře. Habr obecný má svůj význam v lesnictví. V parcích a zahradách se užívá do živých plotů, protože dobře snáší zastřihávání. Pěstuje se také jako okrasná dřevina v celé řadě kultivarů např.s panašovanými nebo laločnatými listy nebo s převislými větvemi. Kultivary s kulovitým nebo sloupovitým tvarem koruny jsou velmi často vysazovány podél cest, v městských parcích nebo na sídlištích. Několik habrů obecných najdeme v botanické zahradě ve formacích Rostlin lužního lesa a Rostlin bukových a jedlobukových lesů. V areálu fakulty jsou za budovou č. 5 vysazeni dva jedinci kultivaru ´Fastigiata´. Větévka s mladými listy Detail letorostu List – svrchní strana List – spodní strana Samčí květenství Detail kmene |