Pinaceae – borovicovité

Cedrus atlantica – cedr atlaský

Cedr je 35–40 metrů vysoký strom s širokou, deštníkovitou korunou, která je ve stáří značně nepravidelná, rozložitá. Boční větve vystupují od kmene v ostrém úhlu, borka je tmavě šedá, až černošedá, šupinovitá. Cedry se vyznačují poměrně pomalým růstem.

Jehlice jsou až 3 cm dlouhé ve svazečcích po 10–30, mají modravě zelenou, až stříbřitě šedou barvu, na zimu neopadávají.

Samčí šištice jsou válcovité, vzpřímené, asi 5 cm dlouhé. Pylová zrna mají vzdušné vaky. Samičí šištice jsou vejcovité, načervenalé, 1–1,5 cm dlouhé. Šišky, jsou vzpřímené, velké 5–7 cm, soudkovité a na vrcholu prohloubené, jsou složené z širokých šupin pevně na sebe přitisklých. Semeno měří až 12 mm a má 1,5 cm dlouhé křídlo.Šišky zrají 2–3 roky, následně se rozpadají, na stromě zůstane pouze zdřevnatělé vřeteno šišky. První šišky nese cedr ve 20 letech věku, dožít se však může až 900 let.

Cedr roste na středně hlubokých až hlubokých živných půdách, pro svůj růst potřebuje teplé a suché léto a vlhkou zimu, roste ve výškách 1250–2000 m n. m. v čistých porostech anebo v kombinaci s jedlí. Původní je v pohoří Atlas, v Alžírsku a Maroku.

Do Evropy byl cedr přivezen v roce 1839. Bývá často vysazovaný v parcích jako solitérní dřevina.

Cedry rostoucí v botanické zahradě, ač jsou poměrně vysoké vzrůstem, nejsou v porovnání s ostatními dřevinami nikterak staré. Tři cedry rostoucí u vrátnice Přírodovědecké fakulty byly vysazeny teprve v devadesátých letech minulého století. Další jedinec cedru atlaského roste po pravé straně u vchodu do zahrady, jeho stáří není přesně známo, odhaduje se, že by mohl být zhruba 60 let starý.

Větev

Větvička se samčími šišticemi

Větev se šiškami

Svazečky jehlic na brachyblastech

Detail borky