Fagaceae – bukovité

Castanea sativa – kaštanovník jedlý (syn. kaštanovník setý)

Kaštanovník je 20–30 metrů vysoký strom,u nás však dorůstá menších rozměrů, má širokou korunou a průměr kmene až 2 metry. Borka je hnědošedá, podélně rozpraskaná. Listy jsou řapíkaté, 9–30 cm dlouhé, čepel je podlouhle kopinatá, na okraji hrubě, osinatě pilovitá, na konci zašpičatělá, báze čepele je slabě srdčitá. Listy jsou kožovité, palisty velké 15–20 mm.

Květy mají sírově žlutou barvu a jsou uspořádané v až 20 cm dlouhém jehnědovitém květenství, které vyrůstá v paždí listů. Jednopohlavná samčí květenství tvoří květy s šestičetným okvětím a 8–12 tyčinkami, oboupohlavná květenství tvoří převážně samčí květy s několika samičími květy na bázi. Samičí květy jsou uspořádány ve vidlanech podepřených listeny, mají šestičetné okvětí a 6 blizen. Kaštanovník je entomogamní dřevinou, kvete v červnu a červenci a plody dozrávají v říjnu.

Plody jsou 2–3 cm velké nažky (kaštany), mají mírně srdčitý tvar, ořechově hnědou barvu, jsou lesklé a vypouklé. Kaštany bývají uzavřeny po dvou až třech ve velké ostnité číšce, ostny číšky jsou značně pichlavé. U kaštanovníku je častá zoochorie, kaštany rozšiřují myši, veverky, plchové, sojky a další zvířata. Plody kaštanovníku jsou velmi chutné, obsahují 39 % vody, 43 % škrobu a 2,5 % tuku. Kaštanovník začíná plodit asi v 15–20. roce života, přičemž se může dožít až 500 let, vzácně až 2000 let.

Kaštanovník je teplomilná dřevina, která roste v oblastech s délkou vegetačního období mezi 160 a 180 dny. Pro dozrání plodů je důležitý teplý podzim. Nejlépe roste ve středně hlubokých až hlubokých křemitohlinitých nebo písčitohlinitých kyselých a vlhkých půdách, je ovšem náročný na obsah dusíku v půdě, proto vzácně roste i na bazických horninách. Kaštanovník je polostinná dřevina, snese větší zastínění než dub.

Těžiště rozšíření je v jihovýchodní Evropě, roste od Portugalska a Alžíru přes Apeninský a Balkánský polostrov na Kavkaz a do Malé Asie, na sever zasahuje do Maďarska. U nás není kaštanovník původní, do střední Evropy se dostal díky Římanům. Na našem území je pěstován jako parkový solitér, dále se stromy pěstují pro jedlé plody, třísloviny obsažené v kůře a dřevě a pro kvalitní dřevo, které se podobá dubovému. Kaštanovník se pěstuje v tzv. kaštánkách v oblastech s nadmořskou výškou od 200 do 500 m. Nejznámější kaštánka u nás byla u Nasavrk. Byla vysazena v roce 1776 a některé stromy z původní výsadby zde žily ještě na konci 20. století.

Stáří kaštanovníků v botanické zahradě není přesně známo, ale předpokládá se, že pocházejí z padesátých let 20. století. Nově byl v areálu zahrady vysazen mladý kaštanovník u plotu s ulicí Kotlářská naproti formaci Rostliny vápencových Karpat.

Semena

Plody a semena

List

Habitus

Detail kmene