Cornaceae – dřínovité (svídovité)

Cornus mas – dřín jarní (dřín obecný, svída dřín)

Dřín jarní je rozkladitý keř, nebo malý strom dosahující výšky 2–10 m s tmavohnědou, šupinovitě odlupčivou borkou a přitiskle chlupatými, olivově zelenými, 4hrannými letorosty, které jsou později až červenavě hnědé. Pupeny jsou zašpičatělé, zevně chlupaté, květní pupeny na brachyblastech jsou větší, kulovité, zevně rezavě chlupaté.

Listy dřínu jarního mají eliptický, až vejčitě kopinatý tvar, jsou na vrcholu zašpičatělé a na bázi zaokrouhlené, až klínovité, jsou 4–10 cm dlouhé a 2–6 cm široké. Listy jsou svrchu sytě zelené, na rubu světlejší, oboustranně přitiskle chlupaté, na rubu s chomáčky chlupů v paždí žilek. Řapík je 5–10 mm dlouhý, svrchu mírně žlábkatý.

Květenstvím dřínu jarního je okolíkovitě stažený vrcholík podpíraný 4 kožovitě žlutozelenými, zevně rezavě chlupatými listeny. V jednom květenství může být 10–54 drobných květů na 4–9 mm dlouhých květních stopkách, které jsou hustě odstále chlupaté. Kališní lístky jsou nepatrné, široce trojúhelníkovité, hustě chlupaté. Korunní lístky jsou trojúhelníkovitě kopinaté až vejčité, 1,5–2,6 mm dlouhé a 1,0–1,2 mm široké, lysé. Květy dřínu mají zlatožlutou barvu. Dříny kvetou před oslistěním v únoru až v dubnu.

Plodem dřínu jarního je podlouhlá peckovice 10–30 mm dlouhá a 7–15mm široká, červená, lesklá, převislá. Pecka je 7–15 mm dlouhá, elipsoidní, semeno je dlouhé 9 mm. Plody se nazývají dřínky, jsou jedlé a mají příjemnou sladkokyselou chuť.

Dřín jarní najdeme nejčastěji na slunných stráních, v lesních pláštích doubrav a dubohabřin, v šípákových doubravách a v suchých lesostepních světlinách. Vyhledává spíše vápnité podklady a kamenité, suché, mělké půdy.

Dřín jarní je teplomilný a suchomilný druh, u nás je rozšířený zejména v nejteplejších nížinných oblastech, tedy ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a střední Moravě. Dále ho najdeme v pahorkatinných oblastech, vzácně se může vyskytovat i v nadmořských výškách kolem 600 m n. m, v České republice má maximum na hoře Sedlo v Českém středohoří ve výšce kolem 700 m n. m. Původní je tato dřevina ve střední a jižní Evropě, na Kavkaze a v Malé Asii.

Dřevo dřínu jarního je velmi tvrdé, dříve se užívalo k výrobě tkalcovských člunků. Dřínky jsou chutné ovoce s vysokým obsahem vitamínu C, konzumují se syrové nebo se užívají k výrobě zavařenin, džemů a sirupů. Kůra, větve a listy dřínu poskytují červené a žluté barvivo. Díky časnému kvetení ještě před olistěním a dekorativním červeným plodům se dřín pěstuje v parcích a zahradách jako okrasná dřevina.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity najdeme dřín jarní stromového vzrůstu podél plotu s ulicí Kotlářská a skupinu keřů tohoto druhu v oblasti vegetační skupiny Dubohabrový háj.

Květy

Květy

Habitus v květu

List

Plody, tzv. dřínky